Co přinesl týden 30. 9. – 6. 10. 2019
Krátce:
Výrok týdne:
„Lidé, kteří mají vysokou inteligenci a k tomu i poruchy učení, musejí investovat velkou spoustu energie do toho, aby se přizpůsobili systému, aby byli podobnější ostatním. Přitom se svou schopností hledat neortodoxní a kreativní řešení by dokázali posunovat lidstvo kupředu, pokud by dostávali větší prostor.“ Vědecká pracovnice Anna Fučíková, nyní porotkyně Global Teacher Prize CR, se na prvním stupni setkala se zavržením, svojí pílí ale vystudovala MatFyz a nyní je držitelkou tří světových patentů v nanotechnologiích. V rozhovoru pro Rodiče vítáni popisuje svůj příběh.
V souvislostech:
Ministerstvo školství představilo po několika měsících revidovanou verzi vyhlášky číslo 27, která má hlavní vliv na implementaci společného vzdělávání. Jde už o třetí revizi, o původní verzi jsme informovali v bEDUinu minulý rok, o další po změnách v červnu. Cílem vyhlášky je dle MŠMT zefektivnění implementace společného vzdělávání, stejně jako finanční úspora. Ta do určité míry vychází z reálných problémů, jakými jsou například „neregulované“ ceny za vzdělávací pomůcky pro žáky, ale také z více kontroverzních pohnutek, jako je finanční náročnost asistentů pedagoga.
Vyhláška upřesňuje, za jakých okolností se doporučuje sestavení individuálního vzdělávacího plánu pro žáky, předkládá jeho vzor a zpřesňuje poskytování podpůrných opatření prvního stupně, mimo jiné formou plánu pedagogické podpory. Došlo ke snížení požadavků na tvorbu individuálního vzdělávacího plánu – v některých případech stačí, aby škola pouze plnila doporučení školského poradenského zařízení. Škola však je povinna doložit školskému poradenskému zařízení, případně České školní inspekci, informaci o podpůrných opatřeních prvního stupně poskytovaných žákovi.
Ministerstvo dále uvádí, že efektivita personální podpory jako formy podpůrného opatření je dalším principem navrhovaných změn. Inkluzivní vzdělávání má nejen individuální, ale i sociální dimenzí. Adresnost podpory (která je považována za přínos celého procesu společného vzdělávání), umožňuje významně individualizovat strukturu podpůrných opatření, vychází ze skutečných potřeb žáka, je cílená. Sociální dimenze inkluze spočívá v posilování komunitních zdrojů školního sociálního prostoru, jehož dynamika ovlivňuje kompetence všech žáků pro zvládání náročných životních situací. Zapojení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami do těchto sítí a podpora jeho aktivní participace ve školním životě jsou proto neméně důležitým opatřením.
Proto vyhláška omezuje maximální počet pedagogických asistentů (tedy učitelů a asistentů) v běžné třídě na tři. Podle ministerstva je jejím cílem na jednu stranu poskytnout žákům se speciálními vzdělávacími potřebami individuální podporu, ale současně omezit riziko pro dynamiku sociálních procesů edukačního prostoru školní třídy, které přináší přítomnost více pedagogických pracovníků ve třídě. Cílem úpravy je také důraz na kvalitu a odbornost poskytovaného vzdělávání, k čemuž přispěje i reforma financování regionálního školství. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, které lze saturovat personální podporou, vyžaduje podle mnoha názorů zapojení spíše druhých pedagogů.
Dalšími změnami, které už vyhláška v dřívějších verzích představila, je zrušení jednodruhovosti speciální škol, a to kvůli praktickým důvodům: místně tyto školy často nejsou adekvátně rozloženy po republice, a tak se musí rodiny stěhovat nebo děti i v nízkém věku bydlet na internátech. Speciální školy nadále budou fungovat, ale budou muset přijímat děti s různými znevýhodněními. Současně v novele nadále zůstane zachováno pravidlo, podle kterého se ve školách či třídách zřízených pro žáky s mentálním postižením nebudou vzdělávat žáci bez tohoto postižení.
Za velmi důležité lze považovat zlepšení podmínek práce pro asistenty pedagoga. Podle současných tarifních tabulek na plný úvazek berou asistenti pedagoga v základu kolem 13 a půl tisíce korun hrubého měsíčně. To se sice s odučenými roky může postupně zvedat, v reálu ale bývají platy ještě menší (iRozhlas). Asistenti se totiž přidělují přímo ke konkrétním dětem a ředitelé je tak často najímají jen na částečný úvazek.
Novela předpokládá, že skončí princip zaměstnání asistenta na základě přiznání podpůrného opatření. „Záměrem ministerstva školství je, aby byl uplatňován princip takzvaného sdílení asistenta. Namísto současného stavu, kdy je asistent doporučený na konkrétní dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, a je tedy spíše asistentem dítěte než asistentem pedagoga,“ popisuje mluvčí resortu Aneta Lednová.
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: