Jak se změní konkurzy na ředitele škol

Co přinesl týden 29. 4. – 5. 5. 2019

Krátce:

• Vzdělávací politika v ČR: Víme, co je špatně. Víme, jak problém řešit. Nedokážeme se k tomu odhodlat. EDUin uspořádal  v Senátu seminář o vzdělávací politice, při němž představil svůj Audit vzdělávacího systému. Shoda mezi politiky i ministrem panovala nad zlepšením stavu u učitelské a ředitelské profese.
• Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy bude rozšiřovat formativní hodnocení. Společně s EDUkační LABoratoří chce vysoká škola posílit takzvané hodnocení pro učení (oproti častému sumativnímu hodnocení učení). Učitelé by tak měli poskytovat lepší zpětnou vazbu dětem, aby dokázaly z komentářů čerpat a podpořit své učení.
• Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák chce formovat školství podle aktuální potřeby trhu práce. V rozhovoru pro DVTV se Vondrák nechal slyšet, že chce využít nové pravomoci krajů schvalovat kapacity školských oborů, aby byly v souladu se zájmy zaměstnavatelů. Hejtmani mají díky ústupku ministra školství Plagy nabýt tuto pravomoc úpravou školského zákona.
• Rodičovská konformita k české škole je stejná jako konformita Havlova zelináře k socialismu. Tvrdí to vysokoškolský pedagog Peter Chvojka, který kritizuje stres nebo biflování, které podle něj stále ve školách dominuje. Na to konto vypráví, jak stádnost valchuje děti i jejich rodiče (A2larm), a na příkladu dcery ukazuje nesmyslnost zastaralého systému, jehož je svědkem.
• Velká část poslanců chce odložit zavedení povinné maturity z matematiky. MF DNES oslovila 30 poslanců ze dvou set, převážně školské experty politických stran. Čtrnáct bylo pro odklad, jedenáct pro co nejrychlejší spuštění povinné maturity z matematiky, zbytek neměl jasný názor. Odklad za rok 2022 podporuje zejména opozice v čele s Piráty (iDnes).
• Data o maturitách, která zveřejňuje CERMAT, neumožňují řádnou analýzu. Aby diskuse o úspěšnosti maturantů měla nějaký smysl, musel by Cermat zveřejnit také anonymizovaná data přijímacích testů, nebo alespoň hodnoty průměrné úspěšnosti jednotlivých úloh. A to opakovaně odmítá. EDUin se tématu otevřenosti dat věnuje ve své poslední tiskové zprávě.

Výrok týdne: „Když je zřizovatel a vedení školy v souhře a parlament je akční, může to být jeden z prostředků stmelování celého místního společenství. Část zřizovatelů si začala uvědomovat, že škola je bránou do místní komunity. Děti mohou docházet do domu seniorů, senioři zase mohou chodit do školy, a nejen na obědy…“ Terezie Vávrová spolu s týmem CEDU pomáhá školám zakládat žákovské samosprávy. V rozhovoru pro Rodiče vítáni výherkyně ceny EDUína popisuje dobrou praxi ze škol, které svůj parlament mají.

V souvislostech: 

• KONKURZY NA ŘEDITELE ŠKOL BUDOU HLEDAT PEDAGOGICKÉHO LÍDRA. HLAS PŘI VÝBĚRU BUDOU MÍT I ŽÁCI NEBO RODIČE

Od května začíná platit novela vyhlášky o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisích. Jde o první velkou změnu od roku 2005 a vydává se směrem, po němž dlouhodobě volali vzdělávací odborníci včetně EDUinu. Ten je ideovým autorem návrhu a pracoval na řadě konzultací.  Hlavními problémy, se kterými se výběr ředitelů dosud potýkal, byla politizace nebo nejasné zadání. Opakovaně se ukazovalo, že zřizovatelé nemají ujasněno, jestli do čela školy hledají spíše provozního vedoucího, nebo pedagogického lídra. Vloni proběhly stovky ředitelských konkurzů, protože vypršela řada šestiletých funkčních období a byla potřeba vysoutěžit nové ředitele. Jak jsme ovšem informovali v beduinu, provázela je řada kontroverzí. Zřizovatelé, kteří vedle zástupců státu-odborníků a škol-učitelů tvoří jednu stranu, politicky ovlivňovali činnost konkurzní komise. Česká školní inspekce ve své tematické zprávě ke konkurzům proto mimo jiné uvedla, že 8,2 % konkurzů, kde se vybíralo ze 2 a více uchazečů, proběhlo s patrnou snahou části komise prosadit za každou cenu svého kandidáta (ČŠI), ve 3,4 % případů konkurz proběhl jen formálně. Zákonnou možností do komise zřizovatelé také přizývali odborníky, kteří ale byli ve skutečnosti dalšími politiky, namísto zaplnění těchto míst personalisty nebo psychology. Další statistiky k problematičnosti pozice ředitelů (Facebook) přinesl například Nadační fond Eduzměna.

Novela vyhlášky jasně definuje, že hledá člověka, který bude umět školu podpořit hlavně po stránce vzdělávací. „Komise posuzuje vhodnost uchazeče pro výkon činnosti ředitele na základě přihlášky, řízeného rozhovoru zaměřeného zejména na pedagogické aspekty práce ředitele školy, pedagogickou koncepci uchazeče, jeho představy o vedení pedagogického sboru, znalosti v oblasti trendů ve výchově a vzdělávání a schopnost koncepční práce v oblasti školství, výchovy a vzdělávání, a na základě doplňkového hodnocení, pokud bylo použito.“ Upustilo se rovněž od povinného znalostního testu, který nezřídka testoval, jestli kandidáti znají správně zákonné předpisy spojené s profesí ředitele. Místo toho bylo přidáno doplňkové hodnocení, jehož obsahem stále může být test, ale také například psychodiagnostické a personalistické nástroje výběru (Novinky.cz). Aktualizuje se způsob přizvání psychologů či personalistů, aby se konkurzy více přiblížily moderní realitě výběrových řízení z komerční sféry a přijaly zásady HR.

Hlavní změny se ale dočkalo složení konkurzní komise. Došlo k rozšíření počtu jejích členů ze sedmi na osm ve většině typů škol a silnějšímu obsazení pozic Českou školní inspekcí a učiteli spolu s rodiči nebo žáky. Dosud byl součástí jeden odborník v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství podle druhu a typu příslušné školy, tedy nejčastěji ředitel. Ten byl ovšem jmenován zřizovatelem, takže opět byla možnost, že byl vybrán někdo více otevřený zájmům kraje či obce. Nyní se počet rozšiřuje na dva a kromě ředitele je jmenován i personalista nebo psycholog. Oba v současném znění bude vybírat místo zřizovatele inspekce. Ve složení komise nadále zůstávají dva členové určení zřizovatelem, jeden člen určený krajským úřadem a jeden školní inspektor. Změn se ale dočkala místa vyhrazená učitelům a školské radě.

V nové podobě komise je místo pro pedagoga mnohem přesněji upraveno. Jeho výběr neurčí ředitel školy nebo zřizovatel, nýbrž bude muset dojít k tajné volbě v pedagogické radě dané školy. Snahou je opět omezit vliv zřizovatele na složení a výsledné doporučení komise. Velké změny se dočká rovněž místo pro zástupce školské rady. Dosud za ni mohl být do komise jmenován jakýkoliv její člen a zpravidla jím byl zástupce zřizovatele či pedagogů. Nové znění ale přímo říká, že do komise usedne člen školské rady zvolený zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky nebo studenty. To znamená, že místo připadne buď zvolenému rodiči, nebo žákovi. Jde tak o posílení hlasu rodičů a žáků nad budoucím směřováním školy.

Ne všechny záměry ale byly vyslyšeny. Jedním z hlavních cílů bylo změnit závěr konkurzní komise z doporučujícího na závazný. Došlo by tím k přesunu odpovědnosti za výběr budoucího ředitele školy z politické reprezentace kraje nebo obce na komisi. V případě, že by zřizovatel vybraného uchazeče jmenovat nechtěl, měl mít možnost vyhlásit nový konkurz. S tímto záměrem nesouhlasili zástupci měst a obcí, kteří jsou nejčastěji zřizovateli škol.

Změny ve výběru ředitelů jsou dílčím krokem pro zlepšení atraktivity této profese. Překážkou je i nadále vysoká míra administrativní zátěže, komplikovaná legislativa, časová náročnost povolání, vysoká míra zodpovědnosti a s ní spojená psychická zátěž, vysoká míra autonomie škol nebo nedostatek času na řízení pedagogického procesu. Rovněž platové ohodnocení není úměrné míře odpovědnosti, stejně jako odborná pomoc. Pro ředitele není systémově připravován žádný další kariérní rozvoj, ať už v podobě dalšího vzdělávání nebo kariérního řádu. Zajímavou novinkou v tomto ohledu může být rozšíření pedagogické přípravy Učitel naživo do nového programu Ředitel naživo. Cílená individuální podpora a skupinové sdílení má během dvouletého programu pomoci dvojici ředitel a zástupce ředitele stát se lepšími pedagogickými lídry.

Inspirace z (a do) praxe: 

• Nakolik škola pomáhá porozumět historii? (23. 5.)Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma znalostí o historii i výuky moderních dějin
• EDUakademie seminář pro zřizovatele (15. 5.) Seminář šitý na míru zřizovatelům škol, kteří přemýšlejí o tom, jak své školy kvalitně rozvíjet
• Evropské dialogy Václava Havla: EU mezi včerejškem a zítřkem (20. 5.) Pohled mladých lidí na bilanci České republiky v Evropské unii a Evropské unie v České republice i ve střední Evropě

Výběr z EDUkalendáře: 

• 7. 5., 16.3, Nymburk, Jak zvládnout neúspěch svých dětí?
• 14. 5., 17.00, EDUpoint Praha, EDUinpirace: Michael Svec – How to get most educators into the schools
• 16. 5., 10.00, Praha, Seminář MŠMT s Andreasem Schleicherem