← Beduin

Kariérní řád odložen; ministr chce stát na straně učitelů

3. 7. 2017

EDUin

Co přinesl týden 26.6. – 2.7. 2017

Témata týdne: Známky nejsou totéž, co vzdělávání. V rozhovoru pro portál Flowee.cz upozorňuje Bob Kartous na to, že známky nejsou objektivním zhodnocením úrovně vzdělání dětí a poukazuje také na to, že rodiče zajímající se o vzdělávání by měli mnohem více sledovat, co se děje během roku, nikoliv na jeho konci. Jedno přání pro vzdělávání. Příprava dětí na budoucnost, větší autonomie škol a rodičů, méně byrokracie a dobří ředitelé. Anketa Reflex.cz. Program KDU-ČSL a Starostů orientovaný na vzdělání. Volební koalice křesťanských demokratů a starostů velmi silně orientuje svůj program před parlamentními volbami na vzdělávání a investice do něj (HN) s heslem „Nemáme být skanzenem pro Asii“. Jde o sympatický posun od nedávných prohlášení předsedy Pavla Bělobrádka v opačném smyslu. Střet paradigmat o vzdělávání. DVTV zveřejnila duel na téma (ne)potřebnosti některých oborů vzdělávání (humanitních, společenskovědných) a údajné nutnosti restriktivně je omezit. Hlídací pes reaguje textem o tom, jak připravit děti na budoucnost.

Výrok týdne:

„Ani po 30 letech ve školství mě ten 1. červenec nepřestává bavit.“ Jindřich Kitzberger, ředitel sítě škol Duhovka, někdejší dlouholetý ředitel ZŠ a náměstek na MŠMT ke konci školního roku na FB.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

PRVNÍ ZPRÁVA NOVÉHO MINISTRA: NA STRANĚ UČITELŮ

Stanislav Štech byl předminulý týden podle očekávání jmenován ministrem školství poté, kdy byla předchozí ministryně Kateřina Valachová donucena odstoupit po vazebním uvěznění její náměstkyně podezřelé z nezákonné manipulace s dotacemi na sport. První mediální výstupy Stanislava Štecha mají jedno společné sdělení: Chce stát na straně učitelů a vyzývá k ukončení jejich permanentní kritiky. Tento požadavek sdělil v rozhovoru pro Britské listy, kde se dále vyjadřuje k potřebě navýšit rozpočet vzdělávání (ve Štechově případě soustředěného na veřejné školství) a zároveň upozorňuje, že peníze nejsou zdaleka jediným prostředkem ke zvýšení kvality vzdělávání v českých školách. Štech si zároveň uvědomuje, že délka jeho funkčního období mu nedává příliš velkou šanci na dosažení změn. S titulkem Přestaňme kopat do učitelů a škol vyšel rozhovor s novým ministrem v Právu. Štech v rozhovoru opakuje obhajobu kroků MŠMT ve věci posledního povinného roku MŠ, práci ministerstva v podpoře inkluzivní legislativy, opakuje svůj nesouhlas s obecně přijímaným postojem k motivaci českých žáků k matematice na základě dotazníků OECD a obhajuje Cermat proti kritice maturit a přijímacích zkoušek na SŠ. Nicméně nového ředitele chce vybrat podle toho, jakou předloží koncepci. Štechův obraz obránce učitelů se snaží zpochybnit iniciativa Pedagogická komora. Štech se na Facebooku vyjádřil skepticky o kompetencích petentů organizujících odpor proti stávající podobě kariérního řádu, mezi nimiž jsou právě i členové iniciativy. Podle iniciativy Pedagogická komory tím urazil na 20 tisíc učitelů.

PLATY UČITELŮ: ČESKO NEDOKÁŽE MOTIVOVAT, ODMĚNIT A MÍŘÍ K CHUDOBĚ

Hned dva velké analytické materiály k platům učitelů byly v posledním týdnu školního roku zveřejněny v médiích. Prvním je studie think tanku IDEA vedeného ekonomem Danielem Münichem. Infografika zpracovaná portálem HN potvrzuje hodně diskutovaný fakt, že ČR investuje do vzdělávání a do odměn učitelů v porovnání se zeměmi OECD nejméně. Výše platů pravděpodobně výrazně snižuje zastoupení učitelů ve věku do 40 let v českých školách, opět ve srovnání se zeměmi OECD. Na studii navazuje ve svém komentáři pro ČRo Petr Šabata, který dovozuje, že ČR tímto dláždí cestu k budoucí chudobě. Portál ČRo ve stejný týden vydal datový článek, který vznikl ze spolupráce centra datové žurnalistiky Samizdat, ČRo a EDUin. Z článku vyplývá mimo jiné, že odměny učitelů umožňují minimální variabilitu v odměňování dobrých a špatných (k čemuž ředitelé nemají ani potřebný návod) a že systém odměňování je nastaven tak, aby motivoval starší místo mladších učitelů. Srovnání s dalšími VŠ vzdělanými zaměstnanci ukazuje, že učitelé jsou odměňováni hůře než je průměr ve veřejné sféře, o soukromé nemluvě.

KARIÉRNÍ ŘÁD ODLOŽEN

Poslanecká sněmovna měla v uplynulém týdnu znovu projednat novelu zákona o pedagogických pracovnících, jejíž hlavní změnou je zavedení kariérního řádu pro české učitele. Novelu sněmovna už jednou schválila, ale Senát ji vrátil s pozměňovacími návrhy a připomínkami zpět. Senátní zpravodaj a ředitel gymnázia Jiří Růžička návrh kritizoval a získal na svou stranu dostatečný počet zastánců toho, že je návrh třeba přepracovat (Eurozprávy). Mezitím proběhla petice odmítající kariérní řád un bloc, která sesbírala na 21 tisíc hlasů (iDNES.cz). Sněmovna měla návrh znovu projednat a rozhodnout, nicméně to se nepodařilo, jelikož při stanovování pořadí bodů jednání sněmovny byl návrh posunut a nedošlo na něj. Do diskuse se navíc hlásí desítky poslanců a začínají prázdniny, takže osud novely je před podzimními volbami do sněmovny nejasný (ČTK). Na návrzích Senátu navíc nepanuje shoda. Ministr Štech prohlásil, že příplatky za třídnictví a další finanční nároky, které senátní návrh předpokládá, nejsou kryty návrhem rozpočtu na příští rok. Bob Kartous se v komentáři pro HN vyjádřil k řadě nedostatků a chyb návrhu kariérního řádu a upozornil, že pozornost musí směřovat k celkovému redesignu učitelské profese, stojící před velkou výzvou. Na nesmyslné spojování kariérního řádu s platy učitelů, které výrazně zaostávají, upozorňuje na svém blogu VŠ učitel Kamil Kopecký (Respekt.cz)

PRÁVO NA ŠKOLU

V komentáři pro MF Dnes, který vyšel v poslední den školního roku, poukazuje Bob Kartous na prokazatelný fakt, že škola může svým charakterem, obsahem i přístupem ke vzdělávání vést k opaku toho, co lze považovat za objektivní cíl vzdělávání: umožňovat a rozvíjet dětem poznání jako protiklad tmářství a demagogie. Na příkladu škol v některých státech USA vyučujících teorii tzv. kreacionismu (stvoření světa božskou entitou), rozporující evoluční vývoj druhů, dokládá, že přání a postoje rodičů mohou být s takovým požadavkem v rozporu. Reaguje přímo na požadavek Ondřeje Šteffla, artikulovaný v některých jeho komentářích, aby rodiče měli právo na to zajistit svým dětem školu na základě svých představ a požadavků a aby to stát respektoval (podporoval). Štefflova argumentace je nepřímo spojena se snahou ministerstva školství znemožňovat či obstruovat zakládání nových neveřejných škol pod záminkou nenaplněnosti kapacit škol veřejných. Podle nedávného textu v Právu byla zamítnuta zhruba polovina letošních žádostí.

Inspirace z (a do) praxe