← Beduin ← Články

Jakou podobu má mít střední článek a jaké role má plnit?

22. 11. 2021

EDUin

Střední článek Vícejazyční žáci

Co přinesl týden 15. 11. – 21. 11. 2021

Krátce:

Dvě kola antigenních testů nestačí, rozhodla vláda. Neočkovaní žáci se mají testovat každé pondělí, a to až do února. Ještě ve středu hlavní hygienička Pavla Svrčinová potvrdila, že s dalším plošným testováním po 29. 11. nepočítá. Pokud se objeví ohnisko ve škole nebo ve firmě, bude na žádost krajské hygienické stanice testováno pomocí PCR testů, řekla novinářům (Deník N). O den později se podle Andreje Babiše vláda shodla na tom, že testování ve školách pokračovat bude (novinky.cz). Že to bude každé pondělí, oznámil ministr Plaga na twitteru. Očkovaní žáci testováni nebudou, Deník N odhadl jejich počet na čtvrt milionu. „Očkovaní virus přenášejí, to je jasné, a rozdělovat ty, kdo se mají testovat, na ne/očkované je hloupost. Takovéto nařízení je politické, nikoliv odborné,“ cituje Deník N molekulárního biologa Omara Šerého. Ve vládních opatřeních podle epidemiologa Petra Smejkala chybí povinné očkování pro zdravotníky, sociální pracovníky a učitele, testování ve firmách dvakrát týdně a zkrácení doby mezi dávkami očkování. Kvůli tomu, že nejsme schopni opatření vymoci, nás podle něj čeká další lockdown.
Děti do 14 let tvořily minulý týden čtvrtinu pozitivně testovaných, kandidát na ministra Petr Gazdík nevyloučil další lockdown. Školy by se zavírat neměly, do budoucna to ale může nastat, zhodnotil horšící se covidovou situaci kandidát na ministra školství Petr Gazdík (CNN Prima News). Děti od 5 do 14 let tvoří více než čtvrtinu pozitivně testovaných. Za předminulý týden se nákaza koronavirem potvrdila u zhruba každého sedmdesátého dítěte ve věku 12 až 15 let, u stovky dětí byly zaznamenány vážné zdravotní problémy po covidu (ihned.cz). Druhé kolo testů na školách v rizikových okresech odhalilo 3423 pozitivních (novinky.cz). Hygienici nestíhají trasovat a obvolávat rodiče, že má být dítě zavřené doma v karanténě se rodiče často dozví až s odstupem několika dnů. „Mám podezření, jestli to není záměr, jestli tato vláda nechce vytvořit situaci, kdy nová vláda bude přebírat zemi při 50 tisících nakažených denně se šířením ve školách, kde nebudeme mít antigenní testy,“ řekl Gazdík pro SeznamZpravy.cz. „Nejsem příznivcem plošného testování, ale to lokální testování v případě, že se ve škole nákaza objeví, je nutné,“ okomentoval rozhodnutí vlády z konce týdne (blesk.cz). Ve Zprávě o dopadech pandemie covidu-19 na vzdělávání odhadli úředníci ministerstva školství budoucí náklady v důsledku přechodu škol na distanční formu vzdělávání v uplynulých dvou školních letech na 1,25 bilionu korun (SeznamZpravy.cz).
Lidí trpících depresí během pandemie přibylo, učitelé patří k nejohroženějším profesím. Duševnímu zdraví pedagogů věnoval v červnu pozornost průzkum PAQ Research pro Učitele naživo – během pandemie podle něj pociťovalo příznaky deprese 38 % učitelů. „Když se podíváme, v jakém stavu jsou dneska pedagogové, tak to vypadá, že je červen, ne začátek školního roku,“ říká Luboš Zajíc, předseda Asociace ředitelů základních škol (lidovky.cz). Podle Karla Garguláka by se o duševní zdraví učitelů měla starat především škola: „Je potřeba institucionalizovat pozice školních psychologů a speciálních pedagogů, kteří mohou hrát i roli psychologických služeb. A to nejen žákům, ale i učitelům.“
Na více než sto školách uspořádali studenti a učitelé akce k 17. listopadu za pomoci projektu Samet na školách. Vzdělávací projekt Samet na školách, který připravily Post Bellum a organizace Díky, že můžeme, si každá škola „poskládala“ po svém. Současná mladá generace řeší otázku, zda vzpomínat na 17. listopad, nebo řešit aktuální problémy, popisuje Zuzana Hronová v projektu Chytré Česko. Obrovské databázi Paměť národa, která už dvacet let shromažďuje vyprávění pamětníků událostí minulého století včetně roku 1989, se věnoval ihned.cz. „Při různých výročích jsem u pomníků ve skupině veteránů instinktivně vždycky hledal ty, kteří měli nejvíc metálů,“ vypráví v článku zakladatel projektu Mikuláš Kroupa. Proč by měli dnešní dospívající vzpomínat na listopad 1989? „Pomohlo by nám to najít si bližší vztah k hodnotám, o kterých si myslíme, že jsou pro naši generaci důležité,“ říká Matouš Ettler, který má projekt Samet na školách na starosti. Celodenní studentský festival 17. listopadu uspořádali například na střední škole v Kutné Hoře, píše irozhlas.cz.
Petr Fiala představil prezidentu Zemanovi návrh na složení vlády, ministrem školství se podle očekávání má stát Petr Gazdík. Spoluzakladatel a někdejší předseda STAN, který v politice začínal jako starosta obce Suchá Loz na Uherskohradišťsku, vystudoval učitelství matematiky a zeměpisu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a několik let učil na základní škole (irozhlas.cz). „Jestli jsme u končící Babišovy vlády pozorovali jistou slabost pro manažery a poněkud indiferentní „experty“ na řízení, ve vládě nové vidíme obrovskou koncentraci učitelů. Garnitury lékařů a právníků nebo právě končících manažerů nyní střídají pedagogové,“ všímá si v komentáři pro lidovky.cz Martin Zvěřina. Jak by měl vypadat ideální ministr školství? „Jestli něco českému vzdělávání prospívá, tak je to kontinuita politického vedení. V minulosti nejvíc škodilo příliš prudké otáčení kormidlem po každé nové vládní rošádě,“ píše v komentáři programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký (Lidovky.cz).
Ministerstvo školství spustilo od září nový systém výuky žáků s odlišným mateřským jazykem. Dosud byla forma výuky češtiny dětí s cizím mateřským jazykem ponechána na jednotlivých školách, nově budou žáci cizinci, jejichž škola kurzy českého jazyka na starosti nemá, docházet do krajem určených škol v době dopoledního vyučování. „Vidíme, že největší kámen úrazu je nutnost dojíždění těch nejmenších dětí do určených škol, které jsou například v jiném městě nebo i ve stejném městě, ale na druhém konci,“ upozorňuje Kristýna Titěrová, programová ředitelka organizace Meta (idnes.cz).

