Jaké systémové změny ve vzdělávání nás čekají?

Krátce:

Druhý jazyk volitelně, RVP jako digitální nástroj zpracovaný na úroveň konkrétních úloh. Expertní panel představil hlavní směry revize RVP. Do 21. dubna je dokument k dispozici pro veřejné připomínky, podle seznamzpravy.cz ale ministr školství toto datum „nepovažuje za rigidní“ – školy řeší jiné aktuální problémy. „Revizi rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání považuji úplně za nejdůležitější úkol v roli ministra. Pokud máme změnit české školství, musíme změnit obsah vzdělávání,“ řekl Petr Gazdík. Podle nového RVP by se měly děti začít učit postupně, v roce 2029 by měl platit ve všech třídách (denik.cz). Petr Gazdík v podcastu Hospodářských novin mluvil mimo jiné i o nutnosti posílit výuku moderních dějin.

Jak integrovat děti z Ukrajiny do českých škol? Neznámkovat a neizolovat je od Čechů. „Napůl se děti integrují a seznamují, napůl se intenzivně věnují češtině,“ shrnula ředitelka školy Karin Marques ze ZŠ Solidarita v Praze jejich postoj k integraci ukrajinských dětí. Podle článku Zuzany Hronové a Michaely Endrštové se přístup liší škola od školy (aktualne.cz). Ministerstvo školství vydalo metodiku pro integraci, ve kterém například doporučuje zařazovat děti do tříd podle věku, problém budou mít středoškoláci. „Základní problém je tedy to ověření znalosti, protože pochopitelně česky umět nebudou, a na tom ztroskotá veškeré přijetí,“ říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová (irozhlas.cz). Na podporu škol, které přijímají žáky z Ukrajiny, se zaměří Česká školní inspekce (novinky.cz). Ministerstvo odhaduje, že do českých škol bude třeba integrovat 125 tisíc dětí ve věku od 3 do 18 let. Praha zřizuje adaptační skupiny (blesk.cz). V adaptačních skupinách se ukrajinské děti mají zotavovat z traumatu a zvykat si na české prostředí, ministerstvo na ně uvolní 300 milionů (seznamzpravy.cz). Počet přijatých Ukrajinců zohlední ministerstvo v rozpisech škol za duben (denikn.cz). Volné kapacity škol se ale rychle plní (novinky.cz). Podle náměstka Jana Mareše jeho úřad počítá s využitím učeben základních uměleckých škol, připravuje se dotační výzva pro dětské skupiny (seznamzpravy.cz). Jednou z možností, jak v řádu měsíců spíše než let navýšit kapacity v mateřských školách, jsou i stavby z kontejnerů (ihned.cz).

Roste zájem o kurzy ukrajinštiny, především mezi učiteli nebo zdravotníky. „V reakci na náš inzerát, že otevíráme intenzivní kurz ukrajinštiny, se okamžitě přihlásilo jedenáct lidí. Pro srovnání – na kurzy angličtiny nebo francouzštiny se hlásí od pěti do sedmi lidí na kurz,“ cituje ČT24 Elenu Kozákovou z brněnské jazykové školy Jílek. Zároveň se školám hlásí ukrajinští lektoři.

Je soukromá škola dobrá investice? Někdy může být lepší investicí dobrý kroužek. V Česku je 1070 soukromých škol od mateřských po vysoké, trh se ale už podle programového ředitele Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého ve srovnání s 90. lety pročistil a také rodiče vědí, co od školy pro své děti chtějí. „Čím dál více jich má zcela jasnou představu o tom, co od školy chtějí. A pokud to ve veřejné sféře nenajdou, jsou ochotni za to platit. A když to ani mezi soukromými školami nenajdou, jsou ochotni založit vlastní,“ říká v rozhovoru pro ihned.cz.

V novele zákona o pedagogických pracovnících chybí dostatečná opora pro podpůrné pedagogické profese. „Obecně novelu zákona vítáme, jelikož obsahuje řadu smysluplných a potřebných změn pro ředitele, učitele a žáky. Oproti původnímu návrhu z minulého volebního období ovšem téměř nepracuje s podpůrnými pedagogickými profesemi,“ citují novinky.cz z výhrad Učitele naživo, Otevřeno, Učitelské platformy a Začni učit! k novele zákona o pedagogických pracovnících, která je v připomínkovém řízení. Nelíbí se jim malý důraz na podpůrné pedagogické profese, novela neřeší například sociální pedagogy nebo roli provázejících učitelů. Ministerstvo chce systémové financování školních psychologů a speciálních pedagogů upravit v rámci školského zákona od roku 2025 (novinky.cz).

Je lepší učit se z e-materiálů, nebo z papírových učebnic a knih? Záleží na kontextu. Průzkumy připouští negativní důsledky studia z e-materiálů, například bolesti hlavy a očí, únavu nebo zvýšenou hladinu stresu. Ve vzdělávání ale „mají elektronické materiály nad tištěnými navrch, tedy alespoň podle některých odborníků, kteří tvrdí, že žáci jsou si z e-podkladů schopni zapamatovat více informací,“ píše Šárka Vlasáková na lidovky.cz.

Výrok týdne:

„Žáci zkrátka neporozuměli zadání. Ale pak je tam ještě jedna věc. K zadání se nevraceli, což by člověk u někoho, kdo se s ním pere, předpokládal. Často si ho přečetli jednou, pak se podívali do tabulky a rychle začali vybírat z odpovědí. Proč, těžko říct. Jestli je to lenost, nebo nedostatek sebedůvěry, nevím. Byl to samozřejmě omezený vzorek žáků, ale i tak z něj můžeme usuzovat, že na základní škole jim takový přístup prochází a unikne učitelově pozornosti,“ říká Martina Tóthová, která ve své diplomové práci sledovala, jak středoškoláci čtou zadání úkolů z chemie (eduzin.cz).

V souvislostech

Novela zákona o pedagogických pracovnících: řada příjemných překvapení, několik zásadních opomenutí

Ještě než se Petr Gazdík zabydlel v nové pracovně v Karmelitské, označil za jednu ze svých priorit přípravu novely zákona o pedagogických pracovnících. Její předcházející verzi (připravenou ještě Robertem Plagou) shodili v poslední možnou chvíli před loňskými podzimními volbami ze stolu poslanci vládního hnutí ANO. Sněmovna ji nejprve odhlasovala – aby ji pak poté, co ji Senát s několika technickými připomínkami vrátil zpátky, znovu schválit odmítla.

Důvodem, proč se na novelu v minulém volebním období dlouho čekalo a proč se o ní u odborné veřejnosti i na politické rovině vedly ostré spory, byla otázka, zda mají ředitelé dostat možnost přijímat na učitelská místa vysokoškoláky bez učitelské kvalifikace (s tím, že si kvalifikaci během následujících tří let doplní). Nakonec ale ztroskotala na pozměňovacím návrhu, který se do ní dostal během projednávání v parlamentu – konkrétně na návrhu tehdejšího pirátského poslance Lukáše Bartoně, aby přímo v zákoně byly učitelské platy navázány na průměrný příjem v české ekonomice.

Od změny ve vedení ministerstva ještě neuplynulo ani půl roku a novela zákona o pedagogických pracovnících má za sebou připomínkové řízení (k dispozici je zde). Oba sporné body z minula (tedy zaměstnávání ne-učitelů i garance 130 procent průměrného příjmu) v ní zůstaly. Cenné je ukotvení pozic provádějícího, uvádějícího a třídního učitele nebo školního logopeda. Část důležitých věcí ale v návrhu není – zcela například chybí ukotvení pozice sociálního pedagoga do vzdělávacího systému. Jasno novela nedělá ani kolem zaměstnávání školních psychologů a speciálních pedagogů, které dnes školy financují především z časově omezených evropských dotací.

Toho, že novela neřeší systémové financování psychologů a speciálních pedagogů ani uvádějících nebo provázejících učitelů, kritizují ve společném stanovisku organizace Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! (které jinak novelu jako celek hodnotí převážně kladně). A nelíbí se jim také to, že vedle školního logopeda nepřibude mezi systémem uznávané pedagogické profese sociální pedagog. Minimálně financování školních psychologů a speciálních pedagogů slibuje ministerstvo nejpozději od roku 2025 řešit vyhláškami ke školskému zákonu (novinky.cz).

Opomenutí sociálního pedagoga příliš neladí s koaličním programem a také s řadou prohlášení ministra Gazdíka. Ten za jednu ze svých priorit označil snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání s tím, že posílení podpůrných pedagogických pozic na školách bude patřit k základním kamenům jejich strategie. Jak upozorňuje analytik EDUinu Jan Zeman, ukotvení pozice sociálního pedagoga nebo školního psychologa v zákoně by mělo smysl, i kdyby na něj školy spolu s tím okamžitě nedostaly peníze v rozpočtu na platy. „Financování těchto pozic se stále ještě ověřuje, ale při rozvoji vzdělávání je nutné vidět za roh, a již nyní víme, že tyto pozice jsou na školách potřeba,“ říká Jan Zeman.

Otázkou podle něj je, zda nárůst učitelských platů na 130 procent průměru a garance jejich udržení na této úrovni některé z poslanců nevyděsí. Ministerstvo školství podle předkládací zprávy počítá se zvýšením výdajů na platy v regionálních školství o 22,5 miliard. To bylo ale ještě před vypuknutím války na Ukrajině. „Na druhou stranu vláda zvýšení investic na základě HDP v programovém prohlášení slíbila,“ dodává Jan Zeman.