← Beduin ← Články

Jak se budou měnit maturity

11. 3. 2019

EDUin

Co přinesl týden 4. 3. – 10. 3. 2019

Krátce:

Je růst učitelských platů ohrožen? Když se zvýšení rozpočtu ministerstva školství nedostalo do dlouhodobého výhledu státního rozpočtu, ministr školství Plaga stále přesvědčivě tvrdil, že závazek přidávat učitelům platí. Nyní ale vláda plánuje škrtat a je na místě se ptát, zda dodrží slib a přidá dalších 15 % i napřesrok a v roce 2021.
Téměř dva a půl tisíce studentů podepsalo prohlášení proti změně klimatu. Česká verze iniciativy Fridays for future následuje boj mladé aktivistky Grety Thurnbergové. Jako společný cíl vidí zabránit fatálním klimatickým změnám mimo jiné lepšími zdroji energie. V pátek 15. 3. plánují školáci z desítek škol vyjít do ulic místo výuky a zapojit se do globální stávky.
Žáky na učilišti musíte nejdříve uzdravit, přicházejí frustrovaní a neúspěšní, říká ředitel. DVTV uspořádalo sérii rozhovorů na konferenci Nakopněte svoji školu. Spolu s ředitelem Cočevem diskutuje Tomáš Feřtek z EDUinu o motivaci učňů a jejich vyhlídkách do budoucna. Ve vlastním rozhovoru mluví Lenka Štěpánová o nedostatečnosti hodnocení známkami.
Hlasujte pro inovativní projekt ve vzdělávání, který obdrží cenu EDUína. Porota vybrala devět nominovaných a do 24. března je otevřené hlasování veřejnosti. Ohodnoťte nejlepší odpovědi na vzdělávací výzvy současnosti a pomozte vybrat ty nejlepší.
Vyčleňování dětí bývá špatné, různost nese pozitiva, říká autor dokumentu Inkluze. Česká televize vysílala premiéru pořadu o inkluzi na českých školách minulý týden. Přehrát z archívu si jej můžete zde (ČT). Dokumentarista Tomáš Škrdlant v rozhovoru pro Aktuálně.cz mimo jiné poukazuje na příklad amerických škol, kde se potkávají všemožné děti.
Vznikl Nadační fond Eduzměna, plánuje pilotovat jiné vzdělávání ve vybraném regionu. Subjekt vznikl za podpory různých dárců a chce přinést dílčí systémové změny ve školství. Nadační fond nyní hledá partnery, s nimiž svůj model změn odzkouší na jednom vybraném území v ČR, a přinese tak dobrý příklad i pro zbytek republiky.

Výrok týdne: „Udělat radikální změnu by mimo jiné vedlo k tomu, že všichni deset let stráví tím, že budou všechno měnit a snažit se přeorganizovat. Můj osobní názor je, že víceletá gymnázia v dnešní podobě nejsou úplně ideální a není ani ideální, že tady v 90. letech vznikla. Myslím ale, že máme důležitější věci na starosti než překopávat vzdělávací systém. Spíš bychom se měli zaměřit na zlepšování kvality základních škol, dát jim podporu, aby mohly být co nejlepší a žáci neměli motivaci unikat na víceletá gymnázia.“ Předseda expertní skupiny pro Strategii 2030 Arnošt Veselý k systémovým změnám.

V souvislostech:

Z MATURIT MÁ CERMATU ZŮSTAT JEN DIDAKTICKÝ TEST. FÉROVĚJŠÍMU HODNOCENÍ ŽÁKŮ TO ALE NEPROSPĚJE

Státní maturita by se od jara 2021 měla omezit jen na didaktické testy (Deník). Písemné práce a ústní zkoušky z češtiny a cizích jazyků by se měly vrátit zcela na úroveň škol. Rovněž by se ve všech maturitních oborech mělo na jaře 2022 sjednotit zavedení povinné maturity ze tří předmětů, a to češtiny, cizího jazyka a matematiky. Upravit by se také mělo uznávání jazykových certifikátů. Vyplývá to z návrhu novely školského zákona, který resort školství poslal do vnějšího připomínkového řízení.

Ministerstvo novelou chce podle svých slov posílit vztah mezi hodnotícím učitelem a žákem. Učitel bude mít možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení, zodpovědět případné dotazy (ODok). „Reagujeme na kritiku části laické i odborné veřejnosti, že písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka v průběhu středního vzdělávání,“ vysvětluje resort. Sjednocení termínu zavedení povinné zkoušky z matematiky se zase popisuje jako „napravení neodůvodněné nerovnosti.“ V neposlední řadě se upravuje i uznávání jazykového certifikátu. Po změně by měl mít ředitel možnost uznat jazykový certifikát místo jedné povinné a jedné nepovinné zkoušky. Stále ale bude platit situace, kdy žák maturující například z angličtiny ve společné i profilové části bude muset jednu ze zkoušek vykonat, byť bude mít certifikát na potřebné úrovni.

Snahou resortu je podle hodnocení dopadů regulace RIA zejména umožnit školám lépe v závěrečné zkoušce ověřovat jejich vlastní zaměření (ODok). To si obsahově určují pomocí současného dvoustupňového kurikulárního systému, v němž stát vydává rámcové vzdělávací programy (RVP) a školy si na jeho základě připravují s určitou mírou volnosti svůj školní vzdělávací program (ŠVP). Do obsahu a hodnocení písemných prací a ústních zkoušek z češtiny a cizího jazyka tak stát už nebude zasahovat. Taková úprava následuje vizi ministra školství Plagy, který od státní části maturity chce zkoušení pouze nepodkročitelného minima (iDnes). Hodnocení RIA dále uvádí jako jednu z výhod snížení administrativní zátěže pro školy, které v současnosti musí skenovat písemné práce a posílat je k centrálnímu hodnocení CERMATu. Přesto budou školy muset být nadále vybaveny technikou CERMATu, která vychází na stovky milionů korun a budí zájem protikorupčních novinářů (Neovlivní).

Úpravy zkoušení češtiny u zkoušky dospělosti se staly bojištěm pro dvě češtinářské asociace. Jedna přenesení ústní části a slohů na školy podporuje, druhá s ním razantně nesouhlasí. Asociace češtinářů vedená Josefem Soukalem tvrdí, že po změnách by školy opět zkoušely literární historii místo četby a hodnocení by bylo méně transparentní (ČT). Návrh také podle něj přinese zhoršení postavení žáků, zejména v případě nesouhlasu s hodnocením. „Dnes jsou k dispozici katalogy maturitních požadavků, je propracována metodika vedení zkoušky a metodika hodnocení. Žáci tedy mají k dispozici všechny potřebné informace, hodnocení je předvídatelné. Chybné hodnocení je možné transparentně revidovat,“ říká Soukal. Svůj názor Asociace češtinářů vyjádřila v otevřeném dopise, který mimo jiné podpořila sdružení matematiků či angličtinářů.

Zato pro Společnost učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL) je zrušení centrálního hodnocení dobrou zprávou. Podle její předsedkyně Lenky Dohnalové jsou současná kritéria při vyhodnocování žákovských slohovek příliš měkká a neobjektivní (Novinky.cz), drží se školského pojetí teorie funkčních stylů a nejsou dostatečně transparentní. „Student se nedozví, kde udělal chybu, pokud se neodvolá. Státní ústní zkouška je zase svázaná množstvím formálních kritérií při rozboru textu. Rozbor jediného díla znemožňuje žánrové a tematické srovnávání, nerozvíjí myšlení v souvislostech. V unifikovaných školních kánonech k maturitě se navíc objevují stále stejné tituly,“ vysvětluje Dohnalová. Podle společnosti učitelů by se čeština ve škole měla zaměřit hlavně na to, aby se děti naučily číst (a vybírat sobě blízké knihy), psát osobité texty (pravopisně správně i tvořivě, navíc s důrazem na vlastní názor) a slušně mluvit a přemýšlet v souvislostech.

Úpravy maturitní zkoušky probíhají paralelně s přípravou Strategie 2030, jejímž ideálním cílem je scelit veškeré aktuálně probíhající změny ve školství a navrhnout plán jeho rozvoje na dalších deset let. Vzhledem k pokročilému legislativnímu procesu se ale nedá předpokládat, že by se revize maturit pozastavila a počkala na novou strategii. Totéž platí o revizi RVP. Bohužel tak pokračuje nekoncepční přístup k tvorbě vzdělávací politiky, který je opakovaně kritizován jako jedna z největších slabin v Auditu vzdělávacího systému, jenž každoročně zveřejňuje EDUin. Přitom tzv. high-stakes zkoušky jako je maturita nebo jednotné přijímačky na střední školy jsou velmi vlivným agentem změny na školách a do značné míry určují jak obsah, tak formu výuky. Navzdory zapálené diskusi mezi tábory češtinářů nelze tyto změny považovat za dostatečně pozitivní, nebo negativní. Stále totiž nenabízí férovější, tvůrčí a dlouhodobé hodnocení, jaké navrhuje EDUin.

Inspirace z (a do) praxe: