Radka Hrdinová 28. 8. 2023
V DNEŠNÍM BEDUINU SE VĚNUJEME TĚMTO TÉMATŮM:
přinášíme souhrn očekávaných změn v následujícím školním roce
kraje by měly rozšířit kapacity gymnázií a lyceí
Česká televize začne od září vysílat dokumentární seriál o tom, jak vypadá dobrá škola
Týden stručně
Novelu školského zákona začnou poslanci projednávat v září. Pro bude pravděpodobně hlasovat i parlamentní opozice. Pokud zákon projde a resort vše stihne zajistit technicky, budou už tento školní rok uchazeči o přijetí na střední školu podávat tři přihlášky přes internetový portál. „Uchazeč rovnou stanoví pořadí škol podle toho, na jakou školu by se chtěl dostat nejvíce. Omezený počet přihlášek je z toho důvodu, aby školy nebyly přehlceny velkým počtem uchazečů,“ řekla Jana Patáková z Cermatu s tím, že pro 2. kolo se počítá také s elektronickou přihláškou, a to na libovolný počet škol (LN). Mezi didaktickými testy v prvním kole bude zřejmě větší časový odstup, zachovány by měly být dva pokusy. Školy zřejmě také nebudou muset přihlížet ke známkách na vysvědčení (TN.NOVA).
„Diskuze s kraji jde zejména směrem k posilování té lycejní sítě, což je obor všeobecného vzdělání, lépe laděný studijně nevyhraněným dětem,“ řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl. Návrh resortu školství by měla vláda projednat na podzim (ČT24).
Historik a učitel Jaroslav Pinkas je přesvědčen, že se jako důležitého prvku kolektivní identity má výuka dotknout událostí roku 1968 v nižších ročnících základní školy, ale že na to, „aby žáci mohli skutečně prozkoumat jakoukoli historickou událost, nejen srpen 1968, potřebují určitou mentální kognitivní kapacitu. V těch patnácti letech už přece jen dokážou pojmout víc perspektiv.“ Je podle něj také otázka, co v tomto kontextu znamená znalost. Poslední větší průzkumy, které se zaměřily na znalosti a povědomí o československých moderních dějinách včetně roku 1968, se uskutečnily v roce 2018 v rámci padesátého výročí od okupace. Nezávisle na sobě dělaly šetření CVVM ze Sociologického ústavu Akademie věd a agentura NMS Market Research, téměř polovině (46 %) dotázaných mladých lidí ve věku osmnáct až dvacet čtyři let pražské jaro a invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 nic neříkaly. Nízké povědomí o moderní historii a konkrétně událostech srpna 1968 ukazuje i anketa, kdy se náhodně vybraných mladých lidí ptali reportéři iDnes.
„Pokud by mělo platit, že učitelé budou v průměru v daném roce dostávat 130 procent průměrné mzdy daného roku, bylo by zapotřebí pro příští rok 27 miliard navíc,“ řekl ekonom Daniel Münich. Resort školství ale čekají škrty a nedávno schválený zákon o pedagogických pracovnících je v tom, jak vypočíst garantovaných 130 procent průměrné mzdy pro učitele, nejasný. Jednání se posunou po prázdninách, škrty v rozpočtu ministr Bek nepřipouští, podle Práva ale hrozí (Novinky).
„Cílem konventu je umožnit zainteresované veřejnosti prostřednictvím představitelů státní a veřejné správy, zástupců vzdělávacích institucí, školských asociací, neziskového sektoru a dalších klíčových aktérů podílet se na změnách českého vzdělávacího systému. Úkolem úzkého týmu poradců je pak konzultace a příprava konkrétních analýz, východisek a strategií, které reflektují podněty z jednání konventu,“ řekla mluvčí úřadu Aneta Lednová. V poradním týmu ministra jsou podle serveru Novinky výkonný ředitel akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich nebo analytik společnosti PAQ Research Karel Gargulák, Jana Straková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která se věnuje nerovnostem ve vzdělávání, pedagog a publicista zaměřující se na inovace ve vzdělávání Bohumil Kartous a členka správní a dozorčí rady programu Učitel naživo a předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny Dana Brandenburg. Od září má být tým čtyřčlenný. Seznam členů konventu je na edu.cz.
„Člověk se částečně rodí s určitou výbavou odolnosti, do velké míry ho ovlivňuje také péče v raném věku. Tyto dva aspekty zásadně ovlivňují vývoj neurologického systému člověka. V raném dětství je tento systém ještě nevyvinutý, nevymodelovaný a právě tehdy se buduje odpověď dítěte na stres,“ říká v rozhovoru pro Deník N léčebná pedagožka Zuzana Krnáčová. Vysvětluje v něm, jak prožitek traumatu a dlouhodobého stresu v raném věku dítěte mění nastavení jeho mozku a ovlivňuje jeho život do budoucna.
Jedenáct procent válečných uprchlíků ještě v červnu nevědělo, zda jejich děti v září nastoupí do českých škol, vyplývá to z průzkumu PAQ Research. Někteří odjeli zpět na Ukrajinu, a dosud není jasné, zda se po létě vrátí, podle neziskových organizací pro ně ve školách nemusí být dostatek míst. Zároveň se ukazuje, že se příliš nedaří začleňování ukrajinských dětí do kolektivů. Základní školu na konci školního roku navštěvovalo 94 procent ukrajinských dětí, střední 53 procent. Do kolektivu byla ale dobře integrována jen necelá polovina dětí, na středních školách pouhá třetina (LN). „Zatím se nám bohužel podařilo navázat kontakt pouze s dětmi, které jsou na základní škole, ale víme, že tady mají starší sourozence, kteří by měli chodit na střední školu. Ti ale vlastně stále věří, že se budou moci vrátit zpátky na Ukrajinu, takže se odmítají učit český jazyk, odmítají poznávat nové lidi a víc se začleňovat. To považujeme za velký problém,“ říká Barbora Janurová, vedoucí nízkoprahového klubu Pacifik v Praze 14 (iRozhlas).
Jaká škola je dobrá? „Je to taková škola, která reaguje na proměnu světa, takže, byť v různé míře, inovuje metody, jakými se děti učí. Důležité pro nás bylo, že jsou v ní spokojení učitelé, děti i rodiče. Protože pozitivní atmosféra ve škole zásadně rozhoduje o výsledcích vzdělávání,“ řekl autor námětu a scenárista Tomáš Feřtek. Dokumentární série se bude vysílat vždy ve středu od 22 hodin na ČT2.
Kněze, historika a vysokoškolského učitele Tomáše Petráčka propustila Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy pro nadbytečnost. Podle děkana fakulty Vojtěcha Novotného jde o standardní pracovněprávní krok, podle Petráčka o následek dlouhodobě napjatých vztahů s Novotným a také výsledek tlaku konzervativních církevních kruhů (Respekt). Vědeckou radu fakulty opustili dva členové – vadí jim nejen výpověď, ale i jak se škola chová vůči Petráčkovým doktorandům. „Považuji za morálně špatné a nepřípustné, aby se studentům bral jejich školitel. Naprosto to rozvrátí studium,“ řekl pro Deník N Petr Kubín, který na fakultě působí na katedře církevních dějin a literární historie. Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková považuje postup fakulty za nesprávný, včetně postupu vůči doktorandům, část studentů požaduje rezignaci vedení fakulty (LN). Petráček řekl, že za nestandardním krokem vidí tlak některých českých biskupů, jimž se jeho veřejné vystupování nelíbí. Dříve veřejně kritizoval konzervativní Alianci pro rodinu. Vystupoval také smířlivě k manželství pro všechny. „Pokud se děkan fakulty nedovede jasně postavit za svého zaměstnance, odborníka s mezinárodním renomé, proti mocenským ideologickým nátlakům z jakékoliv strany, měl by zvážit rezignaci na svůj úřad,“ vyzval Novotného k rezignaci kněz a teolog Tomáš Halík (Aktuálně). „Z katolické fakulty už dlouhodobě odchází lidé, kteří přispívali k názorové pestrosti,” říká Tomáš Petráček v rozhovoru pro DVTV.
Výrok týdne:
„Myšlenka, že se v momentě, kdy obce nezajistí místo v předškolním vzdělávání od určitého věku, přenáší náklady na stát – protože v ten moment se prodlužuje pobyt rodičů doma – je samozřejmě věcná. Nástroje, jak to udělat, jsou opět věcí, kterou je potřeba dobře promyslet,“ Více zde:
říká v rozhovoru pro irozhlas.cz Karel Gargulák z PAQ Research k poznámce ministra Jurečky, že by obce měly být sankcionované, když nezajistí místa ve školkách.
V souvislostech
Přinášíme stručný přehled novinek a úprav, které se dají očekávat ve školním roce 2023/2024.
Od nového školního roku by měla platit nová vyhláška, která se týká vybavení školních budov a jejich provozu. Návrh vznikl pod vedením hlavní hygieničky a podílela se na něm čtyři ministerstva. Cílem úpravy je sladit legislativu se současnými požadavky, ale i realitou. Úprava jasně stanovuje odpovědnost zřizovatele a ředitele za zdraví žáků. Nově by neměl být stanovený minimální počet metrů čtverečních na žáka, vyhláška také umožňuje v odůvodněných případech mít společné toalety pro chlapce a dívky. „Oceňuji, že snahou je mimo jiné ušetřit obcím prostředky a ulehčit navyšování kapacity škol. Mnohé pasáže už nyní budí silné kontroverze, často ale jde o nepochopení nebo politické zneužití,” myslí si programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.
Pokud se stihne narychlo připravovaný záměr ministerstva školství, přihlášky budou žáci podávat v novém školním roce online a bude také možné stanovit pořadí přihlášek na jednotlivé obory. Novinkou by také mělo být, že rodiče dostanou možnost vidět počty volných míst na daných oborech a školách. „To určitě může pomoct, nebude potřeba stát žádné fronty, které se tvořily letos na chodbách škol před druhým kolem přijímacích zkoušek,” vysvětluje analytička EDUinu Lucie Slejšková. Legislativní změny potřebné pro změnu přijímacího řízení začne sněmovna projednávat v září.
Ministerstvo školství chce financování provozu školních jídelen převést na zřizovatele – tedy obce, města a kraje. A to kvůli úsporám v ministerském rozpočtu. „Podrobnosti k chystanému návrhu zatím nemáme. Důležitost dostupnosti obědů ale dlouhodobě ukazují data. Právě obědy jsou často prevencí před absencí dětí ze sociálně slabších rodin ve škole a pro některé také jediné teplé jídlo během dne,” dodává Lucie Slejšková.
Na ministerstvu školství stále běží revize RVP pro základní vzdělávání. Její osud ale aktuálně není jasný. Pokud by ministerstvo školství trvalo na původním harmonogramu, mělo by být nové RVP hotové do konce roku 2023.
Ministr školství Mikuláš Bek mluví o proměně délky povinné školní docházky. Zatím není rozhodnuto, jestli se ponechá 9. ročník a přidá první ročník střední školy, nebo se základní škola zkrátí na osm let a přidají se dva povinné středoškolské roky. „V EDUinu určitě prodloužení školní docházky vítáme. Je ale potřeba tuto změnu opravdu velmi dobře připravit. Výhodnost rušení devátého ročníku zatím nikdo nepodložil daty. V EDUinu proto podporujeme ponechat 9 let základní školy a přidat rok povinně na střední. Pro žáky se tak oddálí rozhodování o profesní dráze, což je dobře, ale také je to udrží déle ve vzdělávacím systému, což zvyšuje jejich šanci na budoucí uplatnitelnost,” dodává programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.
Z edukalendáře
Autor článku:
Radka Hrdinová
SKAV.
