KRITICKÁ ANALÝZA A HODNOCENÍ MATURITNÍHO TESTU Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY – ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

12. 7. 2011
EDUin

 

(Publikujeme posudek didaktického testu z češtiny, zveřejněný v posledním červnovém čísle Učitelských novin.)

 

Byl jsem oficiálně požádán CERMATem, abych provedl expertní posudek maturitního testu základní úrovně (ZÚ) z českého jazyka a literatury a poskytl jej Učitelským novinám s tím, že k mým závěrům zaujme stanovisko pověřený pracovník CERMATu v témž článku.[1] Souhlasil jsem proto, že považuji za potřebné, aby se v současné rozjitřené atmosféře začalo o celém prvním ročníku státní maturity věcně debatovat. K výměně názorů na testy z českého jazyka a literatury budou mít příležitost všichni češtináři: tento článek vychází ve stejnou dobu, kdy podle veřejného příslibu ministra školství budou úlohy maturitního testu odtajněny i s řešením. Jejich dosavadní zadržování bylo velkou chybou.

Kvůli omezenému prostoru vybírám pro svou analýzu jen ty úlohy, které byly označeny za závadné ve známém a široce medializovaném hodnocení společnosti EDUin, zveřejněném na http://EDUin.cz/titulka/zverejnujeme-odborne-recenze-maturitnich-testu/.[2] Na rozdíl od prvních protimaturitních textů tohoto webu je seriózní, argumentované, a hlavně podepsané.

Pro potřeby své analýzy uvádím se souhlasem CERMATu autentické znění těch úloh testu ZÚ, jež zde podrobuji zkoumání (oficiální řešení je označeno protučněným podtrženým písmenem správné varianty). Prověřil jsem však samozřejmě všechny úlohy v testu i jeho obtížnost a specifikaci.

Nejprve uvedu nejdůležitější poznámky k specifikaci testu s ohledem na Katalog požadavků; poté se vyjádřím k vyrovnanosti a obtížnosti úloh; jádrem článku bude analýza testových úloh; nakonec své závěry shrnu.

SPECIFIKACE TESTU

Podle mé analýzy test sice neodpovídal bezezbytku specifikační tabulce v Katalogu požadavků, ale vzhledem k prolínání některých kategorií (např. úlohu 19 lze zařadit k 1.4.2 i k 1.5.10) je možno odchylky tolerovat; podobnému problému čelí v důsledku charakteru oboru i testy z matematiky.

Tabulka požaduje tyto hodnoty: Pravidla českého pravopisu (1.1) 15–20 %; Slovo, věta, souvětí (1.2; 1.3; 1.4) 25–30 %; Porozumění textu (1.5) 30–35 %; Text, jeho charakter a výstavba (1.6; 1.7;) 10–15 %; Text a jiný text (1.8; 1.9) 10–15 %.

Celkový počet úloh v testu byl 32. Pravidla českého pravopisu prověřovaly 4 úlohy (1, 5, 12, 18), tj. 12,5%. Položku Slovo, věta, souvětí prověřovalo 12 úloh (4, 6, 7, 8, 10, 11, 19, 25, 26, 27, 30, 31) tj. 37,5% (soudím, že tři typově totožné úlohy na nalezení synonyma k danému výrazu zbytečně ubírají místo didakticky cennějším syntaktickým úlohám). Na Porozumění textu bylo zadáno 11 úloh (2, 3, 9, 13, 15, 16, 21, 22, 24, 28, 29), tj. 34,3%. Pro Text, jeho charakter a výstavba svědčí jen 2 úlohy (14, 17), tj. 6,2%. K položce Text a jiný text odkazují 3 úlohy (20, 23, 32), tj. 9,3%.

Specifikace testu vykazuje jediný nedostatek, a to ve čtvrté kategorii – ta měla mít alespoň o jednu úlohu více. V testu se objevily úlohy z celého spektra katalogových požadavků. Nebyla v něm jediná úloha, jež by neměla oporu v Katalogu požadavků.[3]

VYROVNANOST ÚLOH Z HLEDISKA OBTÍŽNOSTI A CELKOVÁ OBTÍŽNOST TESTU

Podobně jako v testu MaG i v ostrém maturitním testu se vyskytují úlohy dosti rozdílné obtížnosti. Vedle úloh triviálních (24, 26, 27, 29, 30, 32), které by pravděpodobně zvládl i žák základní školy, nalezneme úlohy viditelně obtížnější (15, 20, 28).

