Kateřina Lánská, Nikola Šrámková 18. 9. 2023
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
11.9. – 17.9.
vyjednávání o rozpočtu resortu školství pokračují
jak zabránit předčasným odchodům ze vzdělávacího systému a kde je nejčastěji řeší?
vyšla nová srovnávací zpráva OECD Education at a Glance 2023, letos se zaměřením na střední odborné vzdělávání
Týden stručně
V rozhovoru pro Radiožurnál ministr uvedl, že není možné přenášet náklady za školství na zřizovatele ve chvíli, kdy na to jejich rozpočty nejsou připraveny. Jde především o otázku financování nepedagogických pozic ve školství, jako jsou školníci nebo kuchařky v jídelnách. V tuto chvíli se podle něj ještě nepracuje na krizovém scénáři, neboť doufá, že se podaří přesvědčit vládu, aby dokázala potřebné prostředky najít. Školy i města však z úspor ve školství obavy mají, jak ukazuje reportáž rozhlasu v Libereckém kraji (ČRo).
Ohroženi jsou zejména žáci, kteří nemají stabilní a odpovídající bydlení, jejich rodiče jsou sami nezaměstnaní nebo se v rodině objevuje alkohol, drogy či kriminální činnost. „Není tajemstvím, že dětí ze sociálně vyloučeného prostředí je v našem regionu hodně. Jsem přesvědčená o tom, že pomoci může hlavně kvalitní kariérové poradenství. A začít se musí co nejdříve,“ říká radní pro školství Ústeckého kraje Jindra Zalabáková (ANO) (HN). Metodiku obsahující soubor otázek pro identifikaci mladých lidí ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání, vytvořilo MŠMT.
Téměř každá třetí škola v České republice je malotřídka. V posledních letech jich ale ubývá, stejně jako žáků v nich. „Určitý úbytek málotřídních škol obecně souvisí se stěhováním obyvatel (a zejména mladších lidí) do velkých měst a jejich okolí, takže při stále klesajícím počtu žáků už některé obce nemají prostředky na jejich provoz,” popisuje mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová (EDUin). „Je jasné, že škola, jako je ta naše, stát stojí víc než velká škola na sídlišti, kde bydlí několik tisíc lidí. Musíme tu zatopit, i když je chřipková epidemie a do školy dorazí tři děti. Zatím jsme si s tím vždycky poradili, obce jsou ochotné své školy financovat bez ohledu na to, kolik mají žáků. Přál bych si ale, aby stát jasně řekl, jak má podle něj vypadat síť škol a jestli do ní malotřídky jako ta naše patří. Nebyli bychom pak tolik rukojmí toho, kolik dětí každý rok přijde k zápisu,“ říká Tomáš Zaňák, starosta Popelína (EDUin). Přínosy vrstevnického učení, které je v malotřídních školách běžné díky heterogenním třídám, popisuje v reportáži z malotřídní školy ve Slapech na Táborsku Martina Plátová (EDUzín). „V seriálu ukazujeme různé, většinou veřejné, školy, které vyučují způsobem, který jsme jako rodiče nezažili. Chceme rodičovské veřejnosti ukázat, že se nemají čeho obávat, pokud se jejich škola k něčemu takovému rozhodne,” vysvětluje v rozhovoru pro pořad Host Radiožurnálu Tomáš Feřtek.
V rozhovoru pro podcast Novinky.cz: Žena mluvil také o přínosech digitalizace procesu přijímacího řízení na střední školy, který podle něj může otevřít cestu pro větší reformu středoškolského systému, protože se konečně dozvíme, o jaké školy mají mladí lidé skutečně zájem.
Součástí Iniciativy jsou Asociace pracovníků Speciálně pedagogických center, Society for All (SOFA), Spoluškola a Učitelská platforma. Podle organizací hrozí, že by některé školy v důsledku parametrizace mohly přijít až o polovinu asistentských úvazků. Má proto za cíl především vysvětlovat, proč je důležité počty asistentů pedagoga ve školách nesnižovat (SOFA).
Důvodem výzvy je nevhodné chování Radka Sárköziho na zářijovém jednání Národního konventu v Senátu ČR, kde vulgárně urazil poslankyni Renátu Zajíčkovou poté, co jej vyzvala, aby do spolkového rejstříku doložil za spolek zápisy z valných hromad a doklady o svém řádném zvolení prezidentem spolku nadpoloviční většinou všech členů spolku Pedagogická komora. Spolek se za jednání svého představitele omluvil a vyzval jej, aby ze své funkce odstoupil. Situaci má řešit svolání elektronické valné hromady v termínu 21. – 31. října (Pedagogické.info).
Člověk v tísni tento týden spustil další ze svých online kurzů zaměřených na podporu ukrajinských asistentů pedagoga. Obsahuje kurz českého jazyka pro asistenty zaměřený specificky na školní prostředí a kurz práce s dětmi s odlišným mateřským jazykem ve škole postavený na příbězích konkrétních dětí. Obě části online kurzu jsou bezplatné a jsou všem zájemcům dostupné na adresách kurz-cestiny.clovekvtisni.cz a kurz-lepsiskola.clovekvtisni.cz. Organizace META nabízí online výukovou platformu Levou zadní online pro dospívající mladé lidi, kteří přicházejí do České republiky bez znalosti češtiny. Kompletní pomoc formou online platformy nabízí i vyučujícím češtiny jako druhého jazyka.
„Teď se teprve za chodu postupně hledaly formulace těch cílů, které by měla revize uskutečnit. A možná je to dobře, že se to zdrží, protože do hry vstupuje diskuze o umělé inteligenci a nových technologiích a revize by měla počítat s jejich dopady. Takže když si teď řekneme, že se to ještě o chvíli protáhne, což se už několikrát stalo, máme aspoň prostor na to zohlednit technologické změny,“ více zde:
vysvětlil ministr Bek, proč se nejspíš zpozdí probíhající revize kurikula (Deník N).
V souvislostech
V dnešním přehledu se můžete ponořit do studia dat, která přináší informace zevnitř našeho vzdělávacího systému (Výroční zpráva MŠMT) i ze srovnání s výkonem ostatních zemí OECD (Education at a Glance 2023).
MŠMT každý rok zveřejňuje Výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice. Školní rok 2022/2023 se potýkal na jedné straně ještě stále s dopady pandemie covidu-19 a dlouhodobým uzavřením škol v obdobích karantény a následně se školy v České republice musely vypořádat s příchodem dětí a mladých lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Po napadení Ukrajiny v únoru 2022 přibyly v českém vzdělávacím systému desetitisíce dětí, žáků a studentů.
Zde je několik zajímavých čísel o předškolním, základním a středním školstvím:
Celý přehled toho nejzajímavějšího z výroční zprávy si můžete prohlédnout ZDE.
V úterý 12. září byla zveřejněna každoroční zpráva o stavu vzdělávacích systémů zemí OECD Education at a Glance 2023. I do ní se ještě promítly dozvuky koronavirové pandemie, nicméně zvláštní ohled byl letos věnován středoškolskému odbornému vzdělávání a přípravě, který může být v současné době pro Českou republiku zvláště inspirativní při zvažování dlouhodobých trendů týkajících se proměny oborové soustavy středních škol.
Vybíráme některé z podnětů týkající se stavu českého vzdělávacího systému:
V průměru zemí OECD není 14,7 % mladých dospělých ve věku 18–24 let ani ve vzdělávacím systému, ani v zaměstnání nebo odborné přípravě, v České republice je to 30,9 %. V pozdějším věku mají tito lidé obvykle horší uplatnění na trhu práce než jejich vrstevníci, kteří v tomto věku zůstali ve vzdělávání nebo v odborné přípravě.
Povinná školní docházka v České republice začíná v 6 letech a pokračuje až do věku 15 let. Žáci obvykle ukončují všeobecné středoškolské vzdělání ve věku 19–20 let. Stejné je to i u odborných programů středoškolského vzdělání. To je rozdíl oproti většině zemí OECD, kde absolventi odborného středního vzdělání mají širší věkové rozpětí než u všeobecných programů. To odráží větší rozmanitost cest, kterými se absolventi těchto programů ubírají.
Většina mladých lidí ve věku 15–19 let v zemích OECD se vzdělává. V České republice se 73 % osob ve věku 15–19 let vzdělává ve středních školách, z toho 51 % v odborném vzdělávání. 12 % je zapsáno do základního vzdělávání a asi 6 % do programů terciárního vzdělávání. Pro srovnání, v zemích OECD je v průměru zapsáno 59 % osob ve věku 15–19 let ve vyšším sekundárním vzdělávání, z toho 23 % v odborném, asi 12 % v nižším sekundárním vzdělávání (základním vzdělávání) a přibližně 12 % v programech terciárního vzdělávání.
Celou zprávu Education at a Glance 2023 si můžete prostudovat ZDE, „Country note” pro Českou republiku najdete ZDE.
Z EDUkalendáře:
21. 9. → Praha→ Konference SPIN
21. 9. → Praha/online→ Jak nastavit odpovědnost za kvalitu vzdělávání v mateřských a základních školách v ČR
Autoři článku:
Kateřina Lánská
Editorka, Analytička, EDUin.
Nikola Šrámková
Analytička, EDUin.
