Jsme dobře připraveni, pokud se systém distanční výuky vrátí, říká Michal Černý

Ve čtvrtek 7. května proběhla druhá ze série česko – slovenských online debat o zkušenostech s distančním vzděláváním v průběhu koronavirové krize. Jak se školy popasovaly s novou situací, o tom s řediteli škola a zástupci zřizovatelů, diskutoval Tomáš Feřtek (EDUin). Přinášíme souhrn nejzajímavějších podnětů, které z jeho pohledu debata přinesla a záznam celé diskuse. Další z plánovaných československých online setkání pod názvem Nouzový stav ve vzdělávání / řešení a příležitosti v ČR a SR proběhne ve čtvrtek 13. dubna od 13.00, podrobnosti najdete ZDE. Debaty pořádá SKAV.

Debaty se zúčastnili: 

• Michal Černý / Asociace ředitelů ZŠ (ČR)
• Milan Vácha / starosta, Psáry (ČR)
• Alena Petáková / Združenie základných škôl Slovenska (SR)
• Zuzana Koreňová / odbor školství, Zvolen (SR)

Jaký je aktuální stav v České a Slovenské republice:

• V ČR se od pondělí 11. května spouští provizorní chod škol. Nejdříve jen pro žáky závěrečných ročníků kvůli přípravě na maturity a přijímací zkoušky na dva tři dny v týdnu. Od 25. května pak budou přibývat další. Současně poběží distanční vzdělávání i přímé vzdělávání malých skupin ve škole. S povinnou účastí na vyučování ve školách se už do konce tohoto školního roku nepočítá.
• Žáci a jejich rodiče musí dát do 18. května závazné stanovisko, jestli se chtějí provizorní výuky ve škole účastnit. Později už nebude možné se k výuce připojit.
• Ve SR se na spuštění škol teprve čeká, o jeho podobě zatím nejsou konkrétnější informace. Ale předpokládá se spíše povinná účast, byť v menších skupinách dětí.
• Na Slovensku existují školské odbory okresních úřadů, které podobně jako zřizovatelé poskytují školám především konzultace v oblasti předpisů a legislativy.

Co řekli diskutující zajímavého:

• Jako první krok je v krizové situaci třeba pamatovat na komunikaci v rámci sborovny a komunikaci s rodiči. To se nakonec podařilo a dnes jsme dobře připraveni, pokud se systém distanční výuky vrátí. (Michal Černý)
• Naše škola měla výhodu, že dlouhodobě přecházela na elektronickou komunikaci i s rodiči těch nejmenších dětí, tedy například formou on-line žákovské. To se velmi vyplatilo. (Michal Černý)
• Z pozice ředitele bylo nejdůležitější sjednotit způsob komunikace, každá učitelka, každý učitel si to představoval hodně jinak. (Michal Černý)
• Je dobře, že neexistuje centrální pokyn, jak by taková komunikace měla fungovat, ale chybí sdílená inspirace toho, co se školám osvědčilo. (Michal Černý)
• Rodiče žáků, kteří chtějí absolvovat zkoušky na víceletá gymnázia, těžko nesou, že s touto přípravou se v nouzové režimu ZŠ nepočítá. (Michal Černý)
• Děti se do školy těší, ale je jasné, že se nevrátí do té samé školy, z níž v polovině března odešly. (Alena Petáková)
• Na Slovensku má hodně škol zavedenou některou z platforem elektronické komunikace, ale dodnes je využívali jen omezeně. To se během posledních týdnů výrazně zlepšilo. (Alena Petáková)
• Těžké bylo najít střední cestu, kolik je rozumné zadávat úloh a objem práce, aby to žák mohl doma zvládnout. Zvláště pro rodiče s více dětmi je organizace domácího vzdělávání obtížná. (Alena Petáková)
• Na Slovensku unie místních samospráv vytvořila portál pro výměnu zkušeností mezi zřizovateli. (Zuzana Koreňová)
• Osvědčily se terénní služby, které zprostředkovávaly komunikaci s dětmi ze skupin obyvatel, které nejsou on-line dostupné. (Zuzana Koreňová)
• Obec zprostředkovávala kontakt s dětmi, které byly on-line hůře dostupné a nabízela například tisknutí materiálů pro děti, které nemají domácí tiskárnu. (Milan Vácha)
• Pokud jde o nedostupnost dětí, větší problém než nedostatek počítačů, o něž se musí děti dělit s rodiči (do 15 %) – se ukázal nezájem části rodičů. (Michal Černý)
• Na Slovensku je skupina nedostupných dětí větší. Zvláště v některých oblastech může mít až třetina škol zásadní problém doručit části dítěti zadání a získat zpět vyplněné pracovní listy. Oznámení, že děti nemohou propadnout a budou hodnoceny jen slovně, u části z nich znamená, že se škole odmítají dále věnovat. (Alena Petáková)
• Část rodičů i žáků si velmi pochvalovala videohovory učitelů s žáky a chtěli jich více. Kromě výuky jim chyběl dětem sociální kontakt s učiteli i spolužáky. (Alena Petáková)
• Na přelomu března a dubna jsme dělali dotazníkové šetření, kde jsme se ptali rodičů a dětí, jak jim vyhovuje nastavený způsob vyučování. Reakce byla velmi pozitivní a podle ní jsme podobu výuky upravili. Změnili jsme počet hodin „synchronního“ tedy přímého vyučování na dvě hodiny denně. U zadávání úkolů, posíláme žákům práci denně s nějakým doporučeným termínem odevzdávání, ale nebazírujeme na přesném plnění termínů. Respektujeme odlišné podmínky v rodinách. Dítě se díky tomu orientuje v množství práce, které od školy denně dostává.  Pozitivní zpětná velmi motivovala učitel k další práci. (Michal Černý)

Podívejte se na záznam celé debaty:

Jaké byly nejdůležitější „aha momenty“ diskutujících:

• Zásadní moment bylo uvědomění si naprosté nezbytnosti redukce učiva. Je to jako když doma shromažďujete krámy, manželka vám říká, abyste je vyhodili, ale vy je máte rádi a nechcete se jich zbavit i když jich máte plný byt a všude to překáží. Jenže pak se stěhujete a přijede jen malý náklaďák. A vy se musíte okamžitě rozhodnout, co je to důležité. Přesně v téhle situaci jsme se v distančním vzdělávání ocitli a zjistili jsme, že bez spousty zbytečností v učivu se obejdeme velmi snadno. (Michal Černý)
• Vnímal jsem rychlé popostrčení celého vzdělávacího systému díky koronakrizi. A to ve čtyřech oblastech: využívání IT a on-line konferencí, ty lze používat i v běžném provozu. Dále pochopení rodičů, v čem spočívá učitelská práce a jak je náročná. Za třetí se zřetelně ukázala nutná individualizace vzdělávání. Každé dítě má jiné podmínky a učitel tomu musí zadání i výuku přizpůsobit. I to se dá přenést do běžného života škol. Podobně jako elektronické testování a ověřování výsledků vyučování. (Milan Vácha)
• Ukázala se potřeba středního článku řízení /podpory. (Milan Vácha)
• Zlepšil se vzájemný respekt a znalost situace mezi rodiči a učiteli i naopak. Část učitelů by ráda alespoň jednou týdně realizovala distanční vzdělávání i za běžného provozu, protože posiluje zodpovědnost a schopnost sebehodnocení u žáků. (Zuzana Koreňová)
• Ukázalo se, že žáci ve skutečnosti velmi stojí o přímý sociální kontakt. Víc se jich hlásí na online hodiny, ale také teď chtějí přijít do školy, i když je to dobrovolné a oni jsou už třeba na střední školy přijatí. (Michal Černý)
• Nejenže jsme zjistili, jaké má technika možnosti a naučili jsme se jí používat, ale zjistili jsme i její limity. (Michal Černý)
• I na Slovensku je nutná redukce učiva a navázání mezipředmětových vztahů, i my máme v osnovách spoustu balastu. Potřebujeme více času na sdílení a debatu a hodilo by se, aby byla k dispozici výuková videa, která by se dala využít v takovém modelu vyučování. Kromě jiného se ukázalo, že máme špatné učebnice, které látku vysvětlit neumí a nehodí se k samostatné práci. (Alena Petáková)
• Videohovory se nám budou hodit i v menších krizových situacích během běžného školního roku. (Alena Petáková)
• Změny v hodnocení, kdy učitelé přišli o možnost donutit děti k učení pomocí známek, nás donutily přemýšlet, jak to vyučování udělat, aby děti opravdu bavilo a byly ochotné se do hodiny přihlásit. Tohle v nás jako učitelích zůstane. (Michal Černý)
• Na Slovensku aktuální situace zlepší kredit a postavení učitelů. (Alena Petáková)
• Tam, kde se dělala kvalitně dálková výuka, jsou žáci i rodiče ochotnější, v ní pokračovat. Pro školy je to úleva, protože organizace přímé výuky s malými skupinami žáků ve třídách je v nouzovém stavu komplikovaná jak pro učitele, tak rodiče. (Michal Černý)
• Uvidíme, jestli ty pozitivní věci přinesou trvalou změnu, nebo se vrátíme do starých kolejí. Ale určitě se ukázalo, že on-line výuka není samospasitelná, školy jako místa a budovy s lidmi pořád jsou velmi významné a jejich komunitní role je nezastupitelná. (Milan Vácha)
• Pokud jde o subsidiaritu, reakce jsou rozporné. Část škol a ředitelů po nařízeních shora volala. Cestu mezi direktivami a svobodou škol ještě budeme hledat. (Milan Vácha)v