Co přinesl týden 3. 6. – 9. 6. 2019
Krátce:
Výrok týdne: „Naše simulace ukazují, že kdyby se nám podařilo zvyšovat kvalitu všech učitelů a kdyby se navíc dařilo dostávat do škol kvalitní, nové, mladé učitele, tak by se nám podařilo dosáhnout HDP Německa, na hlavu samozřejmě, někdy v horizontu 80, 100 let. To je ale optimistická varianta.“ CERGE-EI ve své poslední práci měřila dopady kvality práce učitelů na HDP a rozvoj České republiky (České noviny). Na několika scénářích demonstrovala, o kolik nízkými investicemi do vzdělávání přicházíme.
V souvislostech:
Ministerstvo školství minulý týden uspořádalo kulatý stůl ke společnému vzdělávání (MŠMT), kde se diskutovalo o změnách ve vyhlášce, která upravuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ministr Plaga rovněž prezentoval poslední čísla o společném vzdělávání (MŠMT), konkrétně počty žáků na jednotlivých typech škol podle jejich speciálních potřeb a zařazení. V duchu tlaku na finanční „optimalizaci inkluze“, což je zadání, které si vytyčil ministr Plaga už při nástupu do úřadu, se nese změna klíčové vyhlášky 27/2016 Sb (ODOK). Původně jsme o ní informovali v beduinu na začátku prosince minulého roku. Nyní ministerstvo školství připomínky vypořádalo a změny schválilo, byť ještě dobíhají formální procesy. Platit bude od 1. října 2019.
Začněme od statistik. Ministerstvo na datech jasně ukazuje, že na úrovni mateřských i základních škol významně klesá podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří by byli vzděláváni ve speciálních školách. A to navzdory populačnímu růstu spojenému s otevíráním nových tříd v běžných školách. Zatímco meziročně přibylo v běžných MŠ 1 006 dětí, ve speciálních to bylo pouze o 14 více. Obdobně je tomu i u ZŠ – mezi roky 2016/17 a 2018/19 přibylo 1 658 tříd celkem, kdežto ve speciálních školách mezi školními roky 16/17 a 17/18 se celkový počet tříd snížil o 80.
V mateřských i základních školách od posílení společného vzdělávání v roce 2015/16 došlo k významnému nárůstu žáků se znevýhodněním, které škola eviduje, řeší a příp. na něj čerpá finanční prostředky. Od roku 16/17 do 18/19 došlo k nárůstu o 20 339 žáků, kteří se klasifikují jako znevýhodnění podle školského zákona. Současně se ale snižuje procento, které se vzdělává ve speciálních školách, což je principem inkluzivního vzdělávání. Jednotlivým diagnózám a důvodům zvyšování jejich počtu se detailněji věnoval loňský článek Statistika a My vloni.
Zdroj: Prezentace MŠMT ke společnému vzdělávání
Nová úprava vyhlášky snižuje povolený počet asistentů ve třídě na jednoho (Novinky.cz) i tam, kde doposud mohli působit tři. Přináší ale i jiné změny, například prodloužení doby mezi kontrolami dětí s handicapem v pedagogických poradnách. Úpravy by podle úřadu měly vést k úsporám a snížení administrativy. S tím ale nesouhlasilo například Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ombudsmanka. Protinávrh, aby dětem byl většinově ponechán individuální studijní plán, nebyl přijat, a tak bude po říjnu výjimečnější. Neshody se též týkaly zejména té části novely, podle níž mohou do speciálních škol chodit děti s různými druhy handicapu, a dále vypuštění článku o přednostním vzdělávání dětí v běžných školách. Ministerstvo školství ale nepřesvědčily.
Přestože se ministerstvo intenzivně zabývá legislativními úpravami, zůstává otázkou, zda změny učitelům, ředitelům, a hlavně dětem jakkoliv prospějí. Výzkum inspekce z r. 2017 identifikoval problematické oblasti (např. potřebu významnější metodické podpory pro asistenty) a navrhoval zcela jiná řešení. Vidíme tak technický přístup ministerstva, které dosud samo zpracovává hlavně kvantitativní výzkum k inkluzi. A je nasnadě se ptát, jestli není důležitější se podívat na zub opravdovým výzvám, kterým školy čelí nyní, když vzdělávají stále více znevýhodněných dětí. Totéž se týká meziresortní spolupráce, jež dosud není na úrovni, která by umožnila prevenci a pomoc v zárodku namísto řešení následků.
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: