Karlovarský kraj má ambice určovat počty žáků jednotlivých studijních oborů

Co přinesl týden 29.10. – 4.11.

Témata týdne: Zabýváme se výukou v projektech, už prvňákovi řekneme, že jeho projekt musí zlepšit svět. Andrea Vedralová v DVTV popisuje její koncept Škola Můj projekt, který předává zodpovědnost za vzdělávání do značné míry žákovi. Detailnější odůvodnění při odvolání k MŠMT nebo méně šablonovitých odpovědí. Na maturity se zaměřil Úřad veřejného ochránce práv a dojednal změny, které by měly žákům pomoci při stížnostech. Do jaké z kategorií mediálních (ne)konzumentů patříte? Agentura Median vytvořila šest označení, která mapují skupiny dle jejich přístupu k tisku. Třetina přitom o aktuální informace a média jeví jen malý nebo žádný zájem (Mapa médií). Proběhla konference Rodiče vítáni zaměřená na bezpečí ve škole. Podívejte se na fotografie (Flickr).

Výrok týdne: „Zatímco v Jižní Koreji se dokázalo na společenském žebříčku posunout necelých 57 % lidí ve věku 26-65 let, v Česku jen 22,3 %. Tato data jsou výpovědí o výrazně kastovní společnosti, pokud jde o kulturní kapitál. Příjmově přitom stále patříme mezi nejvíce rovnostářské země na světě. Varovné je další zjištění OECD: v Česku se za poslední století nerovnost v přístupu ke vzdělání zhruba o pětinu zhoršila. Jan Novotný ve svém blogu na Euro.cz hodnotí nová data OECD pod titulkem Neprostupné české kasty.

Novinky:  

• MĚLY BY MÍT KRAJE NÁROK URČOVAT POČTY ŽÁKŮ JEDNOTLIVÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ?

Příběh návrhu na nepodkročitelnou hranici při jednotných přijímacích zkouškách má svoje další pokračování. Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová, která předsedá Asociaci krajů navrhující tzv. cut-off skóre, podala jménem kraje legislativní návrh. Ten by ředitelům ukládal za povinnost nechat si schvalovat počet žáků, které chtějí přijmout do nových ročníků. Jde o nástroj, umožňující nadřadit partikulární zájmy se spornou legitimitou (reprezentované zřizovatelem) nad zájmy a poptávku žáků a fakticky podřídit síť škol aktuálním ekonomickým či lokálně politickým požadavkům bez ohledu na důležitější indikátory ve vzdělávání. EDUin rovněž upozornil na nedávnou zprávu OECD (OECD), která se mj. sítí neodpovídající demografii zabývá. Analytici tvrdí, že větší plánovací zodpovědnost s ohledem na vývoj populačních ročníků, strukturu školského systému a kvalitu vzdělávání by mělo převzít ministerstvo školství jakožto centrální orgán. To by mělo úžeji spolupracovat s kraji, Národní vzdělávacím fondem a Národním ústavem pro vzdělávání a společně vyvinout jasné zásady naplněnosti a administrace škol po republice. Asociace krajů na kritiku reagovala ústy Mračkové Vildumetzové slovy, že „kraje nemají žádnou možnost, jak ovlivnit kvalitu vzdělávání“ (Blesk). Je otázkou, zda hejtmanka ví o existenci Krajských akčních plánů rozvoje vzdělávání (NÚV), příp. zda četla ten karlovarský. 

• ZMĚNY SE DOTKNOU ŽIVOTA ŠKOL, ŽÁKŮ, RODIČŮ. NÚV PO 15 LETECH PŘEDĚLÁ RVP

Na 43 pracovních skupin se podílí na revizi Rámcových vzdělávacích programů, prozradil Národní ústav pro vzdělávání, který ji má na starost. Ústav pro server Novinky.cz odkryl i jména jednotlivých členů skupin, které nové programy, podle nichž školy do určité míry spolu s vlastní invencí vyučují, připravují. Zastoupeni jsou lidé jak z mateřských a základních, tak i z vysokých škol a univerzit, stejně tak přímo z NÚV nebo České školní inspekce (ČŠI). Cílem změn má být aktualizace RVP zejména u středních odborných škol, nicméně se dotkne všech od předškolních až po středoškolské. NÚV potřebu změn anotuje: „Poznání světa a jeho výklad se s rozrůstajícím se vědeckým poznáním proměňuje. RVP proto musí reagovat na šíři, hloubku, novou kvalitu i způsob poznávání. Změny probíhají i ve struktuře a náročnosti povolání: pravděpodobný je vznik nových a zcela odlišných profesí a pracovních pozic, zánik stávajících.“ Podle ministra Plagy má jít také o provzdušnění RVP, které postupem času spíše nabobtnaly a školy se tak uchylují ke kvantitě obsahu. Výsledky prací skupiny by měly jít ke konzultaci odborné veřejnosti, ale samotný proces příprav má trvat až do roku 2020 (NÚV).

• BRITSKÁ INSPIRACE: PŘÍPLATEK ZA ŽÁKY SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

Velká Británie by mohla sloužit jako inspirace při dílčím řešení dvou současných problémů. Prvním je finanční ocenění učitelů, kteří pracují s dětmi, které mají speciální vzdělávací potřeby, neboli takovými, které jsou dnešním jazykem „inkludované“. Britští učitelé, pokud učí ve třídách, kde mají takové děti, mohou dostat příplatek mezi 2 100 a 4 150 librami ročně (Tes.com), jde tedy o zhruba o další měsíční plat. Další z oblastí, kde lze čerpat inspiraci, je zaměření na mentální zdraví učitelů a ředitelů. Podle vědců z Univerzity Karlovy v Česku trápí až pětinu učitelů syndrom vyhoření (iRozhlas). Situace v Británii je obdobná, na 31 % učitelů trpí psychickými nesnázemi (Tes.com), které mohou ovlivňovat jejich výuku. Zajímavým projektem, který výzvě čelí, je nadace Education Support Partnership, která školám pro učitele a vedení nabízí pomoc a za tím účelem má zřízenou i help-linku, na níž se učitele se svými problémy mohou soukromě obracet.

• DOSAVADNÍ SYSTÉM FINANCOVÁNÍ NASTARTOVAL SNÍŽENÍ KVALITY ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ

Na chystanou změnu financování regionálního školství (Novinky.cz) se zaměřilo poslední Akvárium, diskusní formát EDUinu, který zve zapojené strany a veřejnost, aby hovořili o změnách ve školství. Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Pravoslava Němečka současný systém, který nechává velkou část odpovědnosti na krajích, způsobil, že existuje 14 různých systémů financování. „Když jsme konstruovali hodnotu PHmax, hledali jsme pro každý obor vzdělání optimální rozsah vzdělávání, který má několik složek. Základním východiskem byl rámcový vzdělávací program, zohlednili jsme povinnost dělení u jazykového vzdělávání. (…) Máme tu dominantní předměty jako je český jazyk, cizí jazyk, matematika či ICT a nastavili jsme průřezové koeficienty dělení, které jdou od základních škol ke středním školám bez ohledu na to, o jaký obor vzdělání se jedná,“ vysvětluje Petr Bannert z MŠMT.

Inspirace z (a do) praxe: 

• Města vzdělávání 2018. Pod heslem Lepší škola v každém místě se sejdou zřizovatelé na konferenci pořádané EDUinem
• Smí učitel žákům vnucovat svoji ideologii? Další Akvárium se zaměří na téma školy a indoktrinace
• Budoucnost patří mozkům, ne svalům. Konference WUD ve Škole da Vinci se zaměří na mapování problémů školství

Výběr z EDUkalendáře: 

• 13. 11., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium: Smí učitel žákům vnucovat svoji ideologii?
• 20.11., 17.00, EDUpoint Praha, EDUinspirace v hudební výchově
• 27. 11., 17.30, EDUpoint Praha, Učitelský večer