Jak řešit odklady? Stát ze čtyř variant hledá tu správnou

Na základních školách je dnes poslední den pro zápisy k povinné školní docházce. Česká republika se dlouho potýká s vysokým procentem odkladů, ten u nás dostane zhruba každé čtvrté až páté dítě. Ministerstvo školství teď přišlo se čtyřmi návrhy, jak situaci řešit. EDUin přináší stručné shrnutí jednotlivých návrhů z dokumentu, který máme k dispozici.

Návrhy MŠMT:

1. zrušení dodatečného odkladu a přípravných tříd – nemá se týkat dětí, které jsou zařazené do přípravného stupně speciálních škol
2. odklad posuzovaný ředitelem školy
3. odklady pouze pro děti, které se narodily po 30. 6., případně 31. 5. – rodiče ostatních dětí by o odklad žádat nemohli, do první třídy by žáci nastoupili a dostávali individuální podporu
4. odklad pouze pro děti se závažným zdravotním znevýhodněním nebo s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami

V dokumentu jsou také podrobněji rozepsaná opatření, která mají redukci odkladů doprovázet. Pro každou z variant je 12 společných bodů: 

• individuálnější přístup ke vzdělávání dětí
• lepší diagnostika
• větší podpora od pedagogicko-psychologické poradny
• zajištění asistenta pedagoga pro 1. ročník ZŠ
• lepší předávání informací o dětech mezi mateřskou a základní školou
• plošné proškolení učitelů mateřinek i preventistů na základních školách v pedagogické diagnostice a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
• větší podpora školských poradenských zařízení
• zrušení známek od 1. do 3. třídy
• zákaz opakování 1. třídy
• postupný náběh všech změn v rozmezí tří až čtyř let
• zpřesnění údajů vykazovaných školami
• otevření debaty o zvýšení kvalifikace učitelů mateřských škol

V případě, že úřad zvolí druhou variantu, tedy že je odklad posuzovaný ředitelem školy, chce ministerstvo k dvanácti bodům přidat ještě tři další:

• pravidla pro diagnostiku školní zralosti pro školská poradenská zařízení
• při odkladu je v mateřské škole nutný plán pedagogické podpory nebo individuální vzdělávací plán
• iniciační forma zápisu do 1. ročníku

Kateřina Lánská, analytička EDUinu: Tři ze čtyř variant mají jedno společné – jde o plošné opatření. Jediná druhá varianta plošná není. To by mohlo přinést kýžený výsledek ve více rovinách. Plošná opatření se málokdy vyplatí, jsou drahá, nezacílená a nemohou reagovat na individuální potřeby. Pokud by se rozhodování přeneslo na ředitele základní školy, který by takové rozhodnutí činil ideálně na základě informací z mateřské školy a od rodičů, pomohlo by to i plánování a lepší informovanosti učitelů ve škole, kam dítě nastupuje. Druhá varianta ale může fungovat jen v případě, že systém bude opravdu propojený a mateřská škola, poradna a základní škola budou skutečně spolupracovat. Podle navržených doprovodných opatření se zdá, že právě k tomu se směřuje, což by bylo jedině dobře.