Jak snížíme neúspěšnost maturantů u maturit? Znemožníme části uchazečů studium na střední škole s maturitou!

Co přinesl týden 24.9. – 30.9.

Témata týdne: Jak šel čas s maturitou a jaké výsledky přináší. Shrnutí vývoje závěrečné zkoušky a problémů, kterým čelila a čelí dnes, přináší v Lidových novinách Barbora Cihelková. Platy se nám měli zvednout od září a jejich navýšení stejně není dostatečné. Asi tak by komentovali svoji situaci učitelé z mladoboleslavské střední školy, když se rozhodli, že za lepšími platy odejdou do Škodovky. Čtyřicet procent dětí váží na konci základní školy víc, než by mělo. Obezita mezi dětmi je rostoucím problémem, před dvaceti lety byly obézní jen 4 % dětí. Dnes je to přes desetinásobek. Svoji vinu nese i školní stravování. Středoškoláci fandí Pirátům, vládní strany ve studentských volbách propadly. To vyplývá ze studentských komunálních voleb, které v Praze uspořádal Jeden svět na školách. Výzkum však není reprezentativní, převládají gymnázia. Jak konkrétní obce podporují své ředitele a učitele? Příklady najdete v tiskové zprávě EDUin.

Výrok týdne: „Dělám film o tom, jak se Masarykova univerzita vyrovnává s krizí vzdělanosti, jejíž je byť i nechtěnou součástí. Dneska jsme s kamerou přepadávali studenty a studentky různých fakult a ten zhruba dvacetihlavý vzorek je pro mě překvapivý v té mimořádné jednotnosti: cca dvacetiletí lidi jsou přístupní, nenuceně sebevědomí, nadšení pro svůj obor, s vírou v budoucnost a svou platnost v ní, s ohledem na svůj společenský přínos a přesvědčením, že poctivá práce se vyplatí, skromní, ale vědomí si svých cílů. Začínám se těšit na důchod. Na zobecňování malý vzorek a efekt výběru, ale stejně. Konec hlášení, sorry za patos.. ” Režisér, scénárista, dramaturg a publicista Ivo Bystřičan (zdroj: FB)

Novinky: 

• PŘÍBĚH CUT-OFF SKÓRE: SELEKCE VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU OPĚT NA VZESTUPU

Nepodkročitelná hranice u jednotných přijímacích neboli cut-off skóre u zkoušek je tématem, které se rychle dostalo na stůl ministra školství Roberta Plagy a v závratném tempu získává na důležitosti. Tato lobby Asociace krajů, jež argumentuje velkým počtem žáků na maturitních oborech, kteří nemají „dostatečné studijní předpoklady“, a tak nejsou schopni studium dokončit, se opírá o analýzu České školní inspekce. Ve své poslední tematické zprávě, která se věnuje středním školám s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části maturitní zkoušky, inspekce konstatuje, že jeden z důvodů, proč mají některé školy tak špatné výsledky, je počet přijatých žáků do vzdělávání. V praxi jde o nestanovení minimální bodové hranice u jednotných přijímacích zkoušek, což ústí v přijetí všech, kteří se do oborů přihlásí. Cut-off skóre se může jevit jako řešení problému „neúspěšných maturantů“. Došlo by ke ztížení vstupu do maturitních oborů pro ty, kteří žijí s nějakým hendikepem. Ať jde už o sociální vyloučení, děti ze znevýhodněných rodin nebo žáky s dys poruchami, toto jsou rizikové skupiny podle Tomáše Feřteka, který o zavedení cut-off skóre píše pod titulkem Vzhůru na dno evropských statistik (Respekt). Hendikepem ale také paradoxně může být i jednostranný talent nebo vynikání v určitém předmětu či dovednosti, jako je třeba matematika nebo výtvarné předměty. Tito žáci by rovněž strádali, kdyby nesložili zkoušky z dalších předmětů. Do kontextu je třeba rovněž přidat i nedávnou zprávu OECD o stavu českého školství, která varovala zejména před nízkou sociální mobilitou skrz vzdělávací soustavu. Na základě pedagogického výzkumu (Aktuálně) lze konstatovat, že zavedení cut-off skóre by nejvíce poškodilo ty, kteří nepochází z dobrých rodin a nemají prostředky a zázemí, jež by je vedlo k cílevědomosti a pomohlo jim s přípravou na zkoušky. S tím souhlasí i spolek Pedagogická komora (Česká škola) a dodává, že znevýhodněny budou i ty děti, které na základních školách vyučovali neaprobovaní pedagogové.

• PŘIPRAVENOST PRO 21. STOLETÍ VYŽADUJE ZMĚNU ŠKOL A VÝUKY – CO JE POTŘEBA?

Co je důležité vědět pro 21. století? Obecně se hovoří o větším důrazu na soft skills a přenositelné dovednosti, které mladí budou umět uplatnit po celý život, zejména za předpokladu, že během něj několikrát změní své zaměstnání. Do hry rovněž vstupuje technologický pokrok, který školy, minimálně co se využívání ICT týče, zatím hojně nereflektují (Otevřené vzdělávání). „V době prudkých změn, inovací a digitálních technologií zkrátka nevystačíte s tím, že učíte dvacet let staré věci třicet let starými pedagogickými metodami!“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny programový ředitel EDUinu Mirek Hřebecký. Bob Kartous v rozhovoru pro E15 zase zmiňuje takzvanou T-shaped vzdělanostní architekturu, v níž vertikála písmene T představuje profesní kvalifikaci, souhrn znalostí, dovedností a zkušeností umožňující dělat určitou práci. Horizontála pak představuje různě široké spektrum znalostí, dovedností a zkušeností, které umožňují efektivně spolupracovat s ostatními, případně se umět prosadit se svou vlastní profesní kvalitou ve složitosti komplexně fungujícího světa. Podle Kartouse je tak důležité obsáhnout do definice vzdělanosti nejen oborovou odbornost, ale naopak větší širokospektrálnost. Připravenost na změny pracovního trhu by měla být jednou z priorit vlády, minimálně podle analýzy OECD, která vloni varovala, že Česko společně se Slovenskem je nejvíce ohroženo automatizací z analyzovaných zemí.

• TRISTNÍ MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST MEZI STŘEDOŠKOLÁKY JE SYSTÉMOVÝM PROBLÉMEM

Čeští středoškoláci nemají dostatek znalostí o médiích a bojují s analýzou konkrétních mediálních sdělení. Jejich mediální gramotnost je nízká. Gymnazisté jsou na tom o mnoho lépe než žáci ostatních typů středních škol. Míra mediální gramotnosti se zároveň výrazně odráží v postojích studentů k médiím a jejich roli v demokratické společnosti. To jsou hlavní závěry unikátního reprezentativního výzkumu s názvem Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k médiím (JSNS), který připravil Jeden svět na školách spolu s agenturou Median. O tom, co prakticky mediální gramotnost znamená a jakým výzvám čelí její výuka ve školách, diskutovali před časem Tomáš Feřtek a Michal Kaderka ve společném rozhovoru. Ačkoliv je mediální výchova součástí kurikula jako průřezové téma, reálně se do výuky výrazněji obtisknout nemusí. Podle Kaderky by tak bylo prospěšné, kdyby škola měla vlastního koordinátora, který by sledoval, jak jsou na tom žáci v oblasti médií a vzdělávání.

• „DOBRÝ DEN JSEM ADMINISTRÁTOR JAN. POŠLETE MI OBRATEM VAŠE HESLO“

Neznalost uživatelů, nekritická důvěřivost nebo banální chyby. K těmto závěrům dospěli účastníci letošního CyberConu (Živě), který se konal v Brně. Kybernetičtí experti zde lamentovali nad nedostatečným vzděláváním v oblasti kybernetiky a bezpečnosti na internetu. Sociální inženýrství, během kterého umí útočník od oběti vylákat citlivé údaje jen díky manipulacím, je jednou z oblastí obezřetné online komunikace, jíž by se měly školy věnovat. I proto se konference značky Rodiče vítáni zaměří právě na téma bezpečí ve škole, v rámci něhož obsáhne i tu virtuální. O chování v online prostředí bude konkrétně hovořit Roman Máca z Institutu pro politiku a bezpečnost nebo Julia Helena Szymanská ze společnosti Avast.             

Inspirace z (a do) praxe: 

• Co učit v rámci digitální gramotnosti? Konkrétní tipy, jak překlopit doporučení z kurikulárních dokumentů do výuky
• CodeWeek. Podívejte se na akce v rámci evropského týdne programování  určeného dětem, rodičům i školám
• S asistenty k lepší škole. Práce s žáky s ADHD, komunikace asistent-učitel nebo příklady dobré praxe. O tom bude konference pro asistenty v Centru DOX

Výběr z EDUkalendáře: 

• 9. 10., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium – Změna financování regionálního školství
• 16. 10., 17.00, EDUpoint Praha, EDUinspirace
• 23. 10., 17.00, EDUpoint Praha, Debata: 100 let českého vzdělávání, 100 let jeho budoucnosti