Jak rozumět pojmu kompetence a máme jej zachovat v kurikulu?

Krátce:

Nastupující vláda chce prodloužit vánoční prázdniny, školy chce zavírat až jako poslední. Koalice Spolu s Piráty a STAN, která tvoří novou vládu, slíbila, že nebude kvůli epidemii covidu-19 plošně zavírat školy, navrhla prodloužení vánočních prázdnin, začínat by měly 18. prosince (irozhlas.cz). Josef Mačí upozorňuje, že prodloužení vánočních prázdnin de facto znamená plošné uzavření škol. „Nezavřeme školy na dva týdny, měsíc, tři měsíce. Prostě jen využijeme vánočních prázdnin a prodloužíme je, čímž se fakticky zkrátí výuka o pouhé tři dny,“ okomentoval to Petr Gazdík (SeznamZpravy.cz). „Prodloužení vánočních prázdnin nedává smysl, pokud současně nedojde k omezení aktivit i v ostatních sférách,“ nesouhlasí ministr v demisi Robert Plaga (novinky.cz). Směřují školy k dalšímu lockdownu? „Můj názor je, že školy zůstanou otevřené co nejdéle a k jejich uzavření by se sáhlo až úplně nakonec. Už jenom kvůli tomu, že pokud rodiče chodí do práce, děti by skončily u prarodičů,“ řekl epidemiolog Rastislav Maďar, zároveň ale upozornil, že „rychlík s náloží viru se řítí hrozně rychle“ a popsal situaci, kdy by nemocnice neměly kapacitu například pro oběti dopravních nehod (denik.cz). Petr Gazdík preferuje lokální testování před plošným, chce pro ředitele škol více pravomocí při trasování a také předvídatelné podmínky pro různý vývoj pandemie: „Ředitelé potřebují vědět, co dělat při jakém počtu nakažených – kdy by se měla část dětí učit dopoledne a část odpoledne nebo kdy střídat jejich docházku po týdnu. Těch možností je celá řada a my ředitelům musíme tyto možnosti dát.“ (idnes.cz)

Antigenní testy ze zásob postačí školám na listopad, dodavatelé testů připravují nabídku. V Praze 9 testují školní odpadní kanály. Pondělní plošné testování zavřelo další třídy a někde i školy (irozhlas.cz). Narychlo se opět řeší nákup antigenních testů, současné zásoby školám stačí jen na listopad, v červnové testovací strategii počítalo ministerstvo zdravotnictví jen se šesti termíny plošného testování (SeznamZpravy.cz). Správa státních hmotných rezerv vypsala v noci na úterý zakázku na pořízení 13,79 milionu antigenních testů, firmy dostaly deset dní na přípravu nabídky (irozhlas.cz). Vláda na pondělním jednání navíc uvolnila 192 milionů na PCR testování, školám chce proplácet 200 korun za test (irozhlas.cz). Testovat by se ale podle předsedy Asociace ředitelů základních škol měli i očkovaní žáci, školám by také pomohlo, kdyby se upravila pravidla karantény (idnes.cz). Nový způsob, jak udržet školy otevřené, zkoušejí v Praze 9, testují splašky ze škol. Když se virus objeví ve splašcích, žáky i učitele otestují PCR testy (SeznamZpravy.cz). Časté testování je podle Romana Nerudy z Ústavu informatiky Akademie věd ČR účinnější než třídní karantény. „Už skoro rok pracujeme s ministerstvem školství na studii, kdy testujeme účinnost opatření ve školách. A vychází nám, že velmi účinná je kombinace testů a opatření, jako jsou roušky nebo rozestupy. Zjistili jsme, že pokud by se ve školách dvakrát týdně testovalo metodou PCR, riziko nákazy by se snížilo o 80 procent,“ řekl pro Aktualne.cz.

Vláda v demisi uvažuje o povinném očkování některých profesí. Neví ale, jak jsou proočkované. „Předpokládáme, a to i dle informací od některých ředitelů škol, že procento očkovaných je vysoké, přesné údaje však k dispozici nemáme, očkování je v gesci ministerstva zdravotnictví,“ cituje SeznamZpravy.cz mluvčí ministerstva školství Anetu Lednovou. Poslední data má z března, pro rozhodování o tom, zda by povinné očkování učitelů mělo smysl, tak podle Josefa Mačího nemá podklady.

Změna maturit patří k prioritám pravděpodobného ministra Petr Gazdíka, nejprve je ale třeba ujasnit, jak budou maturity a přijímačky vypadat příští rok. „Mělo by se začít pracovat na změně rámcových vzdělávacích programů a obsahu, což je jistě součástí strategie 2030+. Když chcete udělat změnu obsahu, tak musíte změnit i zkoušky. Musíme začít okamžitě diskutovat o tom, jak má vypadat maturita,“ řekl pro irozhlas.cz Petr Gazdík. Svou představu o nové podobě maturity zveřejnil think-tank UK Vzdělávání 21, představila ji členka pracovní skupiny think-tanku a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová (novinky.cz). Učitelská platforma vyzvala ministerstvo, aby zveřejnilo scénáře pro přijímací zkoušky, na které by se učitelé i žáci mohli připravit. Za přístup ke „covidovým“ přijímačkám se kritiky dočkal Cermat. „Chová se, jako by pandemie nebyla, a zdá se, že jeho hlavním posláním je vyřešit, který z žáků má a který nemá na studium na gymnáziu,“ řekl pro novinky.cz ředitel ZŠ Šlapanice Pavel Vyhňák.

Premiér v demisi a uvažovaný ministr si vyměňovali urážky přes média. Rozpočtové provizorium asi odsune zvýšení učitelských platů. Premiér Babiš se opřel do kandidáta na ministra školství Petra Gazdíka. „Pan Plaga bude fakticky dělat ministra dál. To je dobře, protože bude zabezpečena kontinuita naší vlády. Pochybuji, že by pan Gazdík resort bez pana Plagy zvládl,“ řekl Andrej Babiš v rozhovoru pro idnes.cz, Petra Gazdíka označil za „učitele, který se rozhodl raději živit politikou“. „Premiér je zoufalec a nevzal si prášky,“ kontroval Gazdík na CNN Prima News. Hnutí ANO obsadilo místo předsedy školského výboru, stal se jím hejtman Ivo Vondrák, bývalý úřadující předseda Karel Rais (ANO) je jedním z pěti místopředsedů (denikn.cz). Rozpočtové provizorium ohrožuje lednové navýšení platů učitelů, podle Petra Gazdíka k němu dojde později (novinky.cz).

Letošní ročník ceny EDUína ocení projekty zaměřující se na nerovnosti ve vzdělávání, zúčastněte se online slavnostního vyhlášení vítězů. Odborná porota bude vítěze volit mezi deseti finalisty, jejichž projekty dokázaly nerovnosti zdůrazněné pandemickou situací úspěšně kompenzovat, nebo alespoň zmenšovat. Slavnostního vyhlášení se můžete zúčastnit online 1. prosince od 19 hodin. S některými z letošních finalistů se můžete seznámit již nyní na webu eduzin.cz.

Výrok týdne:

„Dlouhodobě podfinancované a dehumanizované státní školství vytlačuje mimo svůj horizont angažované či kriticky uvažující rodiče i schopné pedagogy. Sledujeme absurdní, ale stejně tak zákonitou sociální segregaci, iniciovanou paradoxně vzdělávacím systémem, jehož poslání je přesně opačné. Škola má společnost stmelovat, stabilizovat, otevírat vazby mezi představiteli různých sociálních skupin. My oddělujeme privilegované od méně úspěšných,“ kritizuje rozdíly v kvalitě škol v komentáři nazvaném Cestopis migrujícího rodiče vysokoškolský pedagog Peter Chvojka (a2larm.cz).

V souvislostech:

Pojem kompetence znamená pro každého něco trochu jiného. I to může být jeden z důvodů, proč na něj tolik učitelů neslyší

Expertní skupina k revizi RVP „vykopla“ diskusi k formulaci zadání pro kurikulární odborníky opravdu od začátku, konkrétně od tématu klíčových kompetencí a gramotností. V sérii workshopů, na kterých chce sbírat podněty od odborné veřejnosti, mu věnovala dvě setkání. A první z otázek, které položila? Současné RVP pro základní školy je kurikulem silně kompetenčním – a má takovým také zůstat?

„My jsme si na tuto otázku odpověděli ano, i když jsme si vědomi, že řada učitelů kompetence nepřijala a nepracuje s nimi ráda. Naše vstupní stanovisko je, že je řada silných argumentů, proč cestou kompetencí a také gramotností jít. První je doba, pro kterou je typická dynamická změna, druhý je řada učitelů a škol, která s nimi dobře pracuje jako se základem jejich školních vzdělávacích programů,“ shrnul během prvního workshopu, který se konal na olomoucké Univerzitě Palackého, výchozí pozici expertního panelu Arnošt Veselý. Zdůraznil také, že nekladou do protikladu kompetence a znalosti: „Často se to děje a je to podporováno médii, ale podle mého názoru je to falešná dichotomie.“

Zmatení pojmů se netýká jen Česka

Jako jeden z problémů současného kurikula, které brání přenosu kompetenčního pojetí do výuky, pojmenovali diskutující v univerzitní aule nejasnost samotných pojmů, jak je používá RVP, ale i další dokumenty – a konkrétně vztah mezi pojmy kompetence a gramotnost. Tereza Češková ve své práci věnované zmatení kolem pojmu kompetence v českém vzdělávání připomíná, že v tom nejsme sami. A také že se pohled na kompetence v teoretických pracích neustále vyvíjí a proměňuje. Formulovat bez předchozí shody na obsahu pojmu to, jak kompetence ve výuce rozvíjet (což je úkolem kurikula), je podle ní obtížné.

Autorka článku, který byl publikován v aktuálním vydání časopisu Studia paedagogica, připomíná, že pojem kompetence se v pedagogice začal používat v 60. letech 20. století (nejprve v USA a poté i v Evropě), a to nejprve v rámci odborného vzdělávání. „Jeho zavedení souvisí s potřebou překonat encyklopedičnost vzdělávání ve prospěch obecněji formulovaných kompetencí, jejichž rozvoj měl napomoci k lepší uplatnitelnosti jedince ve společnosti a na pracovním trhu,“ shrnuje. V době, kdy vznikalo české kompetenční kurikulum (zavedeno v roce 2005), o kompetencích jako prostředku k rozvoji společnosti uvažovala řada vlivných institucí, nestavěly ale na stejných základech. Patřil k nim projekt OECD Definition and Selection of Competencies, z nějž vychází měření kompetenční úrovně v rámci PISA, dokumenty UNESCO nebo doporučení vydávaná evropskými institucemi.

Kompetence, nebo gramotnost?

České kurikulum bylo jako kompetenční v Evropě koncipováno jako jedno z prvních. Ze dvou směrů, kterými se úvahy o kompetencích ubíraly, si přitom jeho tvůrci vybrali ten, který „pojímal kompetenci holisticky jako minimální, standardní úroveň dovedností, znalostí a postojů, jež jedinec prokáže jen jednáním“. Kompetence české kurikulum definovalo jako ideální stav s tím, že škola má za úkol pro jeho dosahování vytvářet podmínky – jak to má udělat, v tom dalo velkou volnost škole a učiteli. Druhý směr, který se zaměřuje na pozorovatelné a měřitelné dovednosti, znalosti a schopnosti, „ve své podstatě odpovídá v českém prostředí zaužívanému pojmu gramotnost“, jak jej rozvíjí například Česká školní inspekce.

Současná diskuse o revizi RVP se vede v jiném kontextu než v jakém kompetenční kurikulum vznikalo. „V aktuálních doporučeních Evropské komise (…) kompetence v podstatě korespondují se stávajícím vymezením vzdělávacích oblastí v RVP ZV, což se zdá být odklonem od jejich obecného mezioborového pojetí a příklonem k pojetí oborovému (domain specific). Bude jistě zajímavé sledovat, jaká východiska zvolí v současnosti připravované revize a kam se budou ubírat,“ poznamenává na závěr Tereza Češková.

Josef Valenta zmapoval vývoj pojmů v odborné literatuře ve stati Gramotnost, kompetence, standardy, indikátory (a ti druzí) aneb výlet do džungle zde.