Výrok týdne:

„Jedna z dívek se pod mým vedením zlepšila, ze známek na propadnutí se dostala na dvojky, z toho jsem měla radost. A já jsem se s nimi taky hodně naučila. Musela jsem je motivovat, sdílela jsem s nimi strategie, jak se učit. Z té velké zkušenosti čerpám teď, když jsem nastoupila jako učitelka na běžnou pražskou základní školu,“ říká Karolína Tricsli o své zkušenosti s po-covidovým doučováním dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí (lidovky.cz).

V souvislostech:

Jakou podobu má mít střední článek a jaké role má plnit? V nové studii Arnošt Veselý shrnuje, jak o něm přemýšlejí zahraniční odborníci

Pojem „střední článek“ patří v současnosti k nejvíce skloňovaným v diskusi o změnách českého vzdělávacího systému. Studie Arnošta Veselého připomíná, že jedním z problémů (nejen) české diskuse je značná neukotvenost pojmu a odlišná očekávání, která si s ním různí aktéři spojují. „Pro úspěšnou implementaci středního článku (SČ) v České republice je naprosto nezbytné vyjasnit si, o jakou podobu SČ usilujeme. Zároveň je třeba reflektovat, že jeho zřízení má řadu rizik a úskalí. O nich je potřeba otevřeně a kriticky diskutovat,“ píše Arnošt Veselý v příspěvku, který byl zveřejněn v časopise Orbis Scholae. Českou diskusi přitom zakotvuje do celosvětového kontextu, když analyzuje odborné práce na toto téma publikované pro jiné vzdělávací systémy.

Arnošt Veselý upozorňuje na to, že Česká republika není v diskusi o středním článku v žádném případě osamocená a že nejen zde je „charakteristická nejednotnost ve vnímání ústředního termínu“. V různých zemích jej vztahují k odlišným charakteristikám a rolím. Ať už má jakoukoli podobu, rostoucí zájem o téma středního článku má stejný cíl. „Je to celosvětová snaha nalézt co nejefektivnější způsob řízení školství pro 21. století,“ píše Veselý.

„Podobně jako u jiných opatření v oblasti vzdělávací politiky zde platí, že pokud si přesně nevyjasníme cíl politiky a způsob jeho dosažení, je vysoce pravděpodobné, že tato politika bude neúspěšná. Zatímco ve strategických dokumentech lze myšlenkové nedotaženosti do jisté míry skrýt pod obecnými proklamacemi, ve fázi implementace vyjdou všechny tyto nejasnosti zřetelně na povrch.“ Arnošt Veselý, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK

Dává rostoucí zájem o koncept středního článku do kontextu vývoje školských systémů v posledních desetiletích, kdy „vzdělávací politiky mnoha zemí prošly radikálními reformami bez toho, že by se situace ve školách skutečně zlepšila“. Za zvýšeným zájmem o koncept je podle něj reakce na neúspěchy obou krajností v řízení – shora dolů (top-down) i zdola nahoru (bottom-up). Strategie uskutečňované shora nejsou efektivní pro dobu, pro niž jsou typické inovace a rozmanitost, a strategie uskutečňované zdola nevedou ke zlepšování výsledků učení v širším měřítku, protože se nenaplnila představa, že školy budou v decentralizovaných systémech spontánně sdílet inovace a příklady dobré praxe.

Ve studii pak vymezuje čtyři odlišná pojetí středního článku, jak o něm pojednávají zahraniční odborné práce, od SČ definovaného jako volné sítě místních aktérů po SČ jako dekoncentrovanou instituci veřejné správy. Aktuální diskuse v Česku se podle něj zaměřuje na hledání odpovědi na otázku, zda má střední článek školy spíše podporovat, nebo řídit. Obecné odlišnosti v pojetí SČ ale pomíjí a „v důsledku toho dochází (a bude docházet) k řadě nedorozumění“. Riziko pro úspěšnou implementaci středního článku vidí i v tom, že představy o podobě a roli SČ jsou někdy vykreslovány jako „všelék“, který automaticky zlepší kvalitu vzdělávání a povede ke snížení nerovností. „Střední článek není a nemůže být samospasitelný. Ostatně změna organizačních struktur sama o sobě nemá na učení žáků a studentů žádný přímý vliv,“ konstatuje autor příspěvku.

Studie Arnošta Veselého: Střední článek ve vzdělávání: vymezení pojmu, přístupy a implikace pro vzdělávací politiku (Orbis Scholae, 2021, vol. 15, č. 1) je k dispozici zde.