Jaký byl rok 2023?

Po Vladimíru Balašovi se v květnu 2023 ujal vedení resortu Mikuláš Bek. Od nového ministra řada odborníků očekávala, že bude pokračovat v plnění cílů Strategie 2030+. Bilance po více než půlročním mandátu je však spíše rozporuplná: pokračování v započatých reformách vázne (revize RVP ZV, inovace oborové soustavy SŠ), některé návrhy vyvolávají opakovaný nesouhlas odborníků (parametrizace asistentů pedagoga, pozice sociálních pedagogů, které slibovala Strategie 2030+, nejsou ukotvené legislativně). Ministr naproti tomu přichází s tvrzeními, která jsou často vnímána s rozpaky (základní škola je příliš dlouhá, máme málo žáků na pedagoga a moc učitelů). Nový Dlouhodobý záměr ministerstva je často příliš obecný a neobsahuje klíčovou reformu celoživotního učení.

Co se očekávalo od nového ministra – kulatý stůl SKAV a EDUin
Jak vypadá Dlouhodobý záměr ministerstva školství – tisková zpráva EDUinu
Přerušilo ministerstvo školství kontinuitu v naplňování strategických cílů? – tisková zpráva EDUinu

Návrh rozpočtu ukázal, že vláda navzdory svému prohlášení nemá vzdělávání jako svou prioritu a tak jako předešlé vlády není schopna vidět za horizont svého volebního mandátu. Při růstu výběru daní a vysoké inflaci nestačí rozpočet s kladnou nulou. Proto není v pořádku, když ministr argumentuje tím, že výdaje na školství jako jedny z mála v dalším roce porostou. Ve skutečnosti poměr výdajů na vzdělávání vůči HDP klesá, a na důležité reformy tudíž nebude dost peněz. Ministr Bek navíc hazarduje s důvěryhodností resortu tím, jak občas nakládá s fakty a argumenty a jaký volí styl komunikace. Dokladem je například chování úřadu během listopadové učitelské stávky a tzv. ministerská Fakta ke stávce.

Více o tématu:
Proč není fér argumentovat růstem výdajů ve školství – komentář Petra Šabaty
Ministerstvo školství zkresluje fakta o stávce učitelů – fact checking EDUinu
Jaký dopad budou mít finanční škrty v resortu školství – kulatý stůl SKAV a EDUin
Proč se školy na den zastavily – podcast s M. Hřebeckým
Fakta ke stávce: rozpočet školství, PHmax a financování platů nepedagogů
Fakta ke stávce: vývoj rozpočtu školství od roku 2022

Na celostátní úrovni se boj se vzdělávacími nerovnostmi stále nedaří. Jakkoli jsou vzdělávací výsledky českých žáků ve srovnání se zeměmi OECD nadprůměrné, pověstné nůžky mezi žáky z různě podnětného prostředí se nadále rozevírají. Dokládají to výsledky českých žáků v posledním testování PISA, ale například i šetření ČŠI mezi žáky 9. ročníků základních škol. V některých krajích a ORP ale umíme tento deficit již snižovat, jak ukazuje typologie mikroregionů od PAQ Research. 

Data také potvrzují zásadní pozitivní roli předškolního vzdělávání a podpůrných pozic v boji se vzdělávací neúspěšností žáků. V případě mateřských škol jsou kapacity v některých regionech stále nedostatečné. Iniciativy se výrazně chopilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a prosazuje dětské skupiny, které ale narozdíl od mateřských škol nemají vlastní kurikulum, a většinou tudíž neposkytují dětem vzdělávání, ale pouze péči. Jejich pracovníci nemusí být pedagogové a nepoužívá se v nich pedagogická diagnostika. Ministerstvo školství také otevřelo diskusi, jak do budoucna vyřešit problém s nadměrným množství odkladů školní docházky.

Více o tématu:
Poslední výsledky PISA – národní zpráva ČŠI
Tematická zpráva ČŠI – Výsledky vzdělávání žáků 9. ročníku základních škol
Stát uvažuje o zákazu odkladů – Seznam Zprávy

Shodně to konstatují závěry šetření Národního ústavu duševního zdraví, České školní inspekce a výzkumu, který si zadal Ústecký kraj na svém území. Přibližně každý třetí žák by potřeboval odbornou pomoc, více než 50 % žáků devátých tříd v ČR projevuje známky zhoršeného well-beingu, 40 % vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 % úzkosti. V Česku je kritický nedostatek dětských psychiatrů a psychologů. Tento stav trvá již několik let, stát ale zatím systémové řešení nenavrhl. Východisko by mohl skýtat koncept mobilních týmů duševního zdraví, které pilotoval Nadační fond Eduzměna. Tyto týmy významným způsobem pomáhají školám s žáky, kteří potřebují speciální podporu, a MŠMT uvažuje o přeměně Středisek výchovné péče po jejich vzoru.

Více o tématu:
Šetření NUDZ a ČŠI
Výzkum mezi žáky v Ústeckém kraji
Psychiatři pro děti nestačí, stát zaspal – Novinky.cz
Publikace pro učitele a učitelky – výstupy Partnerství pro vzdělávání 2030+
Mobilní týmy duševního zdraví – Nadační fond Eduzměna a SOFA

Ministerstvo školství posunulo termín dokončení revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání na rok 2025 a termín implementace do škol až na rok 2027. Kromě obecného zaměření vzdělávacích oblastí nepředstavil Národní pedagogický institut veřejnosti žádný pracovní návrh RVP ZV k diskusi. Přesto nadále běží individuální systémový projekt Kurikulum s rozpočtem 820 milionů korun, který má pomoci nové RVP implementovat do škol. Úspěšná byla naproti tomu malá revize ICT. Kromě inovovaného kurikula se podařilo zajistit metodickou podporu školám i prostředky na nákup odpovídajícího vybavení.

Dále se daří reforma pregraduální přípravy, v jejímž rámci vznikl kompetenční rámec absolventa a absolventy učitelství. 

Poptávka žáků a rodičů po vzdělávání na středních školách se všeobecnějším zaměřením byla při přijímacím řízení v roce 2023 výrazně vyšší než nabízená kapacita škol. Je to důsledek silné decentralizace řízení školské soustavy, v níž máme de facto 14 samostatných středoškolských soustav. Velmi tak záleží na kompetentnosti krajských samospráv a na tom, do jaké míry pracují s demografickým vývojem žáků a jejich zájmem o všeobecněji pojaté studium. 

CERMAT a ministerstvo dokázaly na situaci tentokrát rychle reagovat a prosadily v krátkém čase digitalizaci přijímacího řízení, která by měla výrazně zkrátit dobu nejistoty rodičů a žáků během přijímacího řízení a omezit taktizování při výběru školy. 

Více o tématu:
Digitalizace přijímaček je teprve prvním krokem v celém procesu – tisková zpráva EDUinu
Skrytá poptávka žáků a rodičů po SŠ – závěry výzkumu mapujícího přijímací řízení 2022/2023 v Praze a ve Středočeském kraji

Ministerstvo pilotovalo model středního článku podpory na Semilsku a Svitavsku a podle jeho zjištění je s modelem spokojena většina oslovených ředitelů. Někteří odborníci vidí slabinu modelu MŠMT v tom, že se omezuje na krajskou strukturu, zabývá se pouze administrativním odbřemeněním ředitelů, a ne pedagogickým leadershipem, a nebere v potaz další modely, které zkoumají nevládní subjekty.

Mezi ně patří aktivity Partnerství pro vzdělávání 2030+, které provedlo veřejnou konzultaci vlastního návrhu modelu vedení MŠ a ZŠ v ČR, jehož součástí je právě zejména pedagogický leadership. Další model pilotuje Nadační fond Eduzměna, který úspěšně vyzkoušel roli tzv. průvodců ve školách a snaží se budovat udržitelné financování zdola skrze model regionálních partnerství.

Více o tématu:
Studie Regionální průvodci škol (pracovní materiál) – Eduzměna 
Návrh na posílení systému vedení a podpory mateřských a základních škol v ČR – Partnerství pro vzdělávání 2030+