Jaký byl rok 2024?

Ministerstvo školství předložilo v roce 2024 do veřejné konzultace rámcové vzdělávací programy (RVP), které mají reformovat výuku v mateřských a základních školách. Hlavním cílem revize bylo modernizovat výuku ve školách tak, aby každý žák mohl dosahovat svého maxima a uměl znalosti použít.
Výsledky konzultací ukázaly, že zatímco RVP pro předškolní vzdělávání byl přijat víceméně pozitivně, RVP pro základní vzdělávání odborná veřejnost kritizovala. Výhrady se týkaly jak procesu řízení celé revize RVP, tak samotné podoby dokumentu, do kterého se ministerstvo snažilo v podzimních měsících ještě narychlo prosadit několik zásadních změn. Souhrnný kritický pohled na průběh revize a podobu RVP nabídl i EDUin.
Nejvíc vadil návrh na rozšíření výuky cizího jazyka již od 1. třídy a posunutí cílové úrovně, které mají žáci na konci studia dosáhnout. Odborníci zejména namítali, že resort nemá k dispozici dostatek učitelů pro výuku jazyků na 1. stupni ZŠ. Další problém působily rozdílně zpracované obory v RVP a podrobné popisy dosažených úrovní dovedností, které ministerstvo nechalo zpracovat až během podzimu. Ozývaly se i názory, že nejlepší by bylo celou reformu zastavit.      
Modelové ŠVP, které měly vzniknout během roku 2024, se nepodařilo zpracovat. Vláda chce po ministerstvu školství, aby splnilo programové prohlášení a schválilo obě RVP do konce roku 2024. RVP PV již schválen byl, RVP ZV čeká stejný osud do konce roku.

Více k tématu:

Co je špatně na podrobně zpracovaných výsledcích učení v RVP ZV? (EDUin)
Co dál s učebnicemi? série rozhovorů k tématu (EDUin)
Minianalýza stavu kurikulární reformy RVP ZV (EDUin)

Ministerstvo školství během léta navrhlo legislativní změnu v oblasti slučování škol. Vymezilo kritéria minimální velikosti školy, zřizuje-li obec dvě či více škol, tak, aby větší obce ustupovaly od zřizování více malých, ale formálně samostatných škol s méně než 200 žáky. Tato úprava by se dle výpočtů MŠMT dotkla celkem 1 895 škol, šlo by především o mateřské školy. 
Cílem je podle MŠMT snížení vysoké míry rozdrobenosti vzdělávacího systému na úrovni mateřských a základních škol a eliminace s tím spojených negativních důsledků (např. administrativní přetíženost ředitelů, fragmentace podpůrných pozic, vysoké náklady zřizovatele na nepedagogické činnosti a narůstající rozdíly v kvalitě škol). Změna je motivována mimo jiné také snahou ministerstva uspořit.

Návrh pracuje s představou nové podoby školské právnické osoby (ŠPO), která by zahrnovala možnost tvořit organizační jednotky, jejíž vedoucí se může nazývat ředitel,  možnost mít vlastní ŠVP pro organizační jednotky a stanovit pro ně spádové obvody. ŠPO může tvořit již nyní dvě a více obcí. Finanční prostředky z RUD by získávala ta obec, kde má ŠPO své sídlo. Už nyní dvě a více obcí může mít školskou právnickou osobu, která ovšem neumožňuje vše, co by praxe potřebovala.

Více k tématu:

Podpoříme spojování malých škol pod jednoho ředitele, říká náměstek ministra školství Jiří Nantl – rozhovor (EDUin)

Od ledna 2024 platí novela zákona, která stanovuje platy učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy. Výše výdělku se však nevypočítává podle aktuální průměrné mzdy, ale na základě údajů starých dva roky. To znamená, že reálně platy učitelů nedosahují slíbených 130 % současné průměrné mzdy a pohybují se výrazně níže – v roce 2023 se jednalo o 115 %.

Letošní rok přinesl také legislativní změny týkající se maximálního počtu hodin financovaného ze státního rozpočtu pro základní a střední školy, které zřizují obce nebo kraje (tzv. PHmaxy). Došlo i na škrty, a tyto limity byly sníženy na 95 % původních hodnot.  Přestože reforma financování platí již od roku 2020, MŠMT dosud nezpracovalo potřebnou analýzu dopadů.

Konec roku tradičně provází schvalování rozpočtu na příští rok. Národní rozpočtová rada kritizovala kroky vlády a upozornila na to, že ministerstvo školství plánuje rozpočet na základě legislativních změn, které zatím nebyly schváleny. Konkrétně jde o plán převodu financování části nepedagogických činností na zřizovatele. Tato změna zatím nemá legislativní oporu, a mělo by jí předcházet dorovnání platových tabulek na úroveň alespoň minimální mzdy a úprava rozpočtového určení daní (RUD).

Více k tématu:

Platy učitelů v roce 2023 a výhled: jízda z kopce – studie IDEA CERGE-EI
Pro převedení financování nepedagogů pod zřizovatele chybí legislativa – tisková zpráva (EDUin)
Peníze pro nepedagogy by měl stát dorovnat na úroveň minimální mzdy – tisková zpráva (EDUin)
Škrty v PHmaxech – tisková zpráva (EDUin)
Vyjádření Národní rozpočtové rady k návrhu státního rozpočtu na rok 2025

Na jaře 2024 se poprvé spustila digitalizace podávání přihlášek na střední školy. Tento krok zásadně zkrátil a zjednodušil přijímací řízení. Digitalizace usnadnila párování nabídky a poptávky, a tak snížila stres dětí i rodičů a výrazně usnadnila práci školám. Díky digitalizaci přihlášek máme i poprvé k dispozici data na celostátní úrovni. Ta ukázala nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Zájem je hlavně o maturitní obory, nabízené kapacity maturitních oborů však nestačí, převis je znatelný zejména u všeobecného vzdělávání v Praze a dalších velkých městech. Naopak kapacita u nematuritních oborů je obrovská, avšak poptávka po nich nízká. Na MŠMT vznikla pracovní skupina, která se zabývá systémovou reformou přijímaček. Největší shoda panuje na posunutí termínu přijímacích zkoušek tak, aby uchazeči znali své výsledky ještě před podáním přihlášek. Tato změna by mj. podpořila žáky, kteří se cítí nejistě a váhají, zda podat přihlášku na atraktivní obory. EDUin přispěl k debatě vlastním návrhem budoucí podoby přijímacího řízení.

Více k tématu:

Data z přihlášek na střední školy – minipaper (EDUin)
Závěry diskuse z kulatého stolu SKAV a EDUin k přijímacímu řízení v listopadu 2024
Návrh na budoucí podobu přijímacího řízení (EDUin)

V říjnu 2024 ministerstvo školství představilo 3 možné varianty reformy soustavy středoškolských oborů. Zveřejněný návrh zahrnuje 121 oborů (s 253 kvalifikacemi), částečně postavených na tzv. společných oborových základech. Ty by měly usnadnit přestupy žáků mezi kvalifikacemi v rámci jednoho oboru vzdělání. Návrh však má nízkou provazbu s Národní soustavou kvalifikací, a rovněž vyvolává otázky nad nedostatečným systémovým ukotvením (např. dle současné legislativy je možné se hlásit pouze do konkrétního oboru, nikoliv do společného oborového základu; pokud absolvent H oboru bude chtít postoupit do oboru L, bude muset dle aktuální legislativy složit JPZ z učiva ZŠ). Do 31. 1. 2025 je možné návrh komentovat prostřednictvím dotazníku NPI. Další novinkou je nový obor, tzv. všeobecné lyceum, který se začne pilotovat již od příštího školního roku. V Česku je nedostatek kapacit ve všeobecných programech, nicméně tento koncept vzbuzuje rozporuplné reakce ohledně postavení lyceí v systému a míry všeobecnosti tohoto oboru. Podle návrhu rámcového vzdělávacího programu mají všeobecná lycea zahrnovat až 31 hodin povinného odborného (oborového) vzdělávání, což je výrazně více než u stávajících lyceí (např. kombinované má 16 hodin, technické lyceum 18 a ekonomické 19).

