Jak zbavit ředitele škol administrativní zátěže? Novela zákona o obcích otevírá cestu

Krátce:

O rozdělení dotací na rozvoj škol má rozhodovat i rychlost podání žádosti, systém hned po spuštění spadl. Dvě dotační výzvy vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj pro dovybavení škol. Šlo o tzv. klikačku – kdo žádost odeslal dřív, měl větší šanci. Systém zkolaboval hned po spuštění, MMR se omlouvalo za techniku, obce kritizují i kritéria. „Je to snad pro ministerstvo další varování, aby začalo vyhodnocovat žádosti podle nějakých předem daných kritérií. Čas podání jako kritérium je úplný nesmysl,“ okomentoval to hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Deník N). Ministerstvo musí výzvu opakovat, výzvu by mělo vypsat do konce listopadu (Novinky). Půjde znovu o „klikačku“, dohodli se na tom ministerstva se zástupci obcí, kteří nechtějí měnit podmínky. „Dohodli jsme se včera s panem ministrem, že to vyhlásí znovu, ale odděleně,“ řekl předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl (Deník N).

Exministr Petr Gazdík je poradcem svého nástupce Vladimíra Balaše. Za jeho plán na řešení situace s ONIV se veřejně nepostavil. Na MŠMT podle Gazdíka vzniká plán, jak problém s ONIV vyřešit. „Zásadní problém vidím v tom, že v jednom balíku jsou nemocenské učitelů, další vzdělávání nebo učební pomůcky. Když kantoři víc marodí, nemají školy na učebnice pro děti nebo na plavání,“ vadí Gazdíkovi (iDnes). Za svou prioritu považuje revizi RVP. Server Aktuálně připomíná, že Balaš původně Gazdíka mezi poradci neměl, i v tomto rozhovoru se Gazdík vyjadřuje k revizi RVP, včetně názoru současného ministra Balaše, že zadání není dost ambiciózní: „Musíme najít hranici, protože největší strach mám z toho, jestli veřejnost změny skousne.“

Výdělky učitelů ve srovnání s průměrem příští rok klesnou. Pokud od roku 2024 bude 130 % zakotveno v zákoně, pro rozpočet to bude 30miliardový šok. Sněmovní školský výbor doporučil sněmovně schválit vládní návrh rozpočtu na rok 2023, který pro MŠMT počítá s výdaji asi o 7 % vyššími než letos. Ministr označil rozpočet za „úsporný“ a bude se ho snažit navýšit: „Do rozpočtu se nepodařilo zapracovat plné pokrytí podpůrných opatření v regionálním školství, vyšší posílení příspěvků na činnost veřejných vysokých škol nebo prostředků na velké významné infrastruktury“ (Novinky). Počítá také jen se čtyřprocentním růstem (platů). To znamená, že platy všech pedagogických pracovníků (patří mezi ně i vychovatelé nebo asistenti pedagoga) spadnou příští rok na 110 % průměrné mzdy v ekonomice, pokud má být v roce 2024 dorovnán na 130 %, bude to pro rozpočet znamenat 30miliardový šok (Seznam Zprávy). Se zakotvením pravidla učitelských výdělků na 130 % počítá novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou kabinet schválil v srpnu, poslanci o ní zatím nejednali. Mluvčí MŠMT Aneta Lednová uvedla, že úřad počítá s nárůstem platů na úroveň 130 % průměru od roku 2024. Podle Lidovky.cz by se slíbené zvýšení platů mohlo týkat nakonec jen učitelů, přestože vládní programové prohlášení mluví o pedagogických pracovnících. Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl loni podle Českého statistického úřadu 46 843 Kč, což odpovídá 115 % průměrné celorepublikové mzdy, v roce 2023 by to podle propočtů MŠMT mělo být asi 110 % průměru. V roce 2024 by měl být průměrný plat pedagogů při schválení novely podle odhadů odborářů ve výši 57 151 Kč (Novinky).

Střední školy v Praze čeká na jaře ještě větší nápor než vloni, zvyšovat kapacitu škol se ale příliš nedaří. Na jaře 2023 v Praze a Středočeském kraji ukončí základní vzdělávání ještě o pět tisíc dětí více než v loňském školním roce. „Magistrát sice na školy apeloval, aby rozšířily kapacity, ale někdy to není vůbec možné. Máme historické budovy. Navíc i kdybychom měli další třídy k dispozici, nemá nám v nich kdo učit. Je to problematická situace, hlavně v Praze, která supluje i potřeby Středočeského kraje,“ cituje iDnes předsedu Unie školských asociací Jiřího Zajíčka.

Školy si mohou „vypůjčit“ odborníky z různých oborů a pozvat je do hodin, ti si pro změnu vyzkouší práci učitele. Dobrovolníci z libovolných oborů se zapíšou do online databáze, kde uvedou své zaměstnání a popíšou, jaké zkušenosti mohou nabídnout nebo kam jsou ochotni dojet. A zda chtějí uspořádat přednášku, online hodinu nebo třeba tandemovou výuku. Škola si pak z dobrovolníků může vybírat, popisuje server Aktuálně projekt Den pro školu. „Jsem překvapený, jak připravené děti jsou. Kolikrát si mě proklepnou na sociálních sítích a mají předem připravené otázky. A nejvíc je zajímá, jak nenaletět,“ říká Tomáš Cironis, který dosud přednášel na čtyřech školách o investování nebo o start-upech.

MŠMT připravuje změnu přijímací zkoušky z češtiny, měla by lépe zohlednit situaci cizinců. Přijímací zkoušku na střední školu by nově z českého jazyka nemuseli skládat ti, kteří v předcházejících čtyřech letech alespoň dva roky studovali v zahraničí. Znalost jazyka by se u nich nově ověřovala rozhovorem, novela školského zákona je nyní v připomínkovém řízení, zohlednit by měla situaci cizinců, včetně ukrajinských uprchlíků (Novinky). Specifické situaci ukrajinských středoškoláků, z nichž jen málo udělalo přijímací zkoušky na střední školy a část z nich stále online navštěvuje svou ukrajinskou školu a s českými vrstevníky se vlastně nepotkávají, se věnuje Educast se Zuzanou Ramajzlovou, vedoucí projektu SOS Ukrajina pro ČR z Člověka v tísni (EDUin).

Výrok týdne:

„Ve vzdělávání se řeší komplexní problémy, které se týkají množství různých lidí, a tím pádem bude neustále někde vznikat nespokojenost, na niž bude potřeba reagovat. Ministr školství by na to měl být připraven, přinášet řešení, vysvětlovat je a aktivně médiím nabízet témata, kterými chce oslovovat širokou veřejnost. Pokud ale budou vyjádření ministra rozdmýchávat konfliktní atmosféru mezi skupinami lidí působících ve školství, bude se jen prohlubovat nedůvěra, a to nejen směrem k ministerstvu, ale i ve školství celkově,“ říká v komentáři ředitelka SKAV Silvie Pýchová (denikn.cz).

V souvislostech

Jak zbavit ředitele škol administrativní zátěže? Novela zákona o obcích otevírá cestu pro sdílení služeb mezi zřizovateli škol

O přetížení ředitelů škol se mluví už dlouho, a to právem. Kromě vedení pedagogického týmu zastávají také funkci ředitele provozního, finančního nebo personálního. Je na nich, aby škola měla zajištěný IT servis, měla v pořádku všechny smlouvy s dodavateli a vyplněné všechny výkazy. Výsledek? 97 % ředitelů si stěžuje, že nemají dost času na to opravdu důležité – na vedení pedagogického týmu.

Minulý týden SKAV a Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) zveřejnily studii Společenství obcí: potenciální úspory z rozsahu a dopad na snížení administrativní zátěže ředitelů škol, která naznačuje jednu z možných cest, jak by bylo možné ředitelům uvolnit čas od nepedagogických povinností, aniž by to zatížilo státní rozpočet dalšími náklady. Tato cesta vede přes zřizovatele škol.

Prvním impulsem byly zkušenosti SMO ČR z pětiletého pilotního projektu zaměřeného na rozvoj dobrovolných svazků obcí (DSO), které na svém území zajišťují tzv. centra společných služeb. Motivace je jasná – zajišťovat vše potřebné zvlášť pro každou z tisíců různě velkých obcí je prostě drahé a neefektivní. Tím druhým byla připravovaná novela zákona o obcích, která má pro takovou spolupráci vytvořit legislativní rámec. Školství přitom patří z pohledu obcí vedle sociálních služeb nebo zdravotnictví mezi ty oblasti, kde by se nová legislativa mohla uplatnit.

Autoři studie, prof. Jakub Fischer a doc. Petr Mazouch z VŠE v Praze, dostali za úkol vytipovat činnosti, které by se daly sdílet, a vytvořit pro ně kvalifikovaný odhad úspor pro případ, že by se tak stalo. Měli také odhadnout, kolik z těchto peněz by bylo třeba vynaložit na to, aby se o tyto agendy staraly profesionální týmy zajišťované obcemi. A to nejdůležitější – odhadnout, kolik času navíc by díky tomu mohli ředitelé věnovat pedagogickému vedení školy.

Podle výsledků studie by největší finanční úsporu umožnilo sdílení činností v oblastech vedení finančního a mzdového účetnictví nebo správy budov (až 1,9–2,2 mld. Kč ročně). U některých dalších činností by nedošlo k přímé finanční úspoře, školy by ale získaly lepší službu – to se týká například správy IT, právního servisu nebo přístupu k dotacím. „Pokud by veškeré prostředky uspořené sdílením byly plně využity na pracovníky, kteří by pro školy zajišťovali nutné administrativní činnosti nebo případně i organizovali pedagogickou spolupráci škol na daném území, odhadujeme celkovou časovou úsporu ředitelů až 20 hodin týdně. Tento čas by ředitel mohl (a měl) věnovat rozvoji své školy v pedagogické oblasti,” říká prof. Jakub Fischer, jeden ze spoluautorů studie.

Výše úspor by přitom záležela i na velikosti regionu. Nejvyšších úspor (finančních i času ředitelů) by přitom bylo možné dosáhnout v rámci dobrovolných svazků obcí. Jakub Fischer ale také připomněl, že by bylo třeba překonat řadu bariér – od nízké ochoty obcí spolupracovat, obav ze ztráty kontroly ze strany školy či zřizovatele po financování sdílené služby.

„Vše jsou to věci, které jsou pro ředitele velkou zátěží,” potvrdil Luboš Zajíc, předseda Asociace ředitelů základních škol, během panelové diskuse, kterou ke zveřejnění studie uspořádal SKAV společně s Nadací České spořitelny.

Diskuse nazvané Jak mohou obce ušetřit čas a peníze svých škol? se zúčastnili také zástupci SMO ČR a Sdružení místních samospráv (zastupuje především menší obce, které by ze sdílení agend mohly potenciálně získat nejvíce), ale také zástupce ministerstva školství. To aktuálně pilotuje svůj model tzv. středního článku podpory, který by měl usnadnit komunikaci škol s resortem. „Tato studie nám poskytuje teoretický základ, jak k tomuto tématu přistupovat,” řekl během diskuse ředitel odboru vzdělávací politiky Jaromír Beran. Připomněl také, že úřad ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou dokončuje analýzu, která mapuje přímou administrativní zátěž ředitelů škol, která by měla být publikována v řádu týdnů.