Jak české školy testují inovativní přístupy ke vzdělávání

Co přinesl týden 2.1. – 8.1. 2017

Témata týdne: 

Kritické myšlení je třeba budovat co nejdříve. Ve svém komentáři pro americký Huffington Post to zdůrazňuje v souvislosti s náporem tzv. fake news  středoškolská učitelka Lynn Kelleyová. Své studenty v rámci International Baccalaureate (mezinárodně uznávaná závěrečná středoškolská zkouška) provází kurzem Teorie poznáni, který na základě poznatků z oblasti matematiky, přírodních i sociálních věd rozvíjí kritické myšlení. Zkušenost ze základní školy jejího syna ji vede k tomu, že je možné ke kritickému myšlení vést mnohem mladší děti. Abstrakt v češtině na Britských listech. Ministerstvo chce finančně podpořit malotřídky. V rozhovoru pro HN to tvrdí ministryně školství Kateřina Valachová. Tzv. malotřídky, školy s 1. stupněm v malých obcích, kde jsou často spojeny jednotlivé ročníky, tvoří zhruba třetinu škol v ČR, což je oproti jiným systémům relativně velké procento. Malé obce často za zachování škol bojují, slibují si od toho větší rezistenci proti vylidňování. Disproporční množství romských dětí je stále vzděláváno podle programu pro lehce mentálně postižené. Vyplývá to z odhadu zveřejněného ministerstvem školství s tím, že odhad může být zatížen subjektivním posuzováním ze strany ředitelů. Za lehce mentálně postižené je ve vzdělávání považováno na 15 % romských žáků. České odborné středoškolské vzdělávání je podceňováno uchazeči a rodiči. Jeho kvalita je údajně velmi dobrá, nicméně rodiče a uchazeči se na něj dívají s despektem a trpí na nižší míru spolupráce s firmami, domnívá se tajemník MŠMT Jindřich Fryč (Novinky.cz).

Výrok týdne: 

„Prý nám ve státní kase zbylo 62 mld. Nemohl by stát vyplatit učitelům mimořádnou prémii 100 000 Kč? To by stálo asi jen 16 mld. a pohnulo by to vzděláváním. Já vím, že to je zcela nesystémové a že by k tomu nejspíš musel být speciální zákon, ale byl by to opravdu signál. Investovat není kam, a šetřit teď peníze nebo umořovat dluh, když jsou záporné úroky, taky nemá smysl.” Ondřej Šteffl přišel na FB s překvapivým nápadem, jak dát najevo, že si společnost váží učitelů.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• JAK ZMĚNIT ČESKÉ ŠKOLY ZEVNITŘ

Vyučování v blocích, nikoliv po jednotlivých předmětech, aplikace poznatků během expedic do terénu a další netradiční výukové metody budou součástí studijního programu Alt, který připravuje pražské Gymnázium Na Zatlance. Už přijímací zkoušky budou realizovány odlišně, kromě povinných součástí se studenti představí prostřednictvím portfolia svých dosavadních aktivit (ČRo). Studijní program je kromě svého netradičního pojetí a obsahu i formy sledující současné pedagogické trendy zajímavý také tím, že bude probíhat experimentálně v jedné třídě veřejné školy, která v ostatních nově otevíraných třídách zachová dosavadní pedagogický přístup. Podobnou strategii zvolili na ZŠ Dr. Miroslava Tyrše v Hlučíně. Díky lokální politické iniciativě, která se začala podílet na správě obce, se podařilo dohodnout s vedením školy a otevřít jednu třídu na 1. stupni, která uplatňuje Montessori pedagogiku (EDUin). O podobné inciativě na ZŠ Komenského ve Zlíně hovoří v rozhovoru pro portál Zkola ředitelka školy. ZŠ 28. října v Tišnově zase nabízí rodičům možnost přihlásit děti do třídy, ve které probíhá výuka podle prvků programu Začít spolu, který se orientuje na týmovou spolupráci, projektové vyučování či komunikaci (web školy). Podobným způsobem by pravděpodobně bylo možné zavádět inovativní vzdělávání do českých škol postupně a bez rizika nepovedených systémových změn.

• STÁTNÍ MATURITA A VYSOKÁ NEÚSPĚŠNOST ŽÁKŮ ODBORNÝCH ŠKOL

Česká školní inspekce vydala výroční zprávu ke školnímu roku 2015/2016 a mimo jiné v ní kritizuje stále rostoucí procento žáků středních škol, kteří neúspěšně absolvují státní maturitu z matematiky a z českého jazyka (str. 93). Problém se týká zejména žáků středních odborných škol, nicméně v případě českého jazyka jde o celkové zhoršení. Inspekční zpráva poukazuje na fakt, že zatímco v případě gymnázií je vyvážený poměr neúspěšných v profilové a společné části, u žáků středních odborných škol a nástaveb (jejich žáci mají méně než poloviční úspěšnost) je v tomto směru patrný diametrální rozdíl, tedy neúspěšných ve společné části je výrazně více. Článek serveru Novinky.cz, který se tématu věnuje, upozorňuje na to, že ČŠI shledává dosavadní nápravná opatření jako neúčinná. Inspekce vidí jako dílčí řešení možnost, že by neúspěšní maturanti, kteří končí často pouze se základním vzděláním, mohli na konci třetího ročníku složit učňovskou zkoušku a mít alespoň tento doklad o formálním vzdělání. Konkrétní čísla srovnávající neúspěšnost maturantů v posledních letech přinesla nedávno iniciativa Maturitní data – odtajněno (EDUiin).

• O (NE)ZBYTNOSTI NĚKTERÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ

Server Deník přinesl rozhovor s rektorem Jihočeské univerzity Tomášem Machulou, který  byl do funkce jmenován na jaře 2016. Rektor Machula se v rozhovoru mimo jiné vyjadřuje k tématu zbytečnosti některých studijních oborů na vysokých školách, jako příklad uvádí genderová studia nebo sociální ekologii. Dle rektora takové obory produkují lidi do „neziskových organizací, které parazitují na veřejných penězích“. Zajímavou souvislostí je, že Tomáš Machula je vystudovaný teolog. Shodou okolností se nedávno k údajné zbytečnosti některých studijních oborů na VŠ vyjádřil v rozhovoru pro iDNES.cz místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Jeho návrh je vskutku radikální: např. studium politologie by podle pana Daňka mělo stát 40 tisíc Kč za semestr, zatímco studium strojírenských oborů by bylo zdarma. Podobné řešení už v minulosti přednesl prezident Miloš Zeman (Novinky.cz). Na rozhovor s Otto Daňkem reagoval Miloš Čermák komentářem „Nepotřebné obory“ neexistují a jen idiot to může říkat (HN).

• ŠKOLNÍM I NEFORMÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍM A VÝCHOVOU PROTI NETEČNOSTI MLADÝCH LIDÍ

Tvoříme svět společně je nový komplexní metodický materiál z produkce Národního institutu dalšího vzdělávání, který „provází pedagoga (oddílového vedoucího, vychovatele v družině či školním klubu nebo vedoucího kroužku) cestou od samotného dítěte a jeho bezprostředního okolí ve stále širších okruzích až k celku naší planety“. Společným motivem, který prochází širokým spektrem témat od jedince, rodiny, oddílu až k přírodě a globálním problémům je snaha snížit míru lhostejnosti mladých lidí ke světu, v němž žijí. Mottem publikace je „všimni si, uvažuj o tom a jednej“. Jde o velmi podobnou snahu vzbudit zájem a ochotu mladých lidí k angažmá ve věcech, které se jich zdánlivě netýkají, jako v případě projektu Heroic Imagination psychologa Phila Zimbarda, který na základě experimentů a studií poukazuje na kořeny lhostejnosti a zároveň na příklady „obyčejného hrdinství“, které stádovitý efekt přizpůsobení se netečnosti nabourávají.

Inspirace z (a do) praxe

• Digitální nástroje a učitelé. Publikace z dílny NIDV
• Inspirace z konference Perpetuum. Záznam vystoupení řečníků
• Chcete být ředitelem či ředitelkou ZŠ?. ZŠ Meteorologická v Praze – Libuši vypsala konkurz

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře) 

• 10. 1., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium – Co potřebují v běžné škole nadané děti?
• 17. 1. 17.00, EDUpoint Praha, Peďák+ – Formativní hodnocení, zkušenosti s jeho zaváděním v českých školách
• 24. 1., 19.00, EDUpoint Praha, EDUshow