Co přinesl týden 31. 10. – 6. 11. 2016
Témata týdne: Posílení bezpečnosti učitelů. Školský výbor se snaží prosadit do novely školského zákona zvýšení ochrany učitelů před fyzickým a psychickým napadáním ze strany žáků (ČTK) . Příčiny patologického chování však poslanci neřeší (ČT). 20 tisíc pro (nejen) vzdělávací neziskovky. Společnost GIVT vyhlásila soutěž: přimějte vaše okolí, aby hlasovalo pro vaši organizaci pod tímto příspěvkem. Nejvíc hlasů vítězí. Proč pořizovat odhady počtu romských žáků. Štěpán Vidím Drahokoupil (OSF) na téma sběru odhadů počtu romských žáků ve školách, jenž je podle některých kritiků „rasismem“ a „porušováním lidských práv“ (Česká škola). Tested. Tested je oceněný dokumentární film, který ukazuje úskalí standardizovaných testů a toho, když na jednom testu závisí budoucí osud člověka. Promítání filmu a diskuse s režisérem Curtisem Chinem proběhne 14. 11. 2016 v areálu FSV UK v Jinonicích. Lesní mateřské školy mohou být od příštího roku zdarma, dostaly vyjímku (Aktuálně.cz).
Výrok týdne:
„ Naše základní škola je běžnou školou venkovského typu. Máme zhruba 260 žáků v devíti ročnících. V současné době evidujeme 19 žáků individuálně integrovaných, včetně jednoho žáka s lehkým mentálním postižením a jedním s poruchou autistického spektra. Ve škole se vzdělává 45 žáků se sociálním znevýhodněním, včetně romských žáků ze sociálně vyloučených lokalit..” Zdenka Juklová, ředitelka ZŠ Velké Hamry, v rozhovoru v rámci Týdne pro inkluzi.
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
České vzdělávání systematicky nepracuje s předpokladem rozvoje v dlouhodobém horizontu. Znovu to potvrdily například krajské volby (EDUin), programy jednotlivých stran málokdy vykazovaly ochotu autorů zamyslet se nad rozvojem vzdělávání v jiných než současných intencích. Přitom ale v oblasti technologií, v oblasti ekonomické a v oblasti společenské probíhají změny, které nemůžeme ignorovat. Revoluce s pracovním názvem 4.0 proniká do průmyslu, ale měla by nutně proniknout i do vzdělávání. Měli bychom o vzdělávání začít skutečně uvažovat jinak. Role učitelů (P21, Aj) se mění a do budoucna se pravděpodobně promění ještě více. Víme, že vzdělávání ve školách je do značné míry ovlivněno vedením, přesto necháváme ředitele zabývat se administrativou a druhořadými úkoly (ČvT), místo aby se z nich stali pedagogičtí lídři. Podpora společného vzdělávání je investicí do budoucnosti této společnosti. Její soudržnost a možnost snižovat socioekonomické rozdíly, stejně jako vliv dalších handicapů, záleží do značné míry na tom, jak se to bude dařit na úrovni vzdělávání. Je velkým a nesnadným úkolem pro řízení českého vzdělávání překonat odpor, který ve společnosti převládá (CVVM). Ne všechno ovšem vyžaduje miliardové investice. Je zde spousta „ready to use“ vzdělávacích nástrojů, aplikací a příležitostí, které by stačilo jen vzít a použít. Zadarmo. S těmito tématy budeme ve čtvrtek 10. 11. 2016 konfrontovat vládu ČR na konferenci Česko: Jak jsme na tom, kterou pořádá Aspen Institute. Materiál zveřejníme v den konference na webu EDUin.
Ze spolupráce studentů politologie a žurnalistiky Masarykovy univerzity vznikl nový projekt Zvolsi.info. Podle iniciátorů projektu jde především o to poskytnout mladým lidem návod, jak rozpoznat dezinformace a propagandu v záplavě informací v digitálním světě (Aktuálně.cz). Proto v rámci projektu poskytují Surfařův průvodce po internetu, na němž jsou i ukázky flagrantní propagandy a konspirace ve srovnání s důvěryhodnou zprávou. Projekt přichází v době, kdy Aleš Kudrnáč, politolog Sociologického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky svého výzkumu, podle kterého pouze 58 % současných středoškoláků soudí, že demokracie je nejlepší možný systém vlády (Britské listy). Vzdělávání v oblasti médií, získávání a kritického posuzováním informací je v českém vzdělávacím systému trvale podceňováno.
Článek Boba Kartouse o tom, že se učitelé v diskusích na internetu vyjadřují převážně proti tomu, aby byli hodnoceni svými žáky, vyvolal reakci učitelky Ireny Vlkové z Gymnázia České Budějovice. Pisatelka se domnívá, že hodnocení ze strany žáků bude neobjektivní a tendenční. Podle jejího názoru by učitelé, kteří budou nároční, dopadli v hodnocení hůře. Ireně Vlkové v další reakci oponuje ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík. Pod jeho vedením bylo ve škole hodnocení učitelů (i ředitele) žáky zavedeno a podle jeho zkušeností nejsou špatně hodnoceni nároční či přísní učitelé, nýbrž ti, kteří postrádají autoritu (vše v MF Dnes). Proti domněnce, že žáci budou ve svém hodnocení negativní, hovoří i výzkum společnosti Kalibro. V reakcích pod texty se nejčastěji objevuje námitka, že hodnocení by se nemělo promítat do kariérního postupu učitelů, případně do jejich odměňování.
Vláda příští týden rozhodne o kariérním řádu pro učitele (Novinky.cz). Současný návrh ministerstva počítá s třemi stupni, adaptačním obdobím pro začínající učitele, zavádějícím učitelem, odstupňování platů dle zařazení učitele do příslušné kategorie. K řádu lze ale leccos namítnout: po adaptačním období se má o úspěchu či neúspěchu rozhodovat pouze uvnitř školy, nebyl doposud představen standard učitele, který by nabídl objektivní měřítka k posouzení, účast nezávislých hodnotitelů zůstává nejasná. Smysl třetího stupně zůstává nejasný. V hodnocení nemají místo vyjádření rodičů a žáků. Adaptační období nabízí dobrou příležitost, jak umožnit vstup do učitelského povolání absolventům VŠ bez pedagogického vzdělávání.
Inspirace z (a do) praxe
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)