Jaká je zdravá míra rizika při výchově a vzdělávání?

Co přinesl týden 18.9. – 24.9. 2017

Témata týdne: Proč zrušit víceletá gymnázia. Dopady fungování víceletých gymnázií v českém vzdělávacím systému ukazuje ve svém analytickém textu bývalý předseda České středoškolské unie Štěpán Kment a argumentuje, proč by bylo vhodné víceletá gymnázia zrušit. Článek vyšel v tištěném vydání časopisu Perpetuum. Digitální vzdělávání jinak než editace wordu. Silvie Zeman a Klára Šťouračová rozjíždějí v ČR vzdělávací projekt MakeITtoday, který si bere za cíl pracovat s dětmi prostřednictvím programovacího jazyka Scratch vyvinutého na MIT (Lupa.cz). Akutní nedostatek učitelů a učitelek na 1. stupni ZŠ. Podle článku iDNES.cz se školy ve snaze najít učitele masivně obracejí na úřady práce a přijímají nekvalifikované zájemce. Nový web Perpetuum. Časopis Perpetuum (vydává společnost Scio) má nový web, který bude kromě článků ze čtvrtletníku přinášet informace zejména z oblasti inovací ve vzdělávání v kratší frekvenci. Chystá se také v pořadí druhá konference Perpetuum (21. 11. 2017), na kterou se můžete registrovat.

Výrok týdne: „Jsem prodavačka v Lidlu a umím si tam vydělat dost peněz, ne jako oni,“ říká rozhořčemá Marie Zakasová. Z marketingového textu fastfoodového řetězce Bageterie Boulevard, který v podobě fiktivního novinového článku pracuje se skutečností nízkého ohodnocení učitelů v ČR.

Novinky: 

• VOLBY 2017: HNUTÍ ANO SLIBUJE UČITELŮM PRŮMĚRNÝ PLAT 45 TISÍC KORUN

S navýšením na 150 % současného průměrného platu učitelů do konce následujícího sněmovního volebního období přichází program hlavního favorita voleb, hnutí ANO. Takové zvýšení by znamenalo pravděpodobný zlom v uvažování současných uchazečů o studium na VŠ o další kariéře a také by pravděpodobně motivovalo řadu jiných VŠ absolventů k tomu naplnit kvalifikační kritéria učitelství a vstoupit do školství. Slib je nicméně v rozporu se současnou politikou hnutí a jím ovládaného ministerstva financí, které odmítá navýšit výrazněji rozpočet MŠMT na příští rok a staví proti sobě zájmy učitelů a inkluzi (jedno z témat poprázdninového Beduina). Strana Andreje Babiše se podle programu chce soustředit na rozvoj individuálního potenciálu dětí a zavést k tomu ve školách potřebnou diagnostiku, která by takový potenciál odhalila. Mezi další zajímavé návrhy patří podpora práce ředitelů a jazykového vzdělávání. V řadě případů lze najít průnik se strategickým dokumentem Vzdělávání přede-vším, nicméně problematické je (stejně jako u řady dalších programů) heslovitost a chybějící návrh toho, jak uvést kroky do praxe škol, jak upozorňuje více odborníků v oblasti vzdělávací politiky (Právo, Novinky.cz). Shrnutí pozitiv, negativ a nedostatků přinášíme v prvním díle ze série hodnocení volebních programů. Dne 5. 10. proběhne další předvolební debata s politickými lídry na téma vzdělávací politiky, tentokráte ve formátu Kulatého stolu SKAV a EDUin, nově v prostorech Pražského kreativního centra na Staroměstském náměstí 4 (14:00).

• ZDRAVÁ MÍRA RIZIKA JAKO PODPŮRNÝ PRVEK VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVY DĚTÍ

Svět, který nás obklopuje, je v řadě ohledů nebezpečný. Denně se dostáváme do situací, které určité bezpečnostní riziko představují. Smyslem vzdělávání a výchovy by nemělo být snažit se děti od takových rizik izolovat, ale naopak naučit je rozpoznávat je, odhadovat vlastní možnosti, pomoci jim naučit se takové situace zvládat a vyhnout se přitom zranění. Tolik z prohlášení International School Grounds Alliance v Berlíně, které na svých stránkách cituje Nadace Proměny. Dětská hřiště, která děti naučí „umět padat“, aniž by si způsobily vážný úraz, podle zahradního architekta Manfreda Dietzena z organizace Grün macht Schule údajně za posledních 30 let pomohla snížit celkový počet zranění a naopak pomohla lépe zvládat rizika. Problematika zdravého rizika, umění ovládat své tělo a prostředky, které mohou být dobrým sluhou, ale zlým pánem, je v prostředí rodičovské snahy o eliminaci rizik stále zásadní. Gever Tulley, zakladatel Tinkering school, ve své prezentaci v rámci TED talks ukazuje, jak důležité je spolupracovat s dětmi na činnostech, které jsou zdánlivě nebezpečné, nicméně v kontrolovaném prostředí jim přináší nedocenitelné zkušenosti a dovednosti. Britská TV stanice Channel 4 relativně nedávno přinesla reportáž o škole v anglickém Eastbourne, která s dětmi praktikuje venkovní aktivity, jako je lov a příprava jídla z dostupných zdrojů. Nemalá rizika představuje i digitální prostor. Bob Kartous ve videu na Flowee upozorňuje, že i toto prostředí je třeba dětem přizpůsobit, aby získávaly potřebné dovednosti a snižovaly pravděpodobnost „digitálního úrazu“.

• TRVALE PODFINANCOVANÉ ČESKÉ VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ A MOŽNOST ESKALACE PROTESTŮ

Ministr školství Stanislav Štech se v průběhu týdne sešel se zástupci českých vysokých škol k jednání o zvýšení rozpočtu českých VŠ na příští rok. Zatímco české VŠ požadovaly navýšení o 4,5 mld. korun, současná vláda navrhuje navýšení zhruba poloviční. Zástupci VŠ deklarovali, že minimem, na které jsou ochotni přistoupit, jsou 3 mld. navíc k dosavadnímu rozpočtu o 21 miliardách (HN). V případě nesplnění požadavku jsou VŠ – pravděpodobně i ve spolupráci s odbory regionálního školství – připraveny zahájit protestní akce v rámci tzv. Týdne pro vzdělanost (MUNI online, 2. – 6. 10. 2017). Dnes, 25. 9., proběhne happening organizovaný Českou asociací doktorandek a doktorandů, s názvem Za budoucnost českého vysokého školství, s cílem upozornit na palčivý stav odměn doktorandů, kteří by měli reprodukovat české vysoké školství. Podle statistik OECD patří ČR k zemím s nejnižším podílem investic do vysokého školství. ČR je hluboko pod průměrem OECD. Jaké reálné dopady tento sta má, vysvětloval Bob Kartous v sobotním Studiu 6 (ČT).

• FUNKČNÍ INKLUZE JE PROSPĚŠNÁ PRO VŠECHNY, JE ALE NUTNO NAPLNIT POTŘEBNÉ PODMÍNKY

O tom, jak inkluzivní přístup obohacuje děti s postižením, ale i jejich okolí, hovoří v rozhovoru pro The Student Tiimes pedagožka Jana Bradley. Upozorňuje také na rozdíl mezi vnímáním inkluze v ČR, kde se toto slovo stalo politickým termínem, oproti USA. Zároveň ale také říká, že legislativnímu předpokladu „inkluze“ v českých školách neodpovídá finanční a odborné zajištění, tudíž dochází spíše k „desegregaci“. Rada Evropy vydala k tématu segregace a inkluze v Evropě studii, která mapuje reálie v jednotlivých zemích, upozorňuje na důsledky segregace, definuje základní principy inkluze a doporučení k její podpoře. O tom, že i mimořádně nadané děti jsou zahrnuty pod pojem inkluze a potřebují speciální podporu, svědčí v seriálu Společné vzdělávání je přirozená věc Kateřina Emer Venclová, která má osobní zkušenost a působí jako poradkyně a lektorka v oblasti nadání (MŠMT).                                                                                           

Inspirace z (a do) praxe:

• Příběhy Země. Festival s tématikou udržitelného rozvoje a se silnou vzdělávací infuzí (6. – 12. 10. 2017)
• Zástupce – pravá ruka ředitele. Konference pro zástupce ředitelů českých škol organizovaná časopisem Řízení školy (24. 10. 2017)
• Volby – naše volba. Pohled na politické volby v různých zemích světa očima volně přístupných dokumentů projektu Promítej i ty

Výběr z EDUkalendáře:

• 26. 9., 17.00, EDUpoint – Praha, Učitelská master class – Jitka Michnová
• 3. 10., 10.00, DOX, Speciální setkání lídrů – pořadatelů vzdělávacích akcí. Jak hledat synergie a jak mapovat dopad
• 5. 10., 14.00, Pražské kreativní centrum, Předvolební kulatý stůl SKAV a EDUin