Jak konkurzní vyhláška změnila rovnováhu sil při výběru nového ředitele školy?

Krátce:

Vláda bude muset rozhodnout o integraci či zřízení ukrajinských tříd. Ve vzduchoprázdnu jsou mladí Ukrajinci ve věku střední školy. Do června bude vláda muset rozhodnout, jestli začne stěhovat ukrajinské rodiny do regionů, kde mají pro ukrajinské děti místa ve školách, nebo pro ně bude zřizovat ryze ukrajinské třídy v místě bydliště. „Vláda bude muset učinit těžké politické rozhodnutí, jestli dopustíme, že do těch škol budou ukrajinské děti chodit třeba odpoledne jako samostatné třídy – to by se už ale nejednalo o integraci – nebo jestli přistoupíme k tomu, že je přesuneme tam, kde ta místa budou,“ řekl ministr Gazdík (iRozhlas). V obtížné situaci jsou podle denik.cz zejména mladí Ukrajinci ve věku 15 až 18 let, které do školy nevezmou kvůli špatné češtině, zároveň ale obtížně hledají i práci. V rozhlasové reportáži se české děti ptají ukrajinských, jak se u nás mají (iRozhlas). Ukrajinským dětem, které v Česku chodí do školy, se po návratu domů absolvované vzdělávání započítá (iRozhlas).

Minulý týden byl pro maturanty ve znamení didaktických testů. Ministr Gazdík by za rok chtěl představit konkrétní plán, jak maturitu změnit. V pondělí 2. května začala státní část maturit, řada maturantů se podle denik.cz kvůli distanční výuce necítila dobře připravená. Výsledky státních testů se podle vyhlášky z roku 2020 neznámkují, ale hodnotí se procenty a slovy „uspěl“ či „neuspěl“ (Novinky). Média si všimla dalšího poklesu zájmu o maturitu z matematiky. Jaký byl letošní test? „Přišlo mi to nejlehčí za poslední roky. Myslím si, že CERMAT letos hodně zohlednil to, že byly covidové roky,“ řekl pro iRozhlas učitel matematiky Marek Valášek. Na nízkou úroveň maturity z matematiky si (ne poprvé) postěžoval Eduard Fuchs z Masarykovy univerzity, podle něj jsou čeští žáci lepší než Američani, ale horší než Poláci (Denik). Psalo se také o uvažované změně v podobě maturity. „Přál bych si, aby to bylo na jaře příštího roku, přesně za rok,“ odpověděl ministr Gazdík na otázku iRozhlas, kdy přijde na vládu s konkrétním návrhem na úpravu maturitní zkoušky. Pak by podle něj měla zůstat stejná deset let. V anketě Aktuálně se oslovené osobnosti shodly, že změna potřeba je. „Klíčové je prokázat nikoliv kapacitu své paměti – v tom ať mezi sebou soutěží počítače – ale schopnost vyznat se v informacích, rozlišit jejich kvalitu a objektivitu, analyzovat je a aplikovat,“ řekl programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký. Končící smlouvu na tisk maturitních testů ministr Petr Gazdík odmítl prodloužit, jeho resort vypisuje výběrové řízení, do budoucna počítá s digitalizací (iHned).

Obce se snaží své malotřídky udržet. Část rodičů malé školy lákají, oceňují na nich individuální přístup k dětem. V Česku funguje podle dat ministerstva školství k září loňského roku 1337 malotřídních škol. Tvoří tak více než třetinu všech základních škol. „Vylidňování periferního venkova je pro školy problém, ale zdá se, že obce většinou dělají maximum pro to, aby si školu zachovaly, pokud to jen trošku jde,“ říká v článku na Aktuálně náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Školní inspekce řešila čtyři stížnosti učitele v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Výpověď bude možná muset obstát u soudu. Kristina Ciroková a Vojtěch Gavriněv (Seznamzpravy) dohledali školy, kde školní inspekce řešila stížnosti na učitele, kteří měli schvalovat nebo relativizovat agresi Ruska proti Ukrajině. Výpovědí skončil už medializovaný případ z Prahy, další učitelce se ředitel školy už před stížností rozhodl neprodloužit smlouvu na dobu určitou. Výpověď může skončit u soudu. „Pokud se bude učitelka soudit, tak podle našich právníků opravdu hodně záleží na tom, jak odůvodnění napíšou. Není zcela vyloučeno, že by se tam ta učitelka mohla vrátit,“ soudí předseda školských odborů František Dobšík (Novinky). Lada Režňáková (iDnes) se věnovala mediální gramotnosti učitelů. „Na aktuálních kauzách, ale ostatně je to podobné jako před lety případ soudružky Semelové, se ukazuje, že nemáme pevně vytyčenu onu hranici mezi mým názorem, který si myslím a který jako učitel mohu říkat dětem,“ říká programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

Školu v Bílině hlídá bezpečnostní agentura, zřizovatel ji kvůli skupině agresivních žáků bude platit zatím do konce školního roku. Zhruba dvacítka žáků 2. stupně podle iRozhlas dlouhodobě narušuje vyučování, ničí školní majetek a šikanuje spolužáky. „Dělají takové problémy, že kantoři musí ve třídách mnohdy přerušit výuku. Navíc dochází z jejich strany k ničení majetku, ale také ke stále se stupňujícím útokům na ostatní žáky, a dokonce i psychickým atakům na učitele,“ popsala řádění výrostků ředitelka školy Barbora Schneiderová, ostrahu najal zřizovatel (Novinky). Nepomohlo podle ní ani středisko výchovné péče. „Děti nám vracely, aniž by program dokončily. Porušovaly jejich pravidla. Základní škola pak nemůže děti vyloučit,“ cituje CNN Prima News starostku Bíliny. „První den byl klidnej, to si nás jen oťukávali. Dneska je to krutý. Už to na nás zkoušej,“ cituje iDnes v reportáži jednoho ze členů najaté ochranky. Daniel Hůle z Člověka v tísni upozornil, že v Bílině se rodí největší podíl dětí „nevzdělaným rodičům“. „Rodiče stěží dokončili základní školu a velmi obtížně dokáží své děti podporovat,“ vysvětlil Daniel Hůle (CNN Prima News). „Bezpečnostní agentury nebudou odborná pomoc a podpora rozvoje dovedností. Nemají šanci se nic naučit,“ upozornila Klára Laurenčíková, řešit se podle ní musí hlavně rodina agresivních dětí. „V ostatních školách se jedná o jedince, takto velký kolektiv agresorů ale jinde v Česku není,“ okomentoval situaci ministr Petr Gazdík (CNN Prima News).

Výrok týdne:

„V našem projektu spolupracujeme s více než stovkou škol. Ukazuje se nám, že nejlepší výsledky mají učitelé, kteří dokážou vytyčit dostatečně ambiciózní cíle v konkrétní hodině. Žádné jádrové a rozvíjející učivo, ale otevřeně formulované cíle s tím, že učitelé mají dobře rozmyšleno, co budou dělat ve chvíli, kdy se začnou některé děti v hodině ztrácet,“ říká Hana Košťálová v článku Jiřího Mačího, který se věnuje revizi RVP (seznamzpravy.cz).

V souvislostech

Konkurzní vyhláška před třemi lety změnila rovnováhu sil při výběru nového ředitele školy

Ještě před třemi lety o tom, podle čeho se má vybírat ředitel školy, rozhodovala výběrová komise, ve které měli velkou převahu zástupci zřizovatele, často bez zkušenosti s tím, jak školství funguje. Pak přišla nová vyhláška, která požaduje, aby se bral větší ohled na pedagogické kvality kandidátů. Tou největší změnou byl posun v obsazování výběrových komisí. V posledních třech letech do nich Česká školní inspekce může jmenovat dva externí odborníky. Vyhláška také nově vymezila prostor, na kterém se výběrová komise pohybuje při pohovoru. Jednoduše řečeno popsala, že se nemá zaměřovat primárně na to, jak dokáže nový ředitel sehnat grant na obnovu školního hřiště, ale má se při pohovoru zajímat o jeho představu o pedagogickém řízení školy nebo o schopnost formulovat svou vlastní vizi pro její fungování.

Nově se členem komise může stát psycholog nebo třeba personalista. To se stalo od roku 2020 celkem ve 350 případech. Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse byla taková odborná posila kladně hodnocena u 9 z 10 konkurzů, kterých se tito odborníci zúčastnili.

„Úspěchem je už to, že se podařilo proměnit zadání v tom smyslu, že nehledáme nejvyššího úředníka, ale pedagogického lídra. S posílením odbornosti v komisích také zřizovatel nemá zaručenou majoritu,“ říká programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký, který se na přípravě konkurzní vyhlášky v této podobě podílel. Připomíná ale také, že samotná novela vyhlášky neznamená, že problémy s výběrem kvalitních ředitelů jako mávnutím kouzelného proutku zmizely.

O místo ředitele je malý zájem

Stará bolest je nedostatek zájemců, mezi kterými by se komise mohla rozhodovat. Podle školní inspekce u mateřských škol stále přetrvává stav, kdy se do konkurzu nejčastěji přihlásí pouze jeden uchazeč (40,3 % v minulém školním roce) či dva uchazeči (30,3 %). V případě základních škol nevybírala konkurzní komise ve 41 % případů ani ze dvou uchazečů, na středních školách vybírala konkurzní komise v téměř 60 % konkurzů nejvýše ze dvou uchazečů. „Nalézt uchazeče na pozici ředitele se ukazuje být problémové například u spojených subjektů základních a mateřských škol, které se nacházejí v malých obcích,“ upozorňuje Ondřej Andrys.

Podle Miroslava Hřebeckého hraje roli i to, za jakých okolností k výměně ředitele dochází. Za rizikovější považuje například situace, kdy stávající ředitel odejde ze školy nenadále, nejlépe uprostřed školního roku. „V takových případech se stává, že doslova umluví některou z učitelek, která vůbec netuší, do čeho jde,“ upozorňuje. V kombinaci s tím, že v Česku zároveň nefunguje podpora pro začínající ředitele, je ale situace takových „přemluvených“ nových ředitelů opravdu nezáviděníhodná. „Pokud by měli nárok například na mentora z řad zkušených ředitelů, bylo by to řešitelné,“ dodává Miroslav Hřebecký.

„Určitě je zřejmé, že stále více a více lidí si uvědomuje, že to, na čem skutečně nejvíce záleží, je pedagogický rozměr práce ředitele školy jako člověka, který odpovídá za kvalitu vzdělávání ve své škole. A to je vidět i u konkurzů, při rozhovorech s uchazeči, kteří tuto rovinu skutečně více reflektují,“ odpovídá Ondřej Andrys na otázku, zda na to, co je důležité, se jinak dívají nejen členové výběrové komise, ale i uchazeči o práci ředitele školy. Přesto má podle něj stále mnoho uchazečů největší respekt z těch částí ředitelské práce, které s řízením pedagogického sboru nesouvisejí. Sice si důležitost pedagogického procesu uvědomují, ale stále „prioritně uvažují spíš na půdorysu manažera příspěvkové organizace obecně než prvního učitele a člověka, který by měl být hlavním podporovatelem průběžného zvyšování kvality vzdělávání“.

Jak vybrat dobrého ředitele? Odpověď na tuto otázku bude hledat konference pro zřizovatele škol Lepší škola 2022, která se uskuteční 11. května na Nové radnici Pražského magistrátu. Více informací o konferenci najdete zde.