Více k tématu:

Současný návrh oborové soustavy – NPI/MŠMT
Inovace oborové soustavy – analýza Auditu 2023 (EDUin)
Co nabídne všeobecné lyceum a jak se bude lišit od stávajících forem středoškolského studia? (EDUin)
Kulatý stůl: Inovace oborové soustavy (NPI)

Vláda souhlasila s poslaneckým návrhem, který chce usnadnit přechod žáků z mateřské na základní školu a omezit vysokou míru odkladů povinné školní docházky. Na návrhu intenzivně pracovalo MŠMT.
Návrh obsahuje několik doprovodných opatření, která mají zajistit, že školy budou přistupovat ke každému dítěti individuálně a dokáží mu poskytnout podporu. Jde například o zrušení známkování v 1. a 2. třídě, posílení pedagogické diagnostiky v mateřské škole a spolupráce škol a pedagogických poraden, které mají pracovat podle jednotné metodiky. Stát slibuje náležitou podporu i pedagogům.
Odborníci upozorňují na to, že opatření by mělo doprovázet ještě vytvoření systému rané péče. Ten by mohl zajistit, že potřebnou podporu získají děti co nejdříve, ještě v průběhu raného dětství, a ne až v pěti letech, kdy povinně nastupují do předškolního vzdělávání. 
Návrh je mezi odborníky obecně dobře přijímán. Školský terén upozorňuje na nutnost zesílené podpory učitelů, a to zejména v oblasti kriteriálního hodnocení, které nahradí původní známkování.

Více k tématu:

Co přináší poslanecký návrh na omezení odkladů a co by mělo následovat – tisková zpráva (EDUin)

Na konci roku 2024 skončí financování podpůrných pozic ve školách z peněz Evropské unie. Jde především o asistenty pedagoga, školní psychology a školní speciální pedagogy. Ministerstvo tyto pozice ukotvilo v novele školského zákona a bude je financovat ze státního rozpočtu. 
Vláda podpořila také zavedení tzv. indexového financování pro školy, které mají vyšší počet žáků se sociálně-ekonomickým znevýhodněním, tak aby dostávaly více peněz. Model financování se pilotuje na vzorku 400 škol a navýšení peněz by se mělo promítnout právě do posílení podpůrných pozic. V návrhu novely figurovala i pozice sociálního pedagoga, kterou ale vláda nakonec nepodpořila. Skupina poslanců nicméně usiluje o přípravu pozměňovacího návrhu a chystá se pozici sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících prosadit.

Více k tématu:

Proč potřebujeme sociální pedagogy – tisková zpráva EDUinu a doporučení SOFA 
K čemu je školám dobrý sociální pedagog? (EDUin)
Reportáž o duševním zdravím dětí v Deníku Referendum

Ministerstvo školství během léta navrhlo novelu školského zákona, která by přinesla několik změn v systému, například ukotvení kompletní absolventské (maturitní) práce a možnost kombinované výuky na ZŠ a SŠ.

Ministerstvo k této změně přistupuje po pokusném ověřování, kdy se tato možnost osvědčila. Komplexní absolventská práce umožní integrovat více částí maturitní zkoušky do jednoho celku. Žák by tak mohl prokázat teoretické znalosti tématu a získané praktické zkušenosti (např. ze stáží, laboratorního výzkumu či z reálného prostředí firem). Současně by tím získal dovednosti spojené s tvorbou písemné práce, které jsou mimo jiné důležité při případném navazujícím studiu na vysoké škole, kam míří většina absolventů středních škol. Dále by si osvojil a prohloubil některé měkké dovednosti (které jsou a čím dál více budou ceněné na trhu práce), nabyl zkušenosti ze spolupráce s odborníky na danou problematiku, a celou práci by na závěr ústně obhajoval a argumentoval své myšlenky. To by mohlo podpořit rozvoj komunikačních kompetencí, kritického myšlení a dalších dovedností nezbytných pro úspěch v soukromém, profesním i občanském životě.

Ministerstvo chce po pilotním ověřování umožnit kombinovanou výuku na ZŠ a SŠ. Bude se jednat o klasické prezenční studium s možností částečného studia i mimo školní budovu. Tato změna bude mít přínos například pro žáky, kteří se potýkají s akutními i chronickými obtížemi.