Co přinesl týden 18.6. – 24.6.
Témata týdne: Prožívá svět krizi školy a učitelství? Harvard Business Review v obsáhlém článku ukazuje na výsledcích řady výzkumů a postojů veřejnosti, jak složitá je situace školství bez ohledu na příslušnost k dané zemi. Spokojenost veřejnosti s veřejnými školami výrazně poklesla, podhodnocení učitelé jsou mnohem více frustrovaní, než je běžné mezi jinými profesemi. Mléko do škol už nebude na SŠ. Potravinářská lobby s tím nesouhlasí (Novinky.cz). Kontroverzní projekt spolkne ročně miliardy bez prokazatelné efektivity (komentář Boba Kartouse pro HN). Vítězky a vítězové Ekonomické olympiády v České národní bance. Ačkoliv se Ekonomická olympiáda konala teprve druhým rokem, zapojilo se několik set středních škol a 10 000 studentů. Zároveň z projektu vyplývá, že znalost ekonomie u středoškoláků má výrazně mediální kořeny a slabý teoretický základ (Aktuálně.cz). Co znamená zkratka EQF na středoškolských vysvědčeních? Ukazují úroveň absolventů dle Evropského kvalifikačního rámce na škále 1 – 8 (Národní ústav pro vzdělávání). Global Teacher Prize CR 2018. Podívejte se na fotografie ze slavnostního vyhlášení, které proběhlo 14. 6. v Praze, i z hodin jednotlivých finalistů.
Novinky:
Česká školní inspekce vydala tematickou zprávu o dopadu legislativní úpravy stanovující povinné předškolní vzdělávání dětem ve věku 5 let. Hlavním závěrem zprávy je, že nedošlo k naplnění předpokladu, že se tím zvýší účast dětí na předškolním vzdělávání, a to zejména těch, kterým by předškolní vzdělávání mohlo pomoci překlenout sociálněekonomickou bariéru. Zpráva upozorňuje na to, že rodiny, v nichž tyto děti vyrůstají, potřebují širší podporu ve smyslu snížení materiální či finanční bariéry (např. dotované obědy). Změna nepřinesla ani výraznější zátěž, krom administrativy. Dotazníkové šetření Člověka v tísni a Agentury pro sociální začleňování nepotvrdilo, že by děti docházku do MŠ nahrazovaly individuálním vzděláváním. Ministerstvo školství chce zvýšit vymahatelnost účasti na povinném předškolním vzdělávání po vzoru povinného základního vzdělávání s využitím orgánů sociální právní ochrany dětí (OSPOD), uvádí v článku ČT. Studie proveditelnosti, kterou si nechalo MŠMT zpracovat a následně nerespektovalo za vedení Kateřiny Valachové její závěry, přitom nedoporučovala plošné řešení jako funkční.
Sněmovní školský výbor doporučil ke schválení novelu školského zákona, která by měla zrušit povinnost přijímat do mateřských škol děti ve věku od dvou let. Podle článku Aktuálně.cz by k hlasování mělo dojít ještě v průběhu června a vzhledem k tomu, že na novele panuje shoda napříč stávajícími politickými partnerstvími, je zrušení povinnosti (plánované od roku 2020) považováno za vysoce pravděpodobné. Odůvodněním má být to, že MŠ a obce (zřizovatelé) nejsou schopni právní nárok naplnit (ČTK). Z článku Aktuálně.cz vyplývá, že Piráti navrhují, aby byly zároveň zahrnuty do financování ze státního rozpočtu tzv. dětské skupiny, jež by mohly řešit problém rodin, které z existenčních důvodů potřebují pomoc s péčí o děti. V dosavadním režimu jsou dětské skupiny financovány ze školného a zdrojů EU. Tento návrh ovšem evidentně narazí na odpor většiny ve sněmovně. Přitom podobný návrh podporuje i bývalá ministryně, dnes poslankyně ČSSD Kateřina Valachová, která navrhuje alespoň právní nárok na umístění pro děti od 3 let věku (iDNES.cz).
Manfred Spitzer, německý psychiatr a neurovědec, předpovídá současné generaci dětí a mladých lidí brzkou demenci způsobenou jejich přílišnou závislostí na digitálních technologiích. Spitzer předpokládá, že těkavost pobývání v digitálním světě vede k vytváření mělkých synapsí (spojení neuronů v mozku) a tedy jejich relativně brzkého rozpadu v pozdějším životě. Spitzerovy závěry nejsou přijímány jednoznačně, nicméně téma ohrožení dětí digitální dimenzí budí pozornost rodičů (ČRo). Například závislost na videohrách zařadila Světová zdravotnická organizace na seznam duševních nemocí (Novinky.cz). Tématu digitální dimenze vs. děti a výchova se bude věnovat i poslední červnová LOLO třída s hostem Janem Kršňákem, specialistou na vztah výchovy a médií. LOLO třída proběhne online 27. 6. v 9:30, připojte se též.
Karlovarský kraj v posledních měsících zaujal svým přístupem ke vzdělávací politice na svém území. Tzv. Koncepce rozvoje vzdělávání v uvedeném kraji počítá s omezováním kapacit všeobecného vzdělávání na středoškolské úrovni dle blíže nespecifikovaného rozvrstvení inteligenčního kvocientu v populaci (EDUin.cz). V komentáři pro Lidové noviny kritizoval přístup kraje Bob Kartous. V současnosti je Karlovarský kraj iniciátorem požadavku vůči MŠMT, aby byla stanovena pevná kritéria pro přijímání žáků do maturitních oborů dle výsledků povinných přijímacích zkoušek (Lidové noviny). Tento krok by pomohl kraji naplňovat strategii odklonu většího počtu uchazečů do nematuritních oborů. Přitom právě Karlovarský kraj patří mezi region s nejhoršími výsledky vzdělávání (ČRo) s relativně nízkou dostupností všobecného vzdělávání na středoškolské úrovni a s takřka nulovou možností terciárního vzdělávání.
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: