Je 65 tisíc korun za rok na základce moc?

Rodiče trvají na tom, že vědí, jakou školu chtějí pro své dítě

Dvě události, které se sešly v médiích v jednom týdnu, charakterizují dnešní školu docela přesně. Inspekce upozornila na to, že je nepřijatelné, aby se na některých státních základních školách v Praze a blízkém okolí ve speciálních třídách s menším počtem dětí vyučovalo v češtině a angličtině za roční příplatek 65 000 Kč, protože to porušuje princip rovného přístupu ke vzdělávání.

V pražských Letňanech se pak dostali do sporu rodiče s ředitelem školy, který chce omezit stále populárnější Hejného matematiku. Když rodiče sepsali proti jeho rozhodnutí petici, označil jejich požadavky za „tyranii aktuálního, moderního a módního, jež je umocňována na úkor osvědčených principů“.

Co mají ty dvě události společného? V jednom i druhém případě jsou to rodiče, kteří chtějí školu jinak a jinou, než stát nabízí. A když jim nevyhoví, prostě se rozhodnou dát své dítě jinam, nebo si najdou jinou cestu, jak dostat to, co žádají. V Letňanech chtějí matematiku, která bude děti bavit – a když ji nedostanou, prostě půjdou do školy, kde jim ji nabídnou.

O totéž jde i rodičům ochotným zaplatit za rok v základní škole překvapivých 65 000 korun. Oficiálně totiž státní školy nesmí vybírat od rodičů školné. V tomto případě peníze vybírá nezisková organizace Proedukace, která nabízí pro děti na prvním stupni bilingvní vzdělávací program, menší třídy a v každé dvě učitelky, z nichž jedna je rodilá mluvčí.

Výuka ale probíhá na běžné státní škole, s níž Proedukace pravděpodobně uzavře smlouvu o spolupráci. Probíhá to tak už několik let, spokojeni jsou rodiče, děti a zřizovatelé (program přitáhne do škol děti a movitou klientelu). Nespokojená je inspekce a sociálně demokratický ministr, kteří v tom (právem) vidí obcházení zákona a další zvyšování nerovnosti.

Jenže těžká věc. Sliby, že se školství zlepší, bude rovnější, inspirativnější atd. slýchají rodiče přinejmenším druhé desetiletí. Ne, že by se nedělo nic, dobrých škol přibývá, ale ještě rychleji přibylo poučených rodičů, kteří vědí docela přesně, jakou školu pro své dítě chtějí, a příliš často ji nemají na dohled ani na dojezd. A čekat už nehodlají. Oni mají to dítě teď. Tak udělají prakticky cokoli, aby do té dobré školy chodilo. Využijí placené nabídky ve státní škole, založí si školu vlastní, využijí domácího vzdělávání…

Když jsem před tři čtvrtě rokem tento trend pojmenoval v blogu Rodiče na útěku, jeden z diskutujících to označil za šíření poplašné zprávy. Ani já jsem ale neodhadl, jak rychle trend zakládání škol a útěku z těch státních nastoupí. Jde o desítky iniciativ po celé zemi a dávno se to netýká už jen velkých měst. Průběh je skoro vždy stejný. Pár rodičů se sejde v lesní nebo alternativní školce, proberou, jakou školu by chtěli, až děti povyrostou, zjistí, že taková není na dohled a tak se rozhodnou…

Ministerstvo dalo nedávno k veřejné diskusi dokument Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Je v něm leccos dobrého, ale jedno tam zásadně chybí. Co tento stát udělá, pokud se rodiče vzbouří, a prostě státní školu odmítnou. To už zjevně není teoretická úvaha a ty dvě události z minulého týdne nejsou náhodné. Rodiče už reálně jsou na útěku a představa, že je to možné zakázat nebo zastavit, je naivní. Dravá voda si vždycky cestu najde.

P. S. Ještě se sluší odpovědět na otázku z titulku. Je 65 000 za dobrou základku, s níž jsem spokojený, moc? Ne, pokud na to máte. Ale opravdu není šikovné ještě intenzivněji dělit školní populaci na chytré, hloupé, chudé a bohaté. Ovšem rodiče jsou ti poslední, komu bych to vytýkal.

Dopis pana ředitele z Letňan, který se cítí tyranizován moderností, si přečtěte ZDE.

Do Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 můžete nahlédnout ZDE.

Článek vyšel původně na webu respekt.cz.

foto zdroj: http://www.h-mat.cz/hejneho-metoda