Ke snížení odkladů může pomoct proměna pojetí školní připravenosti

Během dubna v Česku probíhají zápisy do základních škol. K těm podle dat ministerstva školství míří přes sto tisíc dětí. Česko se ale dlouhodobě potýká s vysokým procentem odkladů školní docházky. Analýza Auditu vzdělávacího systému upozorňuje, že za to může i zastaralý koncept posuzování školní zralosti. 

Průměrně pětina předškoláků dostane před nástupem do první třídy odklad, v některých regionech je to skoro každé třetí dítě. Stát se situaci s vysokým počtem odkladů a vzdělávacím neúspěchem některých dětí hned zkraje jejich školní docházky pokusil vyřešit plošným zavedením povinného předškolního vzdělávání pětiletých dětí (od 1. září 2017).  „Analytici České školní inspekce dávají vysokou míru odkladů do souvislosti s málo efektivní prací s pedagogickou diagnostikou a pozdní pedagogickou intervencí v mateřských školách,” zmiňuje v kapitole Auditu „Školní připravenost není otázkou pouze dítěte a rodiny. Podmínky pro vzdělávání musí přizpůsobit i škola” její autorka Kateřina Lánská.

Autorka ve své kapitole upozorňuje i na to, že „posuzování školní připravenosti vychází ze zastaralého konceptu“. Pedagogická diagnostika by se měla orientovat primárně na potenciál dítěte, ne jen jeho nedostatky. V mateřských školách však pedagogická diagnostika nemá vždy požadovanou úroveň (týká se dvou třetin MŠ z celkového počtu) nebo je jen formální (polovina MŠ z celkového počtu). Potřeby dětí jsou v takových případech zajišťovány pozdě, nedostatečně, nebo nejsou v rámci MŠ řešeny vůbec. Na pedagogickou diagnostiku se navíc na základní škole nenavazuje, není obsažena v RVP ZV a základní školy ji neprovádějí.

Právě vysoký počet odkladů školní docházky je tématem nadcházejícího kulatého stolu SKAV a EDUin, který bude online ve čtvrtek 20. dubna od 14 do 16. Více informací najdete zde.

EDUin proto doporučuje:

• Změnit pohled na pojetí přechodu dítěte mezi předškolním a základním vzděláváním a využívání pedagogické diagnostiky.
• Provádět pedagogickou diagnostiku i na 1. stupni základních škol. Provázat spolupráci mezi předškolním a základním stupněm vzdělávání. Změnit přípravu budoucích pedagogů.
• Snížit nároky na děti/žáky na obou stupních vzdělávání (předškolní a 1. stupeň ZŠ).
• Cíleně podporovat děti ohrožené sociálním vyloučením, nadané děti a děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
• Zavést systém včasné péče.