Kdy učit násobilku? Školy se bojí, že o tom znovu rozhodnou úřady

Budou se všechny děti učit ve stejné době stejné věci, nebo si školy udrží teprve nedávno nabytou volnost? O to se teď vede boj – ministerstvo po letech připravilo jednotné osnovy. Zatím jen jako doporučení.

PRAHA Nábytek, dobytek, příbytek… Mají se děti učit vyjmenovaná slova už ve třetí, nebo raději až ve čtvrté třídě? Ministerstvo v tom před časem dalo školám volnost, mluvilo se o velké reformě vzdělávání. A teď přišel obrat – úřad chce znovu vrátit na školy osnovy. A mnozí učitelé se bojí, že volnost znovu ztratí.

Třeba se zmíněnými vyjmenovanými slovy některé školy začínají později, protože zdejší učitelé zjistili, že děti se je tak spíše naučí používat. „U nás se vyjmenovaná slova učí až ve čtvrté třídě, je to mnohem efektivnější. Snažili jsme se to vysvětlit i ředitelce Výzkumného ústavu pedagogického, který doporučené osnovy přichystal, ale kdepak, vyjmenovaná slova zůstala ve třetím ročníku. Protože to tak bylo vždycky,“ řekl Zdeněk Brož, ředitel chrudimské základní školy v ulici Dr. Jana Malíka, na včerejším diskusním setkání na toto téma.

Mnozí z několika desítek přítomných učitelů a ředitelů vyjádřili obavy z toho, že doporučené osnovy se stanou časem povinnými. Ministerstvo školství prý tyto obavy dosud nijak nevyvrátilo.

„V tom případě by nebylo například možné, abychom učili některé předměty napříč jednotlivými ročníky podle úrovně žáků a věnovali se zvlášť těm nadaným, nebo naopak pomalejším,“ zaznělo v diskusi.

Která škola je slabá?

Zástupci ministerstva včera popírali, že by chtěli školám sebrat jejich vlastní plány a učivo znovu přesně nalinkovat.

„Osnovy nejsou pro nikoho povinné, chtěli jsme jimi pomoci slabým školám, které si nedokázaly s vlastními vzdělávacími plány poradit,“ tvrdil Martin Krejza, vrchní ředitel sekce vzdělávání ministerstva školství.

Odmítl domněnku, že osnovy se časem stanou součástí chystaného školského zákona. „Žádný takový návrh jsem na ministerstvu neviděl,“ zdůraznil.

Ředitelka Výzkumného ústavu pedagogického Stanislava Krčková nicméně připustila, že jimi sepsané osnovy jsou poměrně svazující. „Nebyl prostor pro diskusi, sepsali jsme je na pokyn z ministerstva jako pomůcku a šlo o to, udělat to v co nejkratší době jako pomoc školám, které nezvládly přípravu vlastních plánů,“ řekla Krčková.

Ani ona, ani zástupce ministerstva však nedokázali vysvětlit, jak se vlastně taková slabá škola pozná a jak se dozví, že ministerstvo pro ni vypracovalo osnovy. Nebo jak se o tom, že nějaká škola zaostává, dozvědí rodiče zdejších žáků.

Dítě se přestěhuje a spolužáci jsou o dva roky dál

Při diskusi včera zazněla i obava, zda si ministerstvo jednotnými osnovami nepřipravuje půdu pro chystané testování vědomostí dětí v 5. a 9. třídě základní školy. To má srovnávat jejich znalosti, což je podle některých učitelů v rozporu se školními vzdělávacími plány.

„Mají se testovat standardy, ale ty zatím nejsou připravené, jaké vědomosti tedy budete testovat?“ ptal se Tomáš Feřtek ze sdružení EDUin, které sleduje situaci ve školství. Podle něj se přímo nabízí, aby se rozsah učiva pro tyto zkoušky určoval podle již schválených osnov. Pilotní testy totiž mají vypuknout už během následujícího roku.

Častým argumentem obhájců jednotných osnov jsou potíže, které děti mají při přestupu na jinou školu například kvůli stěhování. Stejně staré děti na dvou školách mohou být v různých předmětech různě pokročilé.

„To je problém, který se hodně přeceňuje,“ míní ředitel základky v Praze-Klánovicích Michal Černý. „Pokud dítěti po přestupu na jinou školu chybí třeba Asie, snad to tolik nevadí,“ podotkl s tím, že například u cizího jazyka to bude přece jen problém větší. „Ale v tom případě je i v zájmu rodičů a záleží na domluvě s nimi, jak dítě látku dožene,“ míní Černý, který se s podobným problémem prý za dlouhá léta setkal pouze u několika dětí a nevidí ho jako důvod pro to, aby se školy snažily výuku co nejvíce sjednotit.