K čemu potřebujeme známky?

Co přinesl týden 28. 1. – 3. 2. 2019

Krátce: 

• Maturitu čekají změny, nikoliv ale revoluční. Čemu vlastně pomůžou? Ministr školství Robert Plaga rozhodl opět přesunout hodnocení písemné části zpět do škol (Aktuálně.cz). Koketuje také s myšlenkou zachovat didaktický test jako jedinou státem řízenou část maturit. Narazil ale na odpor (Drive) od profesních sdružení zejména u cizího jazyka.
• Propásli jsme třicet let, je načase nalít do školství peníze, říká Kartous. V rozhovoru pro Reflex šéf komunikace EDUinu připomíná, že se posilují nerovnosti ve vzdělávání a vazba na pracovní trh je zaměřená jen na současnost.
• Ředitelé škol podporují otevření učitelské profese kvůli výraznému podstavu. Zástupkyně sdružení ředitelů základních škol nebo gymnázií se shodují, že plánovaná změna zákona umožňující absolventům VŠ bez pedagogického vzdělání učit je nezbytná (České noviny).
• Osud obědů zdarma je opět nejistý. Jak jsme průběžně informovali, pokračování programů bezplatné stravy pro znevýhodněné děti je stále předmětem nejasných sporů. Nejnovějším přírůstkem je prohlášení premiéra Babiše, podle nějž by mohly být prodlouženy stávající programy MŠMT a MPSV (České noviny).
• Mám ve třídě osm dětí, které potřebují speciální péči, a pět cizinců, říká učitelka. Základní škola na sídlišti vzdělává řadu dětí, které potřebují dodatečnou podporu a péči. Jak systém se společným vzděláváním funguje a kde jsou nedostatky? (Rodiče vítáni)
• Audit vzdělávacího systému v DVTV: Nutit patnáctiletého člověka, aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost, lidé potřebují mnohem větší míru všeobecné gramotnosti. Gymnázia slouží pro reprodukci sociálního postavení.

Výrok týdne: „Abych byl správně pochopen: nejsem nekritickým obdivovatelem nových technologií, neboť vnímám, že jejich vstup do našich životů provázejí mnohá rizika. Výuka se však moderním technologiím vyhýbat nemůže, protože bude stále obtížnější vysvětlit žákům, proč se mají naučit například řešit kvadratickou rovnici, když to za ně mnohem rychleji udělá jejich mobil. Představy části učitelů a některých výše postavených „vojensky“ uvažujících mozků, že to půjde i nadále příkazem, bez vysvětlení, jsou ještě větším omylem.“ Oldřích Botlík ke stavu výuky matematiky v rámci příspěvku pro JČMF.

V souvislostech:  

• MAJÍ BÝT NA POLOLETNÍM VYSVĚDČENÍ ZNÁMKY?

Minulý týden si školáci převzali svá pololetní vysvědčení. Někteří ho dokonce dostali z „rukou“ humanoidního robota Thespiana (Rozhlas), který ke každému školákovi měl krátký projev. Pro přes sto tisíc prvňáčků to bylo první vysvědčení, které vůbec dostali (České noviny). Vysvědčení má historicky více než stoletou tradici a přináší s sebou přirozeně debatu o výsledcích žáků. Úvahy se ale v posledních týdnech vedou také o konceptu známek a motivace obecně.

Podle psychologa Václava Mertina není systém strohého hodnocení čísly ideální. Děti podle něj touží po jedničkách. „Ony chodí do školy proto, aby dostávaly jedničky. Když dostávají špatné známky, jsou z toho smutné, nebaví je to, nejsou motivované,” říká dětský psycholog (Seznám Zprávy). S tím by souhlasila i Miroslava Vlčková, zakladatelka Monstessori školy. Podle ní je celý systém známkování postavený na hlavu – před šestým rokem je objevování dítěte svobodné a založené na jeho zájmech. Když do té doby známky nepotřebovali, proč jim zaměňovat vnitřní za vnější motivaci silou, ptá se Vlčková v apelu na DVTV.

Debatu o známkování obecně rozvířila také petice Petra Chaluše, předsedy Fóra rodičů a bývalého kandidáta na post senátora za Pirátskou stranu. V ní žádá, aby se první stupeň zcela zbavil známkování a přestoupil na slovní hodnocení (E-petice.cz). „Otevřela by dveře všech základních škol pro pedagogické přístupy založené na podpoře individuální motivace dětí k učení,“ stojí v petici s více než třemi stovkami podpisů. O tom, jaké různé způsoby moderního hodnocení může škola využít namísto stupnice jedna až pět, hovořil v České televizi také programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

Přístupy ke známkování se liší především podle toho, jak je vnímají rodiče. Alespoň to si myslí ředitel ZŠ Klánovice Michal Černý. „Problém ale není ani ve slovním hodnocení, ani ve známkování. Problém je, že rodiče si ze známek dělají zlaté tele, které pak uctívají. Problém je, když se tetičky a babičky ptají dítěte – dostal jsi dnes nějakou jedničku, místo aby se ptali, co zajímavého se naučilo,“ tvrdí Černý v rozhovoru pro Rodiče vítáni. Existují i učitelé, kteří chtějí prosadit více motivační složku známek, ale narazí na odpor ostatních kolegů, kteří vidí smysl spíše ve „škálování“ dětí. Příkladem může být příběh učitelky angličtiny, která chtěla dát všem prvňáčkům – převážně romským – jedničky, ale neshodla se s třídní učitelkou (Rodiče vítáni).

Spor o (ne)známkování do určité míry kopíruje principy neshod mezi konzervativní částí rodičů a tou progresivní, která chce dětem dopřát větší míru svobody. V té souvislosti je možné poukázat na tzv. Deklaraci konzervativního rodiče (blog iDnes), článek s více než dvěma tisíci přečteními, v němž autorka popisuje, jak chce, aby škola její děti učila – ne vychovávala, není-li to nezbytné. Součástí prohlášení je i výzva, aby nebyl „používán klam a podvádění při hodnocení různých výkonů stejnými známkami.“ Podle autorky má být ze známky zřejmé, jaký výkon podalo dítě ve srovnání s ostatními.

I to je jedna ze štěpných linií dvou typů hodnocení (RVP.cz) – sumativního, které hodnotí výkon žáka často ve srovnání s ostatními, a formativního, které poskytuje zpětnou vazbu pro další učení. Česká školní inspekce dlouhodobě apeluje na školy (ČŠI), aby více používaly formativní způsob při hodnocení svých žáků a daly jim tak více „hodnocení pro učení“ oproti „hodnocení učení“. Podle předsedy sněmovního školského výboru Václava Klause ml. by se ale některé věci „prostě měnit neměly.“ Klaus tvrdí, že známkám rozumí rodiče i prarodiče a připravují školáky na život po škole, přestože děti mohou stresovat (Aktuálně.cz).

Jasnější diskuse probíhala nad známkováním výchov, tedy hudební, výtvarné a tělesné. Shoda, že tradičně známkovat tyto předměty je kontraproduktivní (iDnes.cz), se zdá být větší. Podle pedagogů a zastánců zrušení známkování, tím děti dostanou větší prostor pro tvoření. Velkým úskalím je ale časová náročnost slovního, tedy osobnějšího hodnocení. Pokud ho chce učitel dělat pořádně, zabere mu mnohonásobně více času než známka. Když ho ovšem odbude, může to mít negativní výsledky, horší než známkování, upozorňuje Učitelská platforma. Je proto nakonec opět na státu, aby, pokud by se tak rozhodl, vytvořil učitelům podmínky, v nichž se budou moci lépe věnovat rozvoji každého dítěte. A to nejen na stupnici jedna až pět.

Od známkování v prvních letech školní docházky upustili v dánském i finském vzdělávacím systému. O zkušenostech s finským školstvím se bude diskutovat 12. 2. od 17.00 v rámci Akvária v Pražském kreativním centru. Jste srdečně zváni.

Inspirace z (a do) praxe: 

• Příběhy našich sousedů (více termínů). Vzdělávací projekt pro poslední ročníky ZŠ vytváří pouta mezi generacemi, zúčastněte se jejich výstupů
• Nový ročník programu Učitel naživo (28. 2.) Hledají se budoucí učitelé na základních a středních školách
• Výcvik mentoringu a koučingu pro pedagogy (únor až duben). Centrum pro demokratické učení nabízí posledních několik volných míst na kurz pro lepší řešení nejen problematických situací

Výběr z EDUkalendáře: 

• 12. 2., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium – V čem se můžeme inspirovat finským školstvím?
• 19. 2., 17.00, EDUpoint Praha, EDUinspirace – Jak vybrat školu pro své dítě?
• 26. 2., 17.30, EDUpoint Praha, Učitelský večer