← Beduin

Jakým směrem měnit v dohledné době pedagogické vzdělání a proč mají ve školách smysl obědy zdarma

30. 10. 2017

EDUin

Co přinesl týden 23.10. – 29.10. 2017

Témata týdne: Mění se názor veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR? Pravidelný průzkum CVVM na téma spokojenosti české dospělé populace s kvalitou jednotlivých stupňů vzdělávacího systému ukazuje mírné, ale významné snížení spokojenosti Čechů od základních škol, přes různé typy středních, až po vysoké (Novinky.cz). Plat učitelům „až 38 tisíc“. Odborářská petice za dodržení slibu kontinuálního růstu učitelských platů (Novinky.cz). České republice může ujet technologický hyperloop. Michal Pěchouček, výzkumník věnující se umělé inteligenci na ČVUT, opakovaně upozorňuje na to, že pokud ČR nezmění vzdělávání, dostane se definitivně na vedlejší kolej (ČRo). Snížit počet dětí ve třídách MŠ. Psycholog Marek Herman se domnívá, že je třeba snížení počtu dětí ve třídách MŠ „na 5 až 7 dětí na jednu učitelku“. V ostatních zemích by se prý měli učit od ČR, alespoň co se týká věku nástupu do MŠ (iDNES.cz).

Výrok týdne: „U nás se smí mobily používat jen ve volném čase a v odpoledním klubu. Pravidla si vytvářejí samy děti a samy si je také potom odhlasují. My jim ani neříkáme, jaká pravidla by měly ustanovit a příjemně nás překvapilo, že s tématem mobilů přišly už asi po dvou nebo třech týdnech od začátku školního roku.“ Lucie Břízková, učitelka Scio školy, v článku o pravidlech používání mobilů ve školách (Rodiče vítáni.cz).

Novinky:

QUIRKBOT ANEB PŘÍPRAVA DĚTÍ NA BUDOUCNOST

Rychle se rozvíjející technologie způsobují následně změny v ekonomickém a společenském chování. OECD upozorňuje, že ČR patří mezi země, jejichž pracovní trh je nejvíce ohrožen automatizací. Rychlý nástup digitalizace a robotizace se nebude týkat jen výrobních procesů, bude prostupovat i do všedního života jednotlivců a rodin. V minulém Beduinu jsme upozorňovali na nástup tzv. smart speakers, chytrých domácích poradců pracujících na bázi umělé inteligence připojené k internetu, a budoucí vliv podobných technologií na výchovu a vzdělávání. Dovednost nejen používat nové technologie, ale rozumět jejich principům a konstrukci, může nastávajícím generacím pomoci lépe chápat stále složitější svět, v němž žijí a jenž jejich životy významným způsobem ovlivňuje. Vzdělávací systémy na globální úrovni stojí před výzvou, jak vzdělávání takovým potřebám přizpůsobit. Například starosta New Yorku Bill de Blasio v roce 2015 ohlásil, že do roku 2025 by měly všechny školy v tomto městě nabízet programování (Business Insider, AJ). Jedno z možných řešení přináší švédský start up Quirkbot, jenž využívá robotiky ve spojení s levnými, snadno dostupnými materiály (brčka, obaly) a umožňuje dětem sestavovat své vlastní jednoduché roboty. Vzdělávací potenciál spočívá v tom, že děti se prostřednictvím takové činnosti učí rozumět základům programování, ale i mechanické konstrukci podporující rozvoj motoriky a manuální zručnosti. Projekt Quirkbot, který je určen primárně školám, bude představen 7. 11. v 16:00 v rámci EDUpointu na Staroměstském náměstí. Tříhodinovou praktickou prezentaci pořádá velvyslanectví Švédského království společně s EDUin. Na akci jste srdečně vítáni (potvrzení posílejte na martin.severyn@gov.se). Využívání podobných přístupů ve školách je v souladu se Strategií digitálního vzdělávání do roku 2020 (str. 22).

POSUN KE SMYSLUPLNĚJŠÍMU PEDAGOGICKÉMU VZDĚLÁNÍ?

Děkan Pedagogické fakulty UK v Praze Michal Nedělka oznámil, že závěrečné zkoušky studentů učitelských programů by měly doznat zásadní změny. Zkouška by nově měla obsahovat vytvoření vzorové hodiny, kterou student bude muset během zkoušky prezentovat a obhájit. Jde o model, který podle Nedělky praktikuje Katedra hudební výchovy už několik let (HN). Tímto způsobem by fakulta chtěla podpořit vyšší zaměření studia na samotnou práci s dětmi místo desítky let praktikované preference teoretické přípravy na předmět, v němž má učitel vzdělávat. Jde o krok, kterým se fakulta přibližuje požadavkům studentské iniciativy Otevřeno, která vznikla na Pedagogické fakultě v Brně a rozšířila se na další pedagogické fakulty v ČR. Zároveň dochází k vyšší konvergenci s náplní projektu Učitel naživo (Nadace Depositum Bonum), který využívá zahraničních zkušeností a nabízí studentům učitelství a lidem, kteří o učitelství přemýšlejí, možnost absolvovat jednoletý kurz zaměřený výrazně na prakticky využitelné dovednosti pro práci ve třídách.

ŘEŠENÍ SLABÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A NÁSLEDNÉHO DROP OUTU DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ SLABÉHO PROSTŘEDÍ

Tematická zpráva České školní inspekce zaměřená na neúspěšnost u maturitní zkoušky konstatuje jako jednu z příčin vysokou míru absence později neúspěšných žáků. V souvislosti s tím lze za varovnou považovat skutečnost, že absence se nejčastěji projevuje u dětí ze sociálně slabého prostředí Na některých českých školách koncentrují děti ze sociálně slabého prostředí, a to už na úrovni základních škol. Vyplývá to například ze šetření Yechiela Bar-Chaima, zástupce Bader Foundation v ČR, jež poskytl EDUin. V takových školách je běžná denní absence na úrovni desítek procent žáků. Často jde o školy, v nichž jsou cíleně koncentrovány děti romského původu. Jak dokládá Mark Penfold, jenž působí na anglické škole Babington Community College, která vykazuje velmi dobré výsledky ve vzdělávání romských dětí, které přišly z ČR často jako „nevzdělavatelné“, školy mohou efektivně snižovat tendenci k absencím žáků a tím také výrazně zvýšit jejich šanci na úspěch ve vzdělávání. V soukromé korespondenci Penfold detailně popisuje, že důležitá je zejména práce s rodinami už na počátku vznikajícího návyku nechodit do školy a pozitivní motivace dětí. Nedávný výzkum Open Society Fund a Medianu ukazuje, že takovou motivací mohou být třeba obědy zdarma. Jak ukazuje článek na Rodiče vítáni, ve Finsku jsou obědy zdarma pro všechny, dokonce i v létě. Ze zkušeností romských rodin usuzuje, že český vzdělávací systém spíše absence toleruje. Reportáž slovenského deníku N se zabývá jednou košickou školou, která se snaží povzbudit romské děti ke vzdělávání integrací romštiny.

KVALITA ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ. A CO TEPRVE ZVYŠUJÍCÍ SE NEÚČAST DĚTÍ NA NĚM

Přibližně polovina stravovacích zařízení ve školách používá k přípravě jídla polotovary a dehydrované směsi, konstatuje Česká školní inspekce ve své tematické zprávě zaměřené na kvalitu školního stravování jedno ze zjištěných negativ. Většina stravovacích zařízení podle téže zprávy nezjišťuje zpětnou vazbu a nespolupracuje se školami na výchově ke zdravému životnímu stylu. Nejvarovnějším zjištěním je ale relativně vysoké procento dětí (15 %), které se školního stravování neúčastní. V souvislosti s konstatovaným rostoucím počtem rodičů, kteří nejsou schopni stravování svým dětem platit, lze vyvozovat závěr, že významná část těchto dětí se pravděpodobně pravidelně nestravuje jinde. ČŠI však zároveň konstatuje, že 80 % škol sestavuje jídelníčky dle předepsaných nutričních norem (byť se jim nedaří naplňovat je ve všech ohledech) a vzrůstá počet těch zařízení, která nabízejí dietní stravování. Podle nedávno zveřejněné zprávy Státního zdravotního ústavu má s naplňováním výživových norem potíže polovina škol (iDNES.cz). Reportáž o školním stravování, včetně srovnání se zahraniční zkušeností, přináší portál Rodiče vítáni. O podporu dobrého stravování ve školách a propojení s výchovou ke zdravému životnímu stylu se dlouhodobě snaží projekt Skutečně zdravá škola. Záštitu nad jejím programem Skutečně zdravá jídelna převzala Asociace českých kuchařů a cukrářů.

Inspirace z (a do) praxe: