Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Zdroj: EDUin; tisková zpráva č. 100629
Odborníci navrhují čtyři opatření k oživení zájmu o učiliště
Praha 29. června 2010 – Obecně prospěšná společnost EDUin uspořádala ve čtvrtek 24. června první z panelových diskusí organizovaných v rámci programu EDUklub. Tentokrát pod titulem Přežijí učiliště rok 2020? Výsledkem debaty je návrh čtyř opatření, která by pomohla zlepšit zájem o učiliště i postavení manuálních profesí.
Debaty v pražském hotelu Adria se zúčastnili diskutující z akademické sféry i praxe – seznam účastníků i s kontakty na konci Tiskové zprávy. V hodinu a půl dlouhé debatě před publikem konstatovali, že hlavní příčiny upadajícího zájmu o učební obory a střední odborné vzdělání jsou:
Populační pokles a stále se zvětšující rozdíl mezi počtem absolventů základních škol a počtem míst na středních školách. V této konkurenci obvykle učiliště obtížně shánějí zájemce o studium a přitáhnou obvykle jen absolventy s velmi špatným prospěchem.
Přes mnohá zlepšení v materiálním vybavení učilišť rodiče považují střední odborná učiliště jako poslední možnou volbu při výběru střední školy. Jedním z hlavních důvodů je obava, že dítě se na „učňáku“ dostane do špatné společnosti.
I rodiče vnímají, že vyučení jsou z hlediska nezaměstnanosti nejohroženější skupinou s poměrně nízkými přijmy. Důvodem je přílišná specializace učebních oborů a malá flexibilita absolventů.
Zároveň diskutující konstatovali, že situace učilišť je přece jen lepší než její mediální obraz . Na základě výměny názorů (odkaz na obrazový a zvukový záznam najdete na konci tiskové zprávy) navrhli čtyři základní opatření, která by mohla zlepšit postavení učebních oborů mezi ostatními směry středního všeobecného a odborného vzdělávání.
Důraz na všeobecné vzdělávání. Firmám u absolventů učilišť schází pět základních charakteristik: schopnost číst s porozuměním, ochota učit se, zodpovědnost, adaptabilita a schopnost pracovat v týmu. Na pěstování těchto kompetencí by se mělo učňovské školství soustředit
Propojení učilišť s firmami a praxi. Obvyklý požadavek, který ale na této debatě zazněl ve velmi konkrétní podobě. Učitelé odborných i všeobecných předmětů by měli detailně a z vlastní zkušenosti znát prostředí firem, pro něž připravují své žáky. A mistr odborného výcviku musí být odborník, měl by tedy část své kariéry trávit ve výrobě. Hlavní překážkou ale je, že firmy si dnes náklady na spolupráci se školami ani nemohou odečíst z daní.
Zvýšit platy mistrů odborného výcviku. Mistr musí mít odborné technické vzdělání, musí vyjít s leckdy problémovými dětmi, měl by mít i slušné všeobecné a pedagogické vzdělání. Za to mu nabízíme až o třetinu menší plat než učiteli gymnázia nebo průmyslovky. Bez alespoň srovnatelných podmínek nikdy kvalitní pedagogové a mistři, s výjimkou několika idealistů, na učilištích pracovat nebudou.
Odborné specializace v jednotlivých oborech je dobré vyučovat jako krátkodobé kurzy. Tento návrh souvisí s požadavkem na všeobecnější vzdělávání. Několikaměsíční kurz pro svářeče, kovoobráběče nebo jiné specialisty může bez problému absolvovat ten, kdo už všeobecné vzdělání v oboru má. Ať už ho získal na učilišti nebo na průmyslovce. Cesta k řemeslu nebo dělnické profesi by neměla vést jen přes učiliště. Toto opatření by zpružnilo schopnost pracovního trhu reagovat na aktuální poptávku po konkrétních profesích.
Miroslav Procházka, ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání, řekl: „V učilištích je dneska 32 procent populačního ročníku. Když se podíváte na mezinárodní srovnání, tak jenom tři země z těch vyspělých mají v těchto oborech víc dětí. Ostatní méně, a přesto jejich ekonomika funguje. Z hlediska budoucích potřeb je dětí na učilištích podle mého názoru pořád ještě mnoho.“
Jana Straková, odbornice ze sociologického ústavu Akademie věd, řekla: „Česká republika díky velkému počtu žáků v odborném vzdělávání má až zázračně malý podíl dětí, které předčasně odcházejí ze vzdělávacího procesu. To je velká přednost, o kterou bychom se neměli připravit. Ale také to znamená, že ten systém je málo pružný a absolventi jsou více ohrožení nezaměstnaností. Je třeba hledat vhodný poměr mezi všeobecným a odborným vzděláním.“
Martin Klusáček, personální ředitel ACO Industries, k. s., řekl: „Přimlouval bych se za zevšeobecnění učňovského vzdělávání. Jsme strojírenská firma a potřebujeme strojaře. Je nám jedno, jestli je to zámečník, obráběč, svářeč nebo cokoli. Musí umět číst technické výkresy, aby si dokázal představit, co je to za součástku a musí mít jistý fortel. Když mluvíme o větším podílu všeobecného vzdělání, nemáme na mysli látku z gymnázia. Ale třeba schopnost číst s porozuměním.“
Peter Sokol, spolupracovník EDUin a moderátor diskuse, řekl: „Ať o učňovském školství a potřebě technického vzdělání oficiálně říkáme cokoli, nakonec stejně úspěšnost základní školy posuzujeme podle toho, kolik děti se z ní dostalo na gymnázium. Dítě, které odešlo na truhláře nebo malíře pokojů, vnímá škola i veřejnost jako vzdělávací neúspěch. A pak si stěžujeme, že máme málo řemeslníků.“
Zvukový a obrazový záznam diskuse najedete na : http://eduin.cz/titulka/audio-nahravka-z-diskuzniho-fora/
Kontakty:
· Miroslav Procházka, ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání
e-mail: miroslav.prochazka@nuov.cz, tel.: 274 022 112
· Jana Straková, výzkumný pracovník, Akademie věd
e-mail: jana.strakova@isea-cz.org, mobil: 731191980
· Milan Vorel, ředitel SOŠ a SOU Praha 10
e-mail: milan.vorel@skolahostivar.cz, tel.: 242 456 101
· Peter Sokol, pedagog a odborník v oblasti společenské zodpovědnosti firem
e-mail: sokol@csrconsult.cz, mobil: 737777714
· Lucie Slejšková, tisková mluvčí EDUin
e-mail: lucie.slejskova@eduin.cz, mobil: 739 086 277
Studii OECD Učení pro praxi, která hodnotí stav našeho učňovského školství, najdete zde
Populární verzi vzdělávacích témat najdete na blogu http://fertek.blog.respekt.cz/
Tisková zpráva č. 100629 ke ztažení ve formátu .doc (143 kB)