Kdy bude mít občanské vzdělávání srovnatelnou podporu jako to technické?

Co přineslo období 21.12. 2015 – 3.1. 2016

Témata týdne: Z inkluze se definitivně stalo politikum. Už nejen profesionálové v oblasti vzdělávání mají potřebu vyjádřit se k (ne)prospěšnosti začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných škol, jak dokazuje starosta Dolních Břežan. Spektakulární způsob interpretace snahy o vytvoření společné školy nedávno předvedl server Echo , který dovozuje, že inkluze je vlastně útokem na střední třídu… Dánové, Švédi a Lotyši patří v Evropě ke společnostem nejlépe vybaveným digitálními dovednostmi. Na druhém konci pomyslného žebříčku jsou Rumuni, ale i Češi patří spíše k podprůměru, alespoň podle indikátorů Evropské komise (Aj). Na 40 % Evropanů je digitálními dovednostmi vybaveno nedostatečně. Pouze zhruba čtvrtina z nich uvádí, že své dovednosti získali během formálního vzdělávání. Jak může vypadat škola, ukazuje článek o nové budově ZŠ v Líbeznicích (HN). Začíná celoroční kampaň Rok řemesel. V souvislosti se vzděláváním navazuje na loňský Rok technického vzdělávání a chystá blíže neupřesněné „analýzy a opatření v učňovském školství“.

Výrok týdne:  „” Místo pro výrok necháváme symbolicky prázdné. Čeští ústavní činitelé si na vzdělávání při projevech u příležitosti vstupu do nového roku nevzpomněli…

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• CO SE VE ŠKOLE NEUČÍ: NEJOBLÍBENĚJŠÍ „MŮKY“ V ROCE 2015

Kurz University of California „Learning how to learn“,  tedy jak se naučit učit se, se stal nejpopulárnějším otevřeným internetovým kurzem portálu Coursera, který nabízí různé MOOC (Massive Open On-line Courses) od různých amerických univerzit. Mezi 10 nejpopulárnějšími kurzy v roce 2015 nicméně dominuje programování, počítačová věda a analýza dat. Pozoruhodné je 7. místo kurzu budhistické meditace a za pozornost stojí i 9. místo kurzu zaměřeného na techniky vyjednávání. Kompilace nejoblíbenějších kurzů ukazuje, že v oblasti internetového vzdělávání dominují profesně zaměřené kurzy a mezi oblíbené patří kurzy zaměřené na osobnostní rozvoj, komunikaci a zvýšení kvality života. Společným jmenovatelem je, že se jedná o vzdělání, které běžná škola neposkytuje. Dalším jednotícím prvkem je, že se vesměs jedná o kurzy učitelů renomovaných univerzit (John Hopkins, Stanford, Duke…).

Portál Coursera je jedním z největších globálních zprostředkovatelů tohoto typu vzdělávání na světě. Kurzy probíhají v angličtině, ale řada z nich je opatřena titulky i v dalších jazycích. Některé kurzy jsou nabízeny zdarma, některé za poplatek. Běžný byznys model MOOC počítá s tím, že kurz lze absolvovat zdarma, ale za certifikát se platí.  V ČR vznikl na podobném principu portál Seduo, své MOOC nabízí i VŠEM.

• PODPORA OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ÚROVNI TOHO TECHNICKÉHO? A KDO SE ZA NĚ BUDE PRÁT?

Nemá smysl nadřazovat jednotlivé předměty v rámci základního a středního vzdělávání. Nemá smysl podporovat pouze technické vzdělávání, když to občanské je stejně důležité. Základy společenských věd či občanská nauka nemají být „odpadovými“ předměty, naopak představují příležitost předat žákům a studentům hodnoty pevně spojené s naším ústavním systémem a se základy demokracie. K tomu, aby mladí lidé takové hodnoty akceptovali, je ale třeba ukázat jim pozitivní vzory konkrétních lidí. Aktivity, které vedou k lepšímu pochopení role občana, lze lépe organizovat mimo školu než v ní. Naučit se spravovat, rozhodovat se, řídit a zodpovídat se mohou pomoci školní parlamenty. To jsou některé ze závěrů konference Výchova k aktivnímu občanství, kterou před Vánoci uspořádal v prostorách Goethe Institutu Člověk v tísni v rámci projektu Jeden svět na školách. O podporu občanského vzdělávání na českých školách se berou i další neziskové organizace: Centrum pro demokratické učení se dlouhodobě snaží o to, aby školní parlamenty nebyly jen formálními spolky, v nichž žáci pouze plní instrukce učitelů, ale skutečnými líhněmi participativní demokracie. V tomto smyslu nabízí CEDU pomoc školám.  O podporu podobných principů se snaží Centrum občanského vzdělávání, mimo jiné provozuje školám volně přístupný portál Výchova k občanství s řadou metodických a učebních materiálů. COV přeložilo například oblíbený přehled tzv. rhetological falacies, argumentačních faulů. Hlavní problémy jsou ale dva: naprostá disparita mezi dotací pro technické a přírodovědné předměty v porovnání se vzděláváním v oblasti společenských věd. A také nepoměr sil mezi ambasadory technického vzdělávání, kde spojují síly vláda a lobbistické organizace ekonomické sféry, jako v případě skončivšího Roku technického vzdělávání a začínajícího Roku řemesel.

• 1 MLD. DĚL POD LICENCÍ CC. VZDĚLÁVACÍ POLITIKA ČR TO IGNORUJE…

Podle zprávy The 2015 State of the Commons, která shrnuje vývoj otevřeného přístupu k duševním dílům zveřejňovaným pod licencí Creative Commons umožňující volné sdílení tvůrčího potenciálu, atakoval na konci roku 2015 počet těchto děl jednu miliardu a jedno sto milionů. Od roku 2006 jde o zhruba pětinásobné navýšení a za posledních 5 let se počet děl s licencí CC téměř ztrojnásobil. To ukazuje na poměrně jednoznačný trend, spojený s šířením internetu a s vývojem v oblasti digitálních technologií. Výrazný nárůst také zaznamenávají díla zveřejněná pod tzv. svobodnými licencemi, která jsou k dispozici nejen k užití, ale i k dalšímu zpracování. Výrazný nárůst CC děl je velmi výrazně spojen s fenoménem tzv. otevřeného vzdělávání. To je například v USA, ale třeba i na Slovensku součástí vzdělávací politiky státu. ČR zatím otevřené vzdělávání do své politiky a strategie rozvoje nezahrnula. I proto vznikla Aliance pro otevřené vzdělávání, která chce tento trend vzdělávání budoucnosti do vzdělávací politiky prosadit.

• PODLE NOVÉ LEGISLATIVY BUDE CHEMIE NA ZŠ A SŠ BEZ POKUSŮ

Některá média přinesla na konci roku 2015 informaci, podle níž „nová vyhláška ministerstva zdravotnictví omezuje manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami na školách a zakazuje k nim přístup osobám mladším 18 let“ (např. HN). Podle vyjádření některých učitelů budou moci studenti pouze sestavit potřebnou aparaturu, nicméně samotný pokus provede učitel sám. Údajně tento postup doporučuje i samotné ministerstvo školství. Podle všeho jde o zákon č. 267/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 258/200 Sb. o veřejném zdraví, jenž konkrétně v § 44a odst. 4 zakazuje poskytovat látky určené příslušnou evropskou směrnicí osobám pod 18 let. Tato legislativní úprava by nejen mohla omezit výuku chemie na běžných ZŠ a SŠ, ale velmi zkomplikovat vzdělávání na specializovaných středních školách, kde chemie a její praktické zvládání tvoří hlavní náplň studia. Je signifikantní, že MŠMT se k tomuto problému na svých stránkách nevyjadřuje, byť je jeho chybou, že nezajistilo výjimku v zákoně.

(aktualizace) Reakce MŠMT:

Rádi bychom se vyjádřili k odstavci, který máte v prvním letošním čísle beduina ohledně chemických pokusů. Uvádíte v něm, že MŠMT se k této problematice na svých stránkách vůbec nevyjádřilo. Přikládáme odkaz ze 4. prosince: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/ministryne-valachova-se-ostre-ohrazuje-proti-kritice

Zároveň paní ministryně na posledním prosincovém zasedání vlády veřejně deklarovala, že chce na prvním lednovém zasedání vlády předložit nařízení, které práci v laboratořích znovu umožní. Po diskusi s pedagogy, školským výborem a zástupci zaměstnavatelských svazů  se paní ministryně rozhodla přijít s rychlejší legislativní variantou, která by situaci vyřešila a znamenala ztrátu jen několika týdnů.

Inspirace z (a do) praxe

Periodická tabulka technologických pomůcek. Prvky digitálního světa využitelné v „old school“ formě…

50 nej aplikací ke vzdělávání 2015. Vybráno učitelem…

Tahák kritického myšlení. Praktická pomůcka k argumentaci…

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

5.1. od 17:00, EDUpoint Praha, Feuersteinova metoda v praxi

7.1. od 10:30, České Budějovice, Moderní technologie na ZŠ a SŠ