Jaroslav Jirásko: Nové financování škol – blíží se rozvrat!

Tak tu máme nový komentář pana poslance a předsedy školského výboru Václava Klause mladšího. Tentokrát k plánované reformě financování. Nikdo nezasvěcený z něj nemůže pochopit nic, jen to, že se blíží… „rozvrat“. Taky je zveřejněn na novinky.cz a tam bezesporu plní zcela jiný účel než někoho informovat. Rád bych tedy z pozice ředitele, který má chápání problematiky v popisu práce, onen komentář doplnil několika suchými fakty.

O plánované reformě rozpočtu hovoří Václav Klaus takto: „Záměr je stejný: zničit něco přirozeného a jednoduchého a nahradit něčím složitějším, novátorským a něčím, co fungovat nebude“.

Současné financovaní na principu agregovaných normativů se počítá podle několika velmi složitých vzorců. Jeden z nich zde uvedu. Jedná se o  výpočet základního normativu na jednoho žáka: 12 x 1,36 x (1/NP x PP  + 1/N_O x P_O ) + ONIV, přičemž koeficienty  No, Po  a NP mají své zvláštní výpočty pomoci jiných koeficientů a například  NP  =   Ž x VP / H. Pokud chce ředitel školy podle současných pravidel financování tento normativ vypočítat a naplánovat si rozpočet na další období, je to činnost na jedno dopoledne. V novém financování se počítá vydělením dvou čísel – počtu žáků školy počtem tříd a vyhledáním v tabulce tzv. PHmax, který udává maximální týdenní počet vyučovacích hodin, který je stát ochoten škole zaplatit.

Co je jednodušší, ať každý posoudí sám.

Financování škol se nyní odvíjí od počtu žáků. Čím větší počet žáků, tím více peněz pro školu. Finanční vstup jsou prostředky přímo úměrné počtu žáků a na výstupu se učitelům platí počet odučených hodin. Nový systém financování zaručuje škole na vstupu finance podle odučených hodin, na výstupu také.

To je podle pana poslance nepřirozené?

A opravdu by mě zajímalo, na čem je postaveno jeho tvrzení, že nové financování nebude fungovat.

Jako by té hrůzy, která s reformou přichází, nebylo dost, navíc „žádný učitel nedostane víc peněz. Jde jen o nepřehlednější způsob posílání státních peněz do škol. Systém to sežere sám,“ pokračuje komentář. Co na to říct? Cílem reformy financování není přece zvýšení platů učitelům. Ta řeší, jak finanční prostředky určené ze státního rozpočtu na školství efektivně a pokud možno spravedlivě transportovat na tisíce jednotlivých škol. Jde o jiný přepočet a distribuci stávajících peněz.

„Zasanují se poloprázdné školy. Plným se sebere,“ pokračuje strašení. Toto opravdu odvážné proroctví ale neodpovídá tomu, že si během přípravy nového financování každá škola mohla zavčas Phmax propočítat. U žádné se neobjevil výsledek signalizující „sebrání“ finančních prostředků. Tady by mě zajímaly zdroje, ze kterých pan poslanec čerpal.

Nelze přehlédnout ani podivné tematické rozpolcení komentáře. Nepochopitelný je již titulek: Druhá, a ještě horší, inkluze je před branami škol. Klaus se zde vyjadřuje k reformě financování škol, ale v titulku a v kusu komentáře se najednou extempore pojednává inkluze, která taky není také nic jiného než – rozvrat, jak jinak. Když tedy toto vedlejší téma nebudeme brát jen jako lapač na čtenáře, ale jakože tam nějak patří, i tady chybí jakékoli argumenty. Tematická zpráva České školní inspekce uvádí kromě negativ také mnoho přínosů společného vzdělávání neboli inkluze. Jasně, dá se o tom diskutovat, ale tohle je jen víření kalné vody.

Čtenář je hodně strašen, hodně manipulován a vůbec se nedozví, jak by se to tedy správně mělo dělat. To asi není cílem. O co jde, je vzbudit odpor a strach, a pak s ním politicky pracovat. Pozoruhodný postoj předsedy školského výboru k oblasti, která se týká každé rodiny, a proto tolik potřebuje transparentní a kvalifikovanou veřejnou debatu a společné hledání řešení.

Psáno pro web Rodičevítáni.cz.

Jaroslav Jirásko vystudoval VŠCHT. Má dvacet pět let praxe ve školství, z toho osmnáct jako ředitel. Nyní pracuje jako ředitel ZŠ K. V. Raise v Lázních Bělohrad.