Jak probíhá revize RVP? Zeptali jsme se členů jednotlivých pracovních skupin

Nejčastějí bývá zmiňována komunikace mezi jednotlivými aktéry procesu, nabíhající zpoždění a hledání ideální hranice mezi participativní tvorbou RVP ZV a efektivitou práce.

Shrnutí textu:

• Na základě odpovědí 9 členů pracovních skupin (PS) revize RVP ZV může být proces zasažen půlročním zpožděním ve schválení konkrétního zadání od MŠMT.
• Pro respondenty z PS také není snadné komunikovat napříč skupinami a celý proces znesnadňuje hledání vhodného způsobu participativní práce, aby nedocházelo ke snižování efektivity kvůli zapojení příliš velkého počtu lidí při tvorbě a oponentuře výstupů.
• Někteří respondenti by ocenili výraznější rozhodování NPI na základě jasně stanovených cílů, protože při debatách nebo sporech ve skupinách nelze vždy dosáhnout přirozené shody.
• Pozitivní hodnocení směřovalo ke koordinaci a tvůrčímu prostředí uvnitř PS. Zapojení lidé jsou motivovaní díky sdílení zájmu o jednotlivé vzdělávací obory a jejich změnu.

Aktuální situace revize

V roce 2022 probíhala práce na dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV. Ten byl 3. srpna 2022 dokončen a předán MŠMT pro vnitřní připomínkové řízení a následné schválení a vydání ministrem školství. Tento proces se prodloužil na celých 6 měsíců až do 1. února 2023, kdy MŠMT předalo Národnímu pedagogickému institutu dokument Technické zadání revize RVP.  Souběžně se schvalováním dokumentu se na začátku července začaly scházet pracovní skupiny, které ale nepočítaly s půlroční prodlevou a pracovaly bez konkrétního zadání.

Nyní je pro tvorbu revize technicky vše připravené a hlavní iniciativu přebírají pracovní skupiny. EDUin proto oslovil 68 členů pracovních skupin s otázkami ohledně organizace, aktuální agendy nebo časového harmonogramu. Na dotazy reagovalo 9 respondentů, z jejichž odpovědí je možné utvořit si částečný obraz o slabých i silných stránkách celého procesu a jeho budoucnosti. Vzhledem k nízkému počtu dotazovaných však nelze situaci generalizovat na pohled všech aktérů revize, přesto je nutné věnovat zmiňovaným tématům pozornost a soustředit se na ně v budoucí práci na tvorbě nového RVP.

Organizace tvorby RVP ZV od zapojení pracovních skupin po současný stav

Z odpovědí na první souhrnnou otázku vyplynula tři zásadní témata, která se promítají do všech oblastí práce. Prvním z nich je půlroční zpoždění ve schválení zadání Hlavních směrů v podobě dokumentu Technické zadání revize RVP. Během časové prodlevy se PS věnovaly tvorbě různých koncepcí (např. konkrétních vzdělávacích oblastí). S tímto postupem nesouhlasil respondent z PS Chemie: „Dlouhé čekání na jasné zadání v podobě nejdříve Hlavních směrů, posléze Zadání pro NPI, bylo kráceno nesmyslným zadáním vypracování koncepce pro revizi, kterou měla vytvořit (samostatná) Koncepční skupina.“

Během práce na těchto koncepcích se objevil druhý problém v podobě komunikace napříč pracovními skupinami. Účastník PS Výchova k občanství uvedl: „V průběhu práce na první a druhé koncepci jsme naráželi na chybějící komunikační kanály mezi různými pracovními skupinami. Sami jsme komunikaci iniciovali a díky naší skvělé garantce mohli komunikovat s jinými pracovními skupinami. Zejména tvorba 1. verze koncepce byla extrémně hektická a časově nezvladatelná. Prakticky se očekávalo, že celou pracovní verzi koncepce zpracujeme ve velmi krátkém čase.” Diskuse o systému komunikace byla výrazným tématem setkání Otevřeně o revizi, ze kterého vyplynulo, že najít jednoticí kanál pro 600 zúčastněných je náročný proces. Aktuálně funguje komunikace napříč skupinami pomocí interních newsletterů a uzavřené facebookové skupiny.

Vzhledem k počtu zúčastněných pracovníků je poměrně logické, že třetím problémem je hledání ideální hranice mezi participativní tvorbou RVP ZV a efektivitou práce. Různé koncepce a návrhy vzdělávacích oblastí jsou sdíleny vysokému počtu lidí, což může v případě respondenta z tvůrčí PS vyvolávat nekonečné debaty v abstraktní rovině, proto doporučuje: „Ujasnit, kdy je potřeba expertní vstup a kdy má jít o demokratické rozhodování mezi variantami. Není třeba, aby všichni pracovali současně na všem – lépe je rozdělit úkoly a koordinovat debatu o dílčích výsledcích. Tím by se mohla také zlepšit komunikace průřezově – mezi pracovními skupinami, která dost chybí. Základní principy není třeba diskutovat v teoretické rovině, protože vyplynou z toho, jak jsou designovány konkrétní postupy v praxi. Zkrátka si myslím, že jsme měli rovnou začít psát novou revidovanou verzi RVP a bavit se o její formě, struktuře, obsahu atd. velmi konkrétně.” Je vidět, že půlroční setrvání v přemýšlení o koncepcích některé pracovníky vyčerpalo a chtěli dříve začít tvořit konkrétní výstupy.

Výstupy pracovních skupin za únor

V únoru, kdy měly PS dostupné konkrétní zadání pro svoji práci, se jejich činnost stále nesla ve znamení dokončování koncepcí vzdělávacích oblastí, jak je vidět z reportů za leden a únor. Laicky řečeno se jedná o pravidla, vizi či předpoklady, jak konkrétní část RVP vypadat. Koncepce revize vzdělávacích oblastí vyšly během tvorby článku na webu revize.

Znepokojujícím zjištěním může být, že v reportu za únor je uvedeno, že se dokončuje pracovní návrh koncepce klíčových kompetencí, ve které bude PS postupně vymezovat kategorie klíčové kompetence a gramotnosti, počet klíčových kompetencí, jejich význam a další aspekty, které byly již mnohokrát probírány a postup pro práci s těmito pojmy vymezily Hlavní směry revize ZV. Prohlášení, že se skupina dostala na konec analytické fáze a vytváří třetí návrh koncepce nenapovídá tomu, že mají v současné chvíli tvůrci RVP jednotlivých předmětů informace, jak mají s kompetencemi a gramotnostmi pracovat. Zmatečné dění popsal také jeden z respondentů: „Skupina pro kompetence a gramotnosti v rozporu se zadáním namísto jasných rozpracovaných ukázek, jak v Hlavních směrech uvedené klíčové kompetence navázat na očekávané výstupy, začala zpracovávat analýzu, která nás dále zbrzdila. Na jejím výstupu je navíc chyba v podobě zploštění pojmu kompetence, který tato pracovní skupina vnímá jen jako schopnosti, což je samozřejmě velký přešlap.”

Klíčové kompetence a gramotnosti v Hlavních směrech RVP ZV, s. 5-6:

Vliv opožděného schválení konkrétního zadání a úvahy nad termínem dokončení

Upřesňující zadání, na které se čekalo dlouhých 6 měsíců, podle šesti respondentů z devíti neovlivnilo způsob, jak se bude na jejich části RVP ZV pracovat. Dva respondenti naopak vyjádřili znepokojení. Podle jednoho z nich se začíná „od nuly”, druhý člen PS si nebyl jistý, zda se jedná o finální zadání kvůli častým prohlášením MŠMT, že se koncepce revize mohou průběžně měnit podle potřeby.

Z pohledu pracovních skupin zpoždění práce neovlivnilo tolik samotný obsah nového RVP, ale spíše výrazně omezilo čas na práci. V tomto bodě se můžeme dostat do sporu, kdy koordinátoři revize mohou tvrdit, že se vše dá stihnout v termínu, nicméně se budou muset logicky zkrátit termíny pro dokončení, pokud se má stihnout slibovaný start implementace a výuka v 1. a 5. třídách v září 2025. Stanovený termín dokončení byl ještě na jaře stanoven na září 2024 (archiv webu).

Obavy z těsného časového harmonogramu se napříč respondenty liší. „Nijak mne to nestresuje. Pokud bude vedení NPI nakloněno naslouchat konkrétním potřebám pracovních skupin v následujících měsících, nemyslím si, že nastane nějaká časová tíseň,” uvedl člen PS Výchova k občanství a doufá v kvalitní organizaci tvorby revize s větším akcentem na kvalitu než na dodržení slibovaného termínu. Pět respondentů z devíti konkrétně uvedlo obavu, že se dokončení práce na revizi nestihne včas. Řešení problému v podobě omezeného času by podle člena tvůrčí koncepční PS mělo být následující:

„Stále považuji úkol napsat stručný dokument, ke kterému máme celkem jasné zadání, za úkol poměrně snadný. Jde o to, co nejrychleji jej nadraftovat, po částech (dle PS), případně v několika variantách – a pak vyladit mezi sebou. Co potřebujeme, je jasný názor ze strany koordinátora celkového procesu. Tohle jasné vyjádření cílů atd. není možné ponechat na samovolném vývoji (nevynoří se samo) – bez silného leadershipu to nejde, musí ale být vůle k naslouchání odlišným názorům. A taky je samozřejmě nutné jednoduché a transparentní řízení všech procesů – to se zatím taky nedaří. Čili – šlo by to, ale jen za předpokladu, že se všichni poučí z dosavadních chyb a začnou už konečně pracovat na společném cíli.”

Z vyjádření je jasné, že v pracovních skupinách se může vyskytovat únava z obecné koncepční práce a chuť začít tvořit konkrétní text nového RVP ZV. Zároveň je nutné rozdělit kompetence tak, aby měl někdo rozhodující slovo poté, co se objeví více protichůdných názorů.

Úspěch revize se může skrývat ve spokojenosti pracovních skupin

Při analýze odpovědí byla zjištěna zajímavá chyba. Někteří členové PS se místo hodnocení organizace celé revize vyjadřovali k organizaci a atmosféře práce uvnitř jejich pracovních skupin. Všechny tyto ohlasy byly výhradně pozitivní a podobná vyjádření se objevila také u otázky: Co na procesu tvorby nového RVP hodnotíte pozitivně? Z níže uvedených odpovědí vyplývá, že uvnitř PS se tvoří kolektivy s dobrou koordinací a dostatečným nadšením, díky společnému zájmu o vzdělávací oblast:

• Práci v rámci pracovní skupiny Geografie, co se týče organizace, vedení, způsobu komunikace atd. hodnotím velice dobře, prostředí bezpečné, komunikace jasná. (PS Geografie)

• Přátelské ovzduší v rámci naší PS i navenek, to, že se potkáváme se skvělými lidmi a odborníky a můžeme spolu diskutovat. Vedení naší PS je lidsky velmi kvalitní, spolupráce vzájemně povzbuzující. (Tvůrčí koncepční PS)  

• Vedení našeho týmu pro Přírodopis i pro celou oblast Člověk a příroda. Taky mi přijde skvělé, že je celý proces opravdu otevřený a je do něj zapojeno mnoho lidí a týmy jsou rozmanité. (PS Přírodopis)