Je tu nový školní rok. Jaké novinky přináší?

Co přinesly prázdninové týdny

Krátce: 

• Zadání pro revizi RVP zatím není hotové, podle ministra Balaše jsou „hlavní směry“ příliš obecné. Od poloviny září má Národní pedagogický institut (NPI) začít pracovat na revizi kurikula. Zadání mělo být hotové do 31. července, zatím ale není na stole. „Základní teze jsou hodně obecné… Změna by tam měla být patrnější, mělo by to být radikálnější,“ popsal své výhrady ministr školství Balaš. Uvažuje o nezávislé oponentuře, zapracovány zatím nejsou připomínky jeho úřadu (Deník N). NPI je připraven začít s revizí na konci září, sporné je podle manažerky projektu revize RVP Kateřiny Lichtenberkové zejména rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující (Novinky). Na podporu implementace nového RVP chce ministr uvolnit 860 milionů z Operačního programu J. A. Komenský (Novinky).
• Na školy se zapsalo zhruba 57 tisíc ukrajinských dětí, kolik jich skutečně nastoupí, je stále nejisté. Do škol se přihlásila ani ne polovina z očekávaných 130 tisíc ukrajinských dětí, přesto se část z nich bude učit v „ukrajinských“ třídách (Seznam Zprávy). Jaký bude skutečný počet ukrajinských žáků? „Kolik jich nastoupí, to je otázka,“ připouští nejistotu prezident asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc (ČT24). S financováním adaptačních skupin počítá ministerstvo školství do prosince, bude jich ale méně. Žádosti o dotace mohou organizátoři podávat do poloviny září. „Počítáme zhruba se 100 až 150 žadateli. Ve druhé polovině září můžeme nabídnout odhad,“ řekla mluvčí úřadu Aneta Lednová (Novinky). Segregované třídy vzniknou například v Mladé Boleslavi, kde počet zapsaných ukrajinských dětí odpovídá zhruba jednomu „českému“ ročníku. „Je jasné, že integrace by byla lepší variantou, ale ve všech našich deseti základních školách jsme na absolutní hraně kapacity,“ citují Seznam Zprávy náměstka primátora Daniela Marka.
• Česko a Ukrajina se chystají na podzim podepsat dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Problém obě strany vidí u středoškoláků. „S kolegy z ukrajinské strany jsme diskutovali podrobně jejich plány ke vzdělávání a školní docházce ukrajinských dětí s ohledem na jejich životní situaci,“ popsala návštěvu na Ukrajině náměstkyně ministerstva pro ekonomiku a legislativu Pavla Katzová. Podle ní budou obě země kroky koordinovat (Seznam Zprávy). Jednali i o situaci ukrajinských žáků ve věku české střední školy, kteří se zřejmě nikam nezapsali – důvodem může být i rozdílný vzdělávací systém. Na Ukrajině je totiž základní škola o dva roky delší, takže tito žáci nemají ukončené základní vzdělání, kvůli přijímačkám z češtiny se ale nedostali na střední školu. S češtinou mají Ukrajincům nově pomoci kraje, podle Pavly Katzové budou muset zajistit na svých středních školách pro ukrajinské děti z okolí výuku češtiny (HN). Slepé uličce, do které se v Česku dostala řada ukrajinských žáků ve věku střední školy, se na eduin.cz věnuje článek Jitky Polanské. Upozorňuje na to, že většina mladistvých uprchlíků nemá v současné situaci mnoho příležitostí se rozmluvit česky ani navázat bližší vztahy s Čechy, natož zvládnout přijímací zkoušky z češtiny, které jsou podmínkou pro přijetí na střední školu.
• Ministerstvo chce kvůli energetické krizi upravit vyhlášku a snížit minimální teplotu ve třídách. Odbory nesouhlasí s připravovanou vyhláškou, která má snížit minimální teplotu ve třídách na 18 stupňů. Ne všichni ředitelé jsou tak rezolutní. „Pokud dostaneme příkaz, budeme to respektovat. Stejně budeme muset ušetřit peníze. Děti v zimě nebudou chodit v krátkém rukávu,“ uvedl ředitel ZŠ Sirotkova v Brně Dan Jedlička (Novinky). Podle ředitele mladoboleslavské střední školy Štefana Klímy se při teplotě pod 21 stupňů učit nedá (Blesk). Podle ministra Balaše by školy měly dostat více peněz na energie prostřednictvím svých zřizovatelů, jak by mělo být jasno do poloviny září (CNN Prima News). Brno poskytne skoro 54 milionů korun městským částem na úhradu zvýšených nákladů za energie škol a školek (Seznam Zprávy).  Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím na zimu výuku na dálku. Ovšem náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard, sdělil předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil (Aktuálně). Počítají s tím jako s krajní možností. „Vydali jsme se cestou úpravy harmonogramu akademického roku tak, abychom především ve dvou nejchladnějších měsících, typicky v lednu a únoru, maximálně omezili provoz v budovách,“ řekl Radek Pirkl, mluvčí Technické univerzity Liberec, semestr tam skončí před Vánoci (Lidovky).
• Školní rok letos začne bez proticovidových opatření, s dalšími lockdowny ministr Balaš nepočítá. Ministerstvo školství drží zásobu 16 milionů antigenních testů. Prvním šaržím ale vyprší datum spotřeby už v prosinci. „V první řadě je to v gesci Ministerstva zdravotnictví,“ řekl pro Seznam Zprávy ministr školství Vladimír Balaš. „Nepředpokládá se, že bychom plošně testovali nebo školy zavírali,“ dodal k tomu.
• Školní obědy opět podraží. MŠMT zvedá limity na ceny za jídlo ve školkách a školách, a to zhruba o 20 %. Naposledy ministerstvo úhradovou vyhlášku o školním stravování měnilo loni v září. Obědy pro žáky druhého stupně základní školy od té doby stály nanejvýš 41 korun, uvádí iRozhlas. Ve školních jídelnách se podle aktuálního průzkumu stravuje 76 % žáků, pro většinu rodičů je prioritou, aby dítěti chutnalo. Zdražovat se podle Seznam Zprávy bude ve všech krajích, nejvíc zaplatí rodiče za školní obědy v Praze.

Výrok týdne:

„V medicíně se například nepozastavujeme nad tím, že lékařské postupy jsou dnes jiné než před třiceti lety, a ani nechceme, aby byly stejné. Medicína se vyvíjí s tím, jak se vyvíjí lidské poznání, ale pro vzdělávání toto neplatí. U vzdělávání o velkých změnách neuvažujeme a naopak čekáme, že bude probíhat pořád stejně. Ačkoli kolem nás neustále přibývají problémy, vzdělávání jejich řešení nepomáhá,“ komentuje probíhající změnu kurikula Petra Skalická, metodička vzdělávání organizace Člověk v tísni (lidovky.cz).

V souvislostech

• Je tu nový školní rok. Jaké novinky přináší?

Ukrajinské děti na základních školách – Do českých škol v září nastoupí děti ukrajinských uprchlíků, kteří k nám přišli kvůli konfliktu s Ruskem. Podle posledních informací ministerstva školství se do škol zapsalo 57 tisíc dětí. Už nyní je jasné, že na některých školách kapacity stačit nebudou a bude potřeba improvizace učitelů i vedení. Počet zapsaných dětí je nejspíš navíc stále nižší, než kolik dětí v Česku skutečně je. Je třeba řešit i to, kdo a jak podchytí zbývající děti.

Ukrajinští středoškoláci – Do Česka kvůli válce s Ruskem přišli i žáci, kteří navštěvovali střední školu. Český vzdělávací systém se o ně ale aktivně nezajímá. Na střední školy se přihlásilo a pak dostalo jen velmi málo žáků. Většině teenagerů z řad uprchlíků tak teď hrozí, že vypadnou ze vzdělávacího systému. Podle zjištění PAQ Research se navíc jedna pětina Ukrajinců neúčastní ani své online výuky. V novém školním roce jich navíc bude jistě mnohem víc. Mnozí se snažili dokončit ročník. Pokud ale dlouhodobě zůstanou v České republice, jejich motivace pokračovat na dálku výrazně klesne. O ukrajinských středoškolácích mluví ředitel odboru na MŠMT Petr Bannert.

Revize informatiky – Další školy začnou učit informatiku podle revidovaného RVP, které ministerstvo představilo na jaře minulého roku. Učit podle něj od září 2021 začalo přes 800 škol, od letošního září začnou podle „nové” informatiky vzdělávat další školy. Změny se promítly i do RVP pro gymnázia, a to s účinností od 1. září 2022, změnit výuku budou muset nejpozději od 1. září 2025. O proměně informatiky mluví Ondřej Neumajer z Národního pedagogického institutu v rozhovoru pro EDUzín.

Revize RVP ZV – Dál běží také příprava revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Expertní panel schválil Hlavní směry a předal je Ministerstvu školství do vnitřního připomínkového řízení, které stále není ukončeno. Jeden z bodů, který panel navrhuje, je rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející. EDUin ale už dřív upozorňoval, že to může vést k růstu nerovností.

Proměna inkluze – Ministerstvo školství připravuje změnu ve financování asistentů pedagoga. V posledním školním roce bylo podle dat MŠMT ve školách skoro 30 tisíc asistentů. Teď úřad přichází s takzvanou parametrizací. Každá škola bude mít na základě stanovených kritérií v týmu určitý počet asistentů pedagoga. Ti pak budou ve výuce využívaní podle potřeb školy nebo dětí. Tato změna je motivovaná především snahou o redukci finančních nákladů na asistenty. Je proto potřeba ohlídat, aby změna nakonec neproběhla na úkor potřeb dětí.