Co přinesl týden 2.5. – 8.5. 2016
Témata týdne: V Praze proběhla první konference Malotřídky věnovaná ZŠ s prvním stupněm. O jejich významném podílu v českém vzdělávání, důležité roli pro malé obce i dobrých vzdělávacích výsledcích píše Jiří Mach pro Právo. Česká středoškolská unie dosáhla v jednání s ministerstvem školství rozdělení tříd při výuce matematiky na menší skupiny (SŠ, od roku 2018). Nižší kvalita uchazečů o studium na pedagogických fakultách, ještě nižší u těch, kteří chtějí učit. Přitom jsou tu lidé, reprezentovaní třeba spolkem Vý(l)uka z FF UK, kteří by rádi učili. Z tiskové konference společnosti Scio . Chcete dělat něco inovativního ve vzdělávání? Ondřej Šteffl vám nabízí milion korun…
Výrok týdne:
„Legislativu podporující inkluzi v USA prosadila vláda republikána Geralda Forda (…) Práva dětí s postižením na inkluzi prosazuje Sarah Palin, bývalá konzervativní guvernérka Aljašky (…) Legislativu podporující inkluzi prosadila ve Velké Británii vláda Margaret Thatcherové.“ Tomáš Hečko reaguje na Facebooku na tvrzení ODS, že inkluze je neomarxistický projekt.
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
Prezident Miloš Zeman v týdnu odmítl podepsat poslední novelizaci školského zákona (ČT), která má mimo jiné potvrdit platnost povinných přijímacích zkoušek na SŠ od roku 2017, povinných státních maturit z matematiky v roce 2021 a podpory předškolního vzdělávání. Právě postupný nárok rodičů na umístění dětí do MŠ je údajně důvodem, proč prezident novelu nepodepsal. Podle dostupných informací je důvodem údajně i předčasné zavedení státních maturit z matematiky. Faktickou nemyslnost veta kritizuje v Právu Jiří Zlatuška. Silvie Pýchová (SKAV a EDUin) upozorňuje na fakt, že novela nebyla dostatečně prodiskutovaná (ČRo). Zatímco ministryně Valachová komentuje krok prezidenta se zklamáním (MŠMT) a jeho zdůvodnění zpochybňuje, předseda ODS Petr Fiala rozhodnutí přivítal, neboť se dle něj jedná o „neomarxistickou novelu“ (Twitter). Prezident Zeman, který často poukazuje na inspiraci ve Skandinávii, svými postoji v oblasti vzdělávání popírá praxi v těchto (ale i dalších vyspělých) zemích podporovat předškolní vzdělávání a nárok na něj (viz opakované zmínky ve studii Skandinávské zkušenosti s inkluzí). Profesor politologie Petr Fiala naopak nevyargumentovanou paušalizací označuje za „neomarxistické“ vzdělávací politiky, které v jiných zemích prosazovali a prosazují konzervativci (Tomáš Hečko, Facebook). Oba politici překvapivě nalézají vzájemnou shodu.
Převážná většina rodičů souhlasí s tvrzením, že děti potřebují pobývat „venku“ (zhruba tři čtvrtiny). Téměř totožná část rodičů se domnívá, že pobyt v přírodě není problém jen u dětí, ale i u dospělých. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který nechala zpracovat Nadace Proměny Karla Komárka. Tentýž průzkum uvádí, že současné české děti tráví v exteriéru (v různém prostředí) zhruba dvě hodiny denně. Prostředí i čas se liší zejména mezi všedním a víkendovým dnem a sezónou. Děti rodičů s nižším vzděláním tráví podle průzkumu více času u obrazovek (TV, digitální zařízení) než vrstevníci, jejichž rodiče dosáhli vyššího vzdělání. Průměrný čas u obrazovek je výrazně vyšší než čas trávený venku. Na důsledky a souvislosti menšího podílu času, který tráví děti v přírodě, upozorňuje kniha Petra Daniše Děti venku v přírodě: ohrožený druh. V souvislosti s dětstvím je dobré připomenout nedávný výzkum Palackého univerzity související s výskytem obezity u dětí. Podle studie má alarmujících 80 % dětí nedostatek pohybu (Aktuálně.cz).
Tělesná výchova zaujímá ve školách jedno z posledních míst na žebříčku důležitosti. Od toho se odvíjí způsob náplně, očekávání dětí i to, kdo tělocvik ve školách učí. Je zcela běžné, že hodiny tělocviku probíhají stejně jako před desítkami let, nebo jsou rušeny a čas jim věnovaný je využíván k jiným účelům. Někdy je za plnění vzdělávacího programu považována vycházka, někdy dokonce zcela pasivní sezení. Tristní stav tělesné výchovy na českých školách shrnuje nedávný článek LN. Na nedostatek kapacit rozvoje pohybu v rámci vzdělávání upozorňuje jiný článek Aktuálně.cz. Podle Daniela Lacka, ředitele projektu Ulice dětem, který nabízí na současné poměry a motivaci dětí nastavený pohybový program Pusťte nás do vašich škol, není problém v dětech, nýbrž v přístupu dospělých. Break dance, parkour, žonglování, bojová umění a další formy pohybu, které jsou pro děti atraktivní, podle jeho zkušeností vysoce motivují.
V dozvucích přijímacích zkoušek na SŠ se otevřela otázka toho, proč stát tají anonymizované souhrnné statistické informace o výsledcích testování. V diskusi Jiřího Zíky, ředitele CERMAT, a Oldřicha Botlíka, spoluzakladatele společnosti Kalibro, zazněla ze strany ředitele CERMAT námitka, že by takto zveřejněné informace mohl někdo dezinterpretovat. Oldřich Botlík oponuje, že takto bychom mohli argumentovat v případě jakýchkoliv informací (ČRo). K iniciativě Maturitní data – odtajněno se přihlásilo již téměř 500 lidí, kteří budou po státu zveřejnění informací požadovat. Iniciativu podporuje Aliance pro otevřené vzdělávání, 10. 5. od 17:00 proběhne ve Skautském institutu v rámci cyklu Akvárium (Edupoint) diskuse na téma K čemu je dobré zveřejnění maturitních dat.
Inspirace z (a do) praxe
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)