EDUin 16. 5. 2023
V DNEŠNÍM BEDUINU SE VĚNUJEME TĚMTO TÉMATŮM:
proběhly jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory středních škol
pokračuje diskuse o proměně konceptu výuky předmětů spojených s uměním na základních školách
zveme vás ve čtvrtek na Kulatý stůl SKAV a EDUin
Týden stručně
Letos přihlášku na čtyřleté a nástavbové obory podalo 89 729 dětí, což znamená meziroční nárůst o zhruba 8800 uchazečů (Novinky). Ne všechny střední školy evidují více přihlášek než v minulých letech. Zatímco žáci dříve podávali přihlášky na dvě gymnázia, letos jedno z nich vyměnili za střední odbornou školu – v obavě, že by se nakonec nemuseli dostat nikam. „Rodiče i v lokalitách, kde to vůbec nebylo potřeba, taktizovali více,“ míní náměstkyně ministra školství Martina Běťáková (ČT24). Ohlasy na kvality testu byly rozporuplné – iDNES nasbíral spíše kladné, CNN nasbírala na sociálních sítích spíše stížnosti rodičů. Že nárůst počtu uchazečů má regionální rozměr, upozornil v Deníku ředitel táborského gymnázia Petr Nývlt. Systém přípravy a samotných zkoušek je podle Jana Zemana nastaven nevhodně: „Střední školy by neměly hledat nejnadanější děti, naopak by měly být pro všechny.“ (Český rozhlas) Na nevhodnou strukturu středního školství poukázala diskuse v pořadu Události, komentáře (ČT24) – podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého potřebuje systém středního školství hlubokou reformu, v jejímž rámci by si děti mohly nejprve vybrat obecnější směr – humanitní, technický či přírodovědný a až následně se úžeji specializovat.
Záměr vyřadit známky z povinných kritérií v rámci přijímacího řízení na střední a vysoké školy přibyl podle Seznam Zpráv po připomínkovém řízení v připravovaném dlouhodobém záměru vzdělávání pro roky 2023–2027. Nejprve by ale toto kritérium muselo zmizet ze školského zákona, ministerstvo školství chce zjišťovat, jak to vidí školy. „Na základě výsledků šetření bude MŠMT činit další případné kroky. Zejména u oborů vzdělání s výučním listem však toto bývá nejčastěji jediným hodnoticím kritériem při přijímání,“ popisuje mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Počítá se také s tím, že by žáci mohli podávat více než dvě přihlášky, podle ředitele Cermatu Miroslava Krejčího bude podávání přihlášek jednou z funkcí připravovaného registru žáků. „Počet přihlášek bude politickým rozhodnutím. Systém registru žáků, který ministerstvo připravuje, bude postavený univerzálně,“ říká v rozhovoru pro iDNES.
„Nemáme jinou možnost. Jde nám o to, aby se všechny skutečně říčanské děti dostaly do říčanských škol. Není to nic proti dětem z okolních obcí, ale neumím si představit, že se sem dostane dítě například ze sousedních Svojetic a naše říčanské nepřijmou nikam,“ vysvětluje radní pro školství Hana Špačková, proč bodují délku trvalého pobytu a shodnou adresu u dítěte i rodiče. Podle mluvčí resortu Anety Lednové ale zákon takové podmínky nestanoví. V Praze 6, kde letos také zpřísnili, jsou rozhodnuti v případě, že magistrát vyhoví stížnosti podané rodiči takového dítěte, zahájit soudní spor se státem. „Nakonec jsme došli k tomu, že jediná možnost je pojmout to tak, jak to ten zákonodárce myslel, když právní předpis psal: přednost mají pouze ty děti, které bydlí v místě, ne ty, které si to na poslední chvíli připsaly,“ říká starosta Prahy 6 Jakub Stárek (Echo 24). Z pohledu rodiče, který bydlí ve spádové oblasti vyhledávané Londýnské, popisuje spádovou turistiku iDnes. „Ani při zápise nedokázali říct, jestli dceru přijmou,“ vysvětluje matka budoucí prvňačky, která pro jistotu obchází i zápisy na nespádových školách v okolí.
V návrhu koncepce pro revizi RVP v oblasti Umění a kultura jsou hudební a výtvarná výchova vyčleněny z tzv. základních předmětů – členové pracovní skupiny navrhují spojit je s doplňkovými obory (filmovou, taneční a dramatickou výchovou) do jednoho kulturního předmětu. Učitelé výtvarky a hudebky to vidí jako rušení (iDnes). Situaci na společné tiskové konferenci s ministrem kultury Martinem Baxou uklidňoval Vladimír Balaš. „Ani dnes ministerstvo školám striktně nenařizuje, které předměty se mají učit. Je na rozhodnutí školy, zda to bude hudební, výtvarná výchova, či umění obecně,“ řekl ministr školství (Novinky).
„Když o tomto návrhu mluvím s učitelkami, je mezi nimi znát rozladění z toho, jaký plat dostávají při 28 dětech ve třídě a za jakých podmínek by měly plat přibližně stejný nebo i vyšší při čtyřech dětech,“ říká ředitelka školky Natália Toflová. Jde o reakci na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na uzákonění sousedského hlídání.
Petici podepsalo podle webu Aktuálně asi 1500 rodičů, oslovení experti a ředitelé škol jsou naopak přesvědčení, že úkoly smysl mají. Problém vidí spíš u jejich hodnocení. „Známkování úkolů není dobrá cesta, známkujeme spolupráci dítěte s rodiči a školou. Učitel by měl vědět, proč úkoly zadává a jaký mají smysl. A místo známek dávat zpětnou vazbu, ptát se dětí, co jim dělalo potíže a proč,“ řekla analytička vzdělávací organizace EDUin Lucie Slejšková.
Využití AI ve školách se věnuje článek v Hospodářských novinách, upozorňuje na platformu EDU AI, kde žáci najdou chatbota, který jim pomáhá s přípravou na přijímací zkoušky. „Naše aplikace je zadarmo a můžeme ji tak nabídnout i žákům, kteří by si jinak doučování nemohli dovolit,“ doplňuje Antonín Jančařík z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy jeden z hlavních záměrů, proč se na její tvorbě spolupodíleli. Skoro 400 škol je zapojeno do projektu AI dětem. „Máme kompetenční model, který stojí na třech pilířích – první jsou znalosti o AI, to znamená, že vím, jak funguje, druhý jsou dovednosti AI, že využívám efektivně a smysluplně nástroje, které AI nabízí, třetí kompetence je postoj k AI, protože znám její limity a nebezpečí,“ říká k materiálům, které připravují, zakladatelka projektu Eva Nečasová (Radiožurnál).
„Učitelé už mají k dispozici složité metodiky, které jim radí, jak v krizových situacích postupovat. Naším cílem bylo jejich zestručnění a převedení do srozumitelné podoby,“ řekl mluvčí fakulty Tomáš Bederka (Aktuálně). Organizátoři projektu se domnívají, že učitelé mohou být první, kdo si potíží dítěte všimne. „Leckdy vidíme ve třídě dítě, které nemá prospěch, jaký by mohlo mít. Vypadá jako lajdák, který kašle na školu. Přitom se snaží a domácí prostředí není vždy podporující,“ dodala Zuzana Cesneková z organizace Barevný svět dětí (Novinky).
„Sám znám školství především přes učení matematiky a to je svébytná oblast. Málokdo umí matematiku učit dobře, možná i proto, že nevidí problém protistrany. Drtivá většina učitelů matematiky ji učí proto, že ji sama uměla většinou bezproblémově. Je pro ně složité pochopit, proč to ta druhá strana neumí, protože oni ten problém nikdy neměli,“
říká v odpovědi na otázku, proč je tak velká poptávka po doučování, majitel projektu Zkoušky nanečisto Petr Husar (eduin.cz).
V souvislostech
Vybíráme z podcastů o vzdělávání, které jsme v posledních týdnech objevili na českém internetu, tentokrát si v nich můžete z větší části poslechnout lidi, kteří se na vzdělávání ve školách dívají spíše zvenku. Čas investovaný do poslechu žádného z nich ale nebude ztracený.
Sedmileté děti vědí, co je sex a porno. Učme o tom na všech školách, říká v podcastu Chytrého Česka ředitelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová. Její organizace kromě jiného učí učitele učit sexuální výchovu. K lepší představě o tom, jak to s ní na školách vypadá, ale podle Nejedlové chybí data – určitou představu dává průzkum České středoškolské unie, podle kterého škola není pro mladé lidi zdrojem informací, učí se o ochraně před početím a sexuálně přenosných chorobách, ale další důležitá témata, jako je souhlas nebo první pohlavní styk, chybí.
O historické gramotnosti, badatelské výuce a didaktice v Pedcastu Technické univerzity Liberec mluvil Michal Ducháček, vysokoškolský i středoškolský učitel a také předseda Asociace pro didaktiku dějepisu. V rozhovoru velmi výstižně pojmenovává, proč má smysl učit dějepis jinak než v podobě biflování dat a faktů. „Člověk je vymezen horizontem zkušeností, nevybírá si rodiče ani prostředí, táhne si s sebou bagáž pozitivních i negativních zkušeností, schopnost uvědomit si to je podle mě výstupem, který by měly naukové předměty jako dějepis kultivovat,” říká Michal Ducháček. V tomto smyslu chápe i pojem historická gramotnost – jako schopnost „přečíst” s porozuměním, být schopen zpracovat a odlišovat informace, nahlédnout na ně z více úhlů pohledu, a to získávanou badatelskou prací s konkrétním materiálem.
O propojování umění a vzdělávání v centru DOX s vedoucím tamního vzdělávacího centra Jiřím Raitermanem mluvil Marek Adler v podcastu Mozaika vzdělávání. „Vzdělávání se tu nebere jako něco navíc, studentům tu můžete přinést pochopení tématu, ke kterému by se jinak třeba nedostali,” říká Jiří Raiterman, který sám pedagogický obor (jednooborovou výtvarku) nejen vystudoval, ale na částečný úvazek stále učí. V podcastu se mluví o přípravě výstav, o budoucnosti galerií, o motivaci učitelů, kteří berou své třídy do DOXu, výuce umění na školách, využívání technologií i o Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání, který v DOXu pokračuje ještě příští týden.
Na to, jak sociální sítě ovlivňují naše děti, se ptal podcast Vinohradská 12 mimo jiné i na základě aktuálního pokusu zastupitelů amerického státu Utah jejich používání výrazně omezit pro děti a mladé lidi – včetně toho, že by rodiče ze zákona dostali plný přístup k profilům dětí. Podcast se věnuje i připravované evropské legislativě a shrnuje dostupné informace o vlivu sociálních sítí na současnou generaci screenagers (nebo taky generaci Alfa).
O AI ve vzdělávání mluvila v Educastu Eva Nečasová, zakladatelka iniciativy AI dětem. „Iniciativu jsme založili před rokem, to po AI ještě neštěkl pes. Teprve nyní to školy začaly řešit, i když jsou tyto technologie relativně staré. Jen se do nich hodně zainvestovalo, aby se daly využívat veřejně,” říká v úvodu rozhovoru. Vysvětluje mimo jiné i to, jak se děti podle jejich metodik učí programovat strojové učení nebo kde vidí budoucí roli učitele.
Z edukalendáře:
18. 4. → Praha → Pedagogické setkání v Muzeu Na Film I
Autor článku:
EDUin
