Přečtěte si shrnutí Štěpána Kmenta o specifiku formativního hodnocení a jak jej lze používat v online prostředí. Text byl publikován v rámci beduinu č. 18. Příští týden, 20. května, proběhne na téma, jak hodnotit formativně, webinář s Alexisem Katakalidisem.
Pojmu formativní hodnocení se v posledních měsících dostalo nebývalé pozornosti. Poté, co se školy uzavřely a výuka se přesunula v drtivé míře do virtuálního prostoru, začal ministr školství Robert Plaga apelovat na nižší nároky, častý kontakt s dětmi a místo známkování formativní hodnocení (Novinky.cz). V diskusích, které se kolem problematiky formativního hodnocení vedou v médiích i na sociálních sítích, bývá ale pojem formativní hodnocení často a mylně zaměňován s hodnocením slovním.
Jednu ze strategií formativního hodnocení, tvorbu kritérií a schopnost kvalitního hodnocení učitelem a spolužáky navzájem, popsal učitel Alexis Katakalidis v podcastu pro Pedagogický spolek Otevřeno. Žákům ukáže jednu velmi dobrou a jednu průměrnou esej. Úkolem studentů je následně pojmenovat, v čem jsou rozdílné, a poznatky zapsat na tabuli. Z nich poté třída vytvoří hodnotící kritéria. „Ve třídě si po této úvodní hodině napíšeme vlastní eseje a jako učitel jim umožním, aby si podle těchto kritérií ohodnotili své vlastní práce. Následně jim je opravím já. Pak každému z žáků řeknu, že například ve dvou kritériích se v porovnáním s mým pohledem ohodnotil hůře, v jednom naopak lépe. Jeho úkolem je zjistit, o jaká kritéria se jedná a proč.“ A že je to časově náročné? „Možná ano, ale rozhodně se to vyplatí. Žákovi totiž bude cíl učení daleko bližší a pravděpodobně ho dosáhne rychleji,“ vysvětluje pozitivní dopady formativního hodnocení na proces učení Alexis Katakalidis.
Sumativní hodnocení spočívá v porovnávání s ostatními a představuje zhodnocení po učení žáka. Může být vyjádřeno známkou, ale také slovně. V takovém hodnocení může stát například toto: „Jsi lepší než Maruška, ale chybí ti Jeníčkova pečlivost.“ Naproti tomu formativní hodnocení, které jinak než slovně vyjádřit nelze, se zaměřuje na individuální výkon daného žáka a jeho pokrok. Jeho smyslem je zhodnotit úspěchy dítěte i výzvy, s nimiž se potýká při učení. Dobré formativní hodnocení by mělo probíhat ve spolupráci s žákem (nebo mezi žáky navzájem) a kromě kritiky nabídnout také jasný manuál, jak se posunout dál. V neposlední řadě, formativní hodnocení posiluje vnitřní motivaci, vztah k učení a spolupráci, což je lepší cesta než sumativní hodnocení, při němž žák bojuje o nejlepší známku, často i se svými spolužáky.
„Formativní hodnocení popisuje způsoby, jakými učitelé spolu s žáky používají informace o studijním pokroku pro úpravu dalšího vzdělávání,“ říká zřejmě nejznámější propagátor formativního hodnocení Dylan Wiliam (YT). Jde o takovou výuku, kdy se učitel jen „neřítí“ učivem a nepřednáší ho žákům, ale zaměřuje svou pozornost na učební proces a při výuce na něj reaguje. Proto formativní hodnocení přirozeně vyžaduje určitý způsob vedení výuky, který vytváří prostor pro dialog a při němž se učitel zajímá o rekontextualizaci poznatků v myšlenkových schématech žáků. Znamená to jít za klasické testování znalostí, kdy žáci odpovídají na otázky a učitel je porovnává s tou svou, správnou odpovědí. Naopak, pro kvalitní informaci o stavu přemýšlení je důležité vyvolat diskusi, a tak nahlédnout do uvažování dítěte o tématu s cílem upravit další výuku adekvátně jeho potřebám.
Zavádění formativního hodnocení ale není snadné. Vyžaduje důkladnou práci jeho školitelů i učitelů, kteří si ho osvojují. Publikace, které vysvětluji metody, jaké popisoval Alexis Katakalidis, mají stovky stran a vzdělávání učitelů trvá týdny. Ve školách, kde před pandemií formativní hodnocení neznali, se ho těžko rychle doučí. „Byl jsem proti tomu, aby se školám nařídilo slovně hodnotit, protože vím, jakou práci to obnáší a jak by to dopadlo, kdyby to dělali lidé, kteří to v životě nedělali a ani to v podstatě dělat nechtějí,“ říká vedoucí Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý (HN).
Jak lze formativní hodnocení používat v online prostředí? Edutopia doporučuje využívat nástroje, s jejichž pomocí má učitel průběžný záznam o znalostech a dovednostech žáka. Třeba aplikace jako Animoto nebo Flipgrid spočívají ve vytváření nebo nahrávání krátkých videí, v nichž žáci musí ukázat, co umí a neznají, a učiteli tak dávají důležitou informaci o jejich stavu vzdělávání. Kahoot, který čeští učitelé znají lépe, nabízí webinář (YT), jak aplikaci lépe použít pro formativního hodnocení. Formativní hodnocení totiž není jen o zpětné vazbě, ale především o schopnosti učitele na ni reagovat a pohotově podle ní připravovat dětem další vzdělávací příležitosti.