V některých hodnoceních a internetových debatách se objevil názor, že test byl pro řešitele nadměrně únavný z důvodu přílišné délky či četnosti výchozích textů. Nesouhlasím. Zadání úloh, v nichž se vyskytoval souvislý výchozí text, mělo v jednom případě 12 řádek, u ostatních úloh pak v průměru 7 řádek – to je zcela v normě. Jedinou výjimkou byla úloha č. 9, v níž studium dlouhé výchozí tabulky skutečně vyžadovalo příliš mnoho času a úsilí (navíc správnou odpověď přinášela až varianta D). Neváhám naopak tvůrce testu pochválit za to, že úlohy s výchozím textem převažují: vždyť právě četba s porozuměním je jednou z klíčových kompetencí požadovaných na maturantovi.

Obtížnost testu je poněkud vyšší než u testu MaG, avšak podle mého názoru byl celkově ještě pořád příliš snadný. To však může bezpečně prokázat jen vědecký výzkum. Znovu tedy doporučuji, aby byly maturitní testy ZÚ vždy podrobeny komparativním studiím s cílem zjistit, jak úspěšně by je řešili žáci 9. tříd základní školy.

 

 

ANALÝZA ÚLOH KRITIZOVANÝCH V RECENZI WEBU EDUin

Výchozí text k úlohám 2–4

Je to festival mezinárodní, trvá pět dní, bývá tam tak pětadvacet samostatných programů. Chci, aby to nebylo suchý, tak vymýšlím různý spojení poezie s jinými žánry. Hrajou tam různý kapely, je tam vždycky nějaký divadlo – a teď třeba Slam Poetry, na kterou se určitě spousta klasických básníků bude koukat spatra.

(z internetu)

2 body

3 Který z následujících úseků výchozího textu nejspíše zachycuje osobní vztah mluvčího k festivalu?

A) Chci, aby to nebylo suchý

B) Je to festival mezinárodní, trvá pět dní

C) vymýšlím různý spojení poezie s jinými žánry

D) na kterou se určitě spousta klasických básníků bude koukat spatra

 

Ad 3. Úloha je v zásadě v pořádku, s formulační nepřesností v zadání.

Klasická úloha s výběrem odpovědi, která nejspíše/nejblíže/nejpřesněji/nejlépe odpovídá pravdě. Úlohy tohoto typu jsou velmi cenné tím, že dokonale prověří schopnost řešitele postupovat vylučovací metodou za současné jemné sémantické analýzy textu.[4] V teorii testování zcela běžný jev. Jediné, co bych testu vytkl, je skutečnost, že do něj bylo těchto úloh zařazeno až příliš mnoho (č. 2, 3, 4, 13, 14, 21, 22, 25) na to, že se jednalo o první ročník zcela nové maturity.

JK k EDUin: Souhlasím, že osobní vztah mluvčího se objevuje i v distraktorech C), D), nejen ve správné variantě A). Přesto soudím, že na správné řešení ukazuje nejvyšší míra subjektivity ze čtyř nabídek. (Pro tvůrce budoucích testů: v dané úloze stačilo zaměnit formulaci zadání za Který z následujících úseků výchozího textu zachycuje nejvíce citově zabarvený postoj mluvčího? nebo vyměnit nejspíše za nejsilněji a znění bylo nenapadnutelné.)

Úlohu šlo jistě postavit lépe, ale na vyškrtnutí z testu ani na prověření eventuálního hraničního hodnocení maturanta podle mne není.

 

VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 6–8

Zejména nyní, kdy se firmy bojí poklesu zakázek, může být zaměstnání přes agenturu řešeno, jak načas získat práci, nebo dlouhodobou práci najít. Vždy je však nutné vybrat si agenturu, u které budete mít jistotu, že s vámi podepíše seriózní smlouvu.

(MF Dnes 29. 10. 2009, upraveno)

2 body

6 Která z následujících úprav výchozího textu odstraňuje stylistický nedostatek?

A) místo vybrat si má být vybrat

B) místo řešeno má být řešením

C) místo může být má být musí být

D) místo poklesu má být pokleslých

 

Ad 6. Úloha je pořádku.

JK k EDUin: Tým EDUinu kritizuje kumulaci způsobových sloves ve spojení „místo může být má být musí být“, ovšem odlišení typem písma (viz zadání) tento problém eliminuje. Ostatně formulační záludnost podobných zadání demonstrují sami autoři recenze, když se o něco níže dopouštějí stejného nedopatření, jež předtím kritizují – viz správně mělo být „může být zaměstnáním přes agenturu řešeno“.

K diskurzu kolem pojmů „stylistický nedostatek“ a „stylizační chyba“ podotýkám, že v této terminologické oblasti nepanuje jednota ani mezi specialisty.

To hlavní: Jistěže lze formulaci napravit tvarem 7. pádu u slova zaměstnání, jak EDUin nabízí, ale testová varianta B) stylizační problém odstraňuje též.

Výchozí text k úloZE 10

První povídku souboru Směšné lásky jsem napsal v roce 1958 a jmenovala se Já truchlivý Bůh. […] Teprve z určitého odstupu jsem si uvědomil, že ta lehkost a požitek svědčily nikoli o tom, že potem neposvěcená povídka byla čímsi nedůležitým, okrajovým, ale právě naopak, že jsem v ní, jak se říká, poprvé našel sám sebe; tehdy jsem našel svůj tón, ironický odstup od světa i od vlastního života a stal se romanopiscem (potenciálním romanopiscem); teprve od té chvíle začíná můj souvislý literární vývoj, který byl sice nadále plný překvapení, ale v němž už nedošlo k žádné změně orientace.

(M. Kundera, Směšné lásky, upraveno)

 

2 body

10 Kterým z následujících slov lze nejlépe nahradit výraz potenciálním tak, aby smysl výchozího textu zůstal zachován?

A) možným

B) jedinečným

C) významným

D) smysluplným

Ad 10. Úloha je v pořádku.

JK k EDUin: V daném kontextu skutečně nabídka možným příliš nesedí, ovšem význam „možný“ slovo potenciální má; s ohledem na naprostou nepřijatelnost všech tří distraktorů není úloha závadná. Spekulace EDUinu, jak by řešitelé testu postupovali, kdyby slovo potenciálním bylo v textu vytečkováno, je irelevantní: ono nebylo!

VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 11

Hokejová liga ještě ani nezačala, ale domácí neandrtálci podobně jako v minulých ročnících nenechávají nikoho na pochybách, že jsou divokou nemyslící zvěří a že jí nejspíše i nadále zůstanou.

(podle sportovního tisku)

 

2 body

11 Kterou z následujících spojek lze nahradit výraz ale ve výchozím textu tak, aby byl vztah mezi větami při zachování jejich smyslu vyjádřen přesněji?

A) a

B) než

C) protože

D) jenomže

Ad 11. Úloha je závadná.

Autor úlohy zřejmě zamýšlel úkol na explicitní vyjádření významového poměru mezi souřadně spojenými větami, což je – obecně – typ velmi hodnotné úlohy z oblasti textové syntaxe. Bohužel však zvolil výchozí text tak nešťastně, že zadal úkol za hranicemi středoškolské látky, nota bene v testu základní úrovně. Mezi hlavními větami souvětí je významový rozpor; F. Daneš hovoří v takových případech o vztahu (na střední škole: poměru) konfrontačním. Ten se ovšem nevyučuje ani na gymnáziích, natož na SOŠ či SOU. Předpokládám tedy, že řešitelé, kteří zvolili variantu D), považovali spojku ale, jež zde významovou konfrontaci vyjadřuje, za správnou. Domnívali se pak patrně, že se po nich žádá nahradit běžnou odporovací spojku ale odporovací spojkou jinou, snad významově preciznější (?) Jestliže byl navíc maturant v dětství horlivým čtenářem českého převyprávění Robinsona Crusoea, nebylo by nepochopitelné, kdyby sáhl i po řešení B), neboť spojka než se u Plevy opakovaně vyskytuje i ve svém knižním významu „ale“.

Aby nebylo zmatku dost, řešení A), uváděné CERMATem, je nakonec správné, pokud na konfrontační poměr mezi oběma hlavními větami přistoupíme. (I pak by ovšem bylo stylizačně čistější, kdyby v druhé větě stálo ještě příslovce už, jak správně konstatuje recenze EDUinu.)

V každém případě takové rébusy není maturant povinen řešit, a to ani na úrovni V.

JK k EDUin: Plně se ztotožňuji s negativním hodnocením úlohy. Soudím, že by měla být z hodnocení vyřazena u všech studentů, kteří ji řešili v rozporu s oficiálně správnou variantou A), resp. by mělo být ještě uznáno minimálně i řešení D).

Výchozí text k úlohám 14–15

Zoo Dvůr Králové chová největší stádo žiraf v zajetí na světě ve dvou poddruzích: žirafy síťované a žirafy Rothschildovy. V červenci měli zdejší zaměstnanci hned několik důvodů k pořádné radosti – během osmnácti dní se tu narodila čtyři mláďata. Žirafy Rothschildovy rozšířily své stádo o samečka Noela, jehož matkou je samice Nina a otcem samec Tommy, který se teprve nedávno zapojil do reprodukce. Prvním letošním mládětem u žiraf síťovaných je samička Terezka, která se narodila matce Tootsie a otci Dhaifovi. Další narozená žirafa síťovaná je opět samička a dostala jméno Isha. Matkou je třináctiletá Inka a šťastným tatínkem opět samec Dhaifu. Posledním přírůstkem je do třetice samička – jmenuje se Lili. Pro její maminku Lydii to byl druhý porod, otec Dhaifu se radoval již ze šestadvacátého potomka. Všechna mláďata jsou ve výborném zdravotním stavu. Terezka už chodí s matkou do výběhu, kde ji mohou vidět i návštěvníci a další mláďata s matkami ji budou brzy následovat.

(Vzhledem k povaze úloh není zdroj výchozího textu uveden.)

 

2 body

14 Ze které z následujících publikací byl nejspíše převzat výchozí text?

A) zábavný časopis pro moderní ženy

B) populárně naučný měsíčník o přírodě

C) odborná kniha o zoologii afrických zvířat

D) almanach vydaný k oslavě 50 let existence zoo

 

max. 3 body

15 Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je v souladu s výchozím textem (ANO), či nikoli (NE):

A N

15.1 Otec samečka Noela za svůj život zplodil přes dvacet mláďat. N

15.2 Zoo Dvůr Králové chová největší stádo žiraf síťovaných na světě. N

15.3 Jméno mláděte začíná vždy stejným písmenem jako jméno jeho matky. A

15.4 Návštěvníci zoo mohou ve výběhu pozorovat nejstarší letošní mládě žirafy síťované. A

Ad 14. Úloha je problematická.

Jde o úlohu, kterou určitě bylo možno zadat lépe.

K úvahám o variantě D) vyjdeme ze slovníkové definice termínu almanach: ročenka, sborník prací (SSČ; Klimeš: Slovník cizích slov). Středoškoláci se ještě učí o literárních almanaších (např. Máj a Ruch); v nich se nachází soubor textů různých autorů volně spjatých určitým literárním programem či uměleckými východisky – to ale není náš případ. Zbývá tedy význam mimoliterární. Zde je pak klíčem k řešení vyprávěcí přítomný čas ve výchozím textu: ten by se sotva objevil v publikaci výročního rázu.

JK k EDUin: Částečně se ztotožňuji s hodnocením v recenzi. Almanach vylučuji, varianta C) je zjevný distraktor; ovšem varianta A), již recenzenti tohoto webu rovněž považují za možnou, je skutečně na hraně. Podle mne ji přece jen zpochybní již zmiňované slovo nejspíše v zadání: ve výchozím textu totiž není ani zmínky o čemkoli, co by explicitně odkazovalo k „zábavnému časopisu pro moderní ženy“. Širší kontext, fiktivně a dosti manipulativně vytvořený EDUinem, naprosto nic nedokazuje – takhle za roh přece řešitelé nemyslí!

Ad 15. Úloha je v pořádku.

JK k EDUin: Zarazilo mne, jak rychle se může změnit názor odborníků. V prvním hodnocení EDUinu čteme: „V principu dobrá úloha zaměřená na pozorné čtení. Jen se tu podobné opakují příliš často. Jako by zadavatelé chtěli studenta uvláčet stále stejnými úlohami.“ V analýze, jejíž webovou adresu uvádím výše, však již sledujeme obsáhlou kritiku této úlohy, doprovázenou spekulací o tom, že „(Tommyho) sperma mohlo být rozesláno zoologickým zahradám po celém světě.“ Opět: takhle přece reálný řešitel testu v reálné situaci neuvažuje! Pokud se bude držet výchozího textu, správné odpovědi bez problémů vyvodí.

EDUin dále útočí na formát úlohy, a to poněkud ptydepovou formulací („…správná odpověď musí být uspořádanou čtveřicí jediných dvou prvků nabídky (ANO a NE)“). Jsem přesvědčen, že každá z nabídek odpovědí Katalogu odpovídá: čtyřikrát se vybírá ze dvou variant vždy jedna správná.

19 Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda připouští dvojí výklad (ANO), či nikoli (NE):

A N

19.1 Panu Krbcovi se splní dávný sen, stane se kastelánem na hradě Kulíkov. Přestěhuje se tam i s kocourem Kokešem a spolu vysvobodí sovu Kukulu. N

19.2 Ferda mravenec, veselý chlapík s červenou puntíkovanou mašlí, který se ničeho nezalekne, už potěšil několik generací malých čtenářů knížek Ondřeje Sekory. N

19.3 Kreslil jsem a kreslil, až se z ošklivého krtka stal hezký a milý krteček, vzpomíná Zdeněk Miller. Dětem se líbí proto, že je vtipný, milý, nemračí se ani se nevzteká. A

19.4 Na makovém poli se poprvé setkal motýl s oranžovým cylindrem jménem Emanuel s panenkou, která má červenou sukničku a představila se jako Maková panenka. A

Ad 19. Úloha je v pořádku.

JK k EDUin: V obou napadených případech jde o tzv. falešnou skladební dvojici (líbí se Miller/krteček, resp. cylindr/motýl jménem Emanuel). To lze bezpečně zjistit bez ohledu na to, zda řešitel Krtečka a Emanuela zná, nebo ne.

Jediné, nad čím jsem se tu jako nadšený čtenář prvorepublikových originálů rozkatil, je Ferda mravenec s malým m. Na druhé straně – pak bychom ale museli dnes psát i Maková Panenka…(?)

 

Výchozí texty k úloZE 20

Umělecký text

Avšak bratr Minz, jenž jsouce otcem vyřazeného závodníka, protestoval proti výsledku, vskutku rozhodnutím starosty bratra Vévody byl vítězem prohlášen poražený Berta Minz. Pětikoruna však nebyla již po ruce, i nařízeno Vocenilovi, by minci tu, až z něho vyjde, předal právoplatnému držiteli.

A tu druhého dne, když Berta dožadoval se stříbrné pětikoruny, odevzdal jemu Vocenil z nařízení pana učitele Picka dvě kovové koruny a padesát haléřů, řkouce, že více z požité pětikoruny z něho nevyšlo.

(J. Škvorecký, Ze života lepší společnosti)

 

Odborný text

Sponu v tvaru přítomného času můžeme někdy vynechat, takže přísudek je vyjádřený pouze podstatným jménem (Mladost radost), přídavným jménem (Otec nemocný), příčestím trpným (Vrah dopaden) nebo příslovcem (Okna dokořán).

(Učte se s námi skladbě češtiny)

 

2 body

20 Rozhodněte na základě odborného textu, který z následujících úseků uměleckého textu obsahuje přísudek beze spony:

A) až z něho vyjde

B) a tu druhého dne

C) Berta dožadoval se

D) i nařízeno Vocenilovi

Ad 20. Úloha je závadná.

U jediné rozumné varianty D) jde o prosté pasivum s eliptickým pomocným slovesem býti (zde by stálo ve tvaru bylo/je), nikoli o vynechanou sponu. O tom svědčí i skutečnost, že v textu úlohy není možná náhrada příčestí dlouhým tvarem přípravného jména: nelze dobře říci *i (bylo) nařízené Vocenilovi…, zatímco u skutečné sponové konstrukce to možné je: Dveře byly po celou dobu zavřeny/zavřené. (Pozn.: podmětem naší konstrukce je celá věta vedlejší by minci tu předal právoplatnému držiteli.)

Úloha je o to spornější, že správné řešení D) si řada studentů patrně z textu odborné publikace analogicky odvodila, třebaže u Škvoreckého jde o jiný případ: je to analogie falešná, tedy nalezení správného řešení nesprávným postupem. V maturitním testu se taková úloha vyskytnout neměla, a už vůbec ne v testu úrovně Z. Navíc jako výchozí text byl použit úryvek plný odchylek od jazykové normy, byť umělecky motivovaných. To mohlo řešitele rušit.

JK k EDUin: Nesouhlasím se všemi detaily EDUinské argumentace k této úloze, ale shodujeme se v tom, že úloha je bezpochyby závadná. Její chybnost spočívá v tom, že mezi čtyřmi vybranými úseky není ani jeden, který by obsahoval přísudek beze spony. V případě D) totiž není vynechána spona být, ale pomocné sloveso být u trpného rodu.

 

VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOze 25

Knižní tvorbu Josefa Čapka i unikátní obrazy, které podle jeho přání chtěla rodina zničit, představí návštěvníkům výstava s názvem Vidět knihu v olomouckém Muzeu moderního umění. Kromě vystavených obálek knih si tak návštěvníci mohou prohlédnout
i obrazy, z nichž řada je vystavena vůbec poprvé. […] Po skončení 27. září poputuje výstava do Chebu, kde si ji návštěvníci budou moci prohlédnout po dobu tří týdnů.

(www.olomoucky.denik.cz)

 

2 body

25 Která z následujících možností nejlépe odstraňuje nedostatky ve výstavbě posledního souvětí výchozího textu?

A) Čapkova tvorba bude v Olomouci až do 27. září, až skončí, poputuje na dobu tří týdnů do Chebu.

B) Čapkova výstava potrvá v olomouckém muzeu až do 27. září, poté poputuje na tři týdny do Chebu.

C) Po 27. září se výstava přesune do Chebu, kde si ji mohou prohlížet po tři týdny návštěvníci.

D) Až výstava dne 27. září skončí, poputuje do Chebu, kde si ji za tři týdny mohou prohlížet její návštěvníci.

Ad 25. Úloha je v pořádku.

JK k EDUin: Analýza EDUinu soudí, že mezi variantami B) a C) „nelze objektivně rozhodnout“ a že nabídka B) podává „chybnou informaci“ tím, že její formulace nepočítá s dobou na instalaci a ukončení výstavy. To je však uvažování, které se vůbec netýká zadání: v něm se žádá identifikovat nedostatky ve výstavbě výchozího textu. Varianta C) je nepřijatelná kvůli chybnému slovosledu (jak tým EDUinu správně rozpoznal), zatímco varianta B) je prosta jakéhokoli nedostatku ve výstavbě (!) textu. Varianta A) vypadává kvůli nesmyslnému spojení až skončí Čapkova tvorba, D) kvůli slovosledu (návštěvníci jsou chybně v jádru výpovědi).

 

Shrnující hodnocení:

Na rozdíl od webu EDUin jsem toho názoru, že skutečně závadné, neobhajitelné úlohy jsou v testu jen dvě: č. 11 a č. 20; jedna úloha, č. 14, je problematická; konečně ještě jedna, č. 3, vykazuje formulační nepřesnost v zadání. Jinde tolik probíraná úloha č. 23 (rabi Löw) má plnou oporu v Katalogu požadavků (viz kompetenci 1.9.1), nehledě na to, že jde o postavu, jež byla bohatě zpracována jak v literatuře, tak v žurnalistice – u maturanta bych její znalost předpokládal; toho si patrně také byli vědomi recenzenti EDUinu a úlohu nenapadli. Rovněž často atakovaná úloha č. 28 (Poláček) je z literárněvědného hlediska naprosto v pořádku, a jistě právě proto neuvedena v posudku EDUInu.

Ve zbytku úloh maturitního testu jsem nenalezl žádnou další, která by byla chybná nebo i jen zpochybnitelná.

Některé (i zde neposuzované) úlohy mohly být lepší – buď proto, že jsou příliš snadné, nebo pro ne zcela přesné formulace, či v jednom případě kvůli přílišné délce.

Varianty odpovědí bylo patrně vhodnější řadit abecedně.

 

Podle mého názoru uvedená zjištění nestačí na odsouzení celého testu; důrazně však doporučuji, aby byl přehodnocen celkový výsledek těch maturantů, kteří řešili úlohy č. 11 a 20 jinak než v souladu s oficiálním řešením CERMATu, a to samozřejmě ve prospěch těchto studentů.

 

Závěrečné poznámky:

Mediální hysterie, která byla kolem maturity spuštěna, je nepodložená.

Připravit validní a reliabilní maturitní test z českého jazyka a literatury je nesmírně náročné. Vždyť jeho jádro tvoří interpretační úlohy, a to i k textům uměleckým – a právě ty je velmi obtížné sestavit tak, aby byly odborně i didakticky zcela nenapadnutelné. Je tolik nepochopitelné, že se v prvním ročníku maturity test z českého jazyka a literatury nepovedl zcela ve všem? A musíme těch několik pochybení opravdu řešit „po česku“, voláním po hlavách tvůrců a po zrušení maturity již po prvním roce její existence?

V této souvislosti se nemohu nevyjádřit k otevřenému dopisu ministrovi školství (nějak se s nimi v poslední době roztrhl pytel) napsanému středoškolskou češtinářkou a zveřejněnému rovněž na webu EDUin. Úzce totiž souvisí právě s tzv. didaktickým testem. V dopise se tvrdí mj. toto: „Jako učitele ČJL nás negativa prosazeného maturitního systému zasahují nejvíce. Jsme totiž nuceni přizpůsobovat své hodiny a svou práci nárokům Cermatu, respektive tomu, co tvůrci didaktických testů považují za důležité a směrodatné.“ Hluboce nesouhlasím. Podle toho by totiž např. učitelé angličtiny měli protestovat proti cambridžským testům argumentujíce, že ty je přece nutí zavádět metodiku výuky s ohledem na charakter testových úloh (!) Nikoli: pokud středoškolský češtinář učí svůj předmět jakkoli, ale dobře, nemusí se po celé čtyři roky takřka vůbec zabývat podobou maturitní zkoušky – jeho studenti na ni pak mohou jít téměř „z voleje“. Podle mé zkušenosti postačí provést před svatým týdnem pětidenní „taktické soustředění“, ve kterém maturantům řekneme něco k podobě testů a slohové práce, vyřešíme asi 30 cvičných testových úloh obou úrovní a napíšeme cvičnou úvahu a výklad.

Nová maturita nikoho nenutí učit podle nějakého rastru; jen vymezuje mantinely, nastavuje alespoň částečně kontrolovatelná pravidla hry a ukazuje neférovost předchozího modelu, který dával stejný glejt studentům s neporovnatelně rozdílnými vědomostmi.

A úplně nakonec: Není zvláštní, že ze všech částí nové maturity se vede tak razantní útok právě proti té, která se jako jediná vyhodnocuje mimo školu? A která má nejobjektivnější evaluační kritéria – nesrovnatelně objektivnější než slohová práce hodnocená učitelem dané školy a ústní zkouška hodnocená učiteli dané školy?

 

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.

Gymnázium Open Gate

 

[1] Opětovně uvádím, že jsem se na přípravě ostrého maturitního testu naprosto nepodílel. Nejsem autorem žádné ze zadaných úloh ani jsem se neúčastnil jejich oponentury. S CERMATem jsem nijak nespolupracoval již několik let před letošním spuštěním nové maturity. Protože žijeme v české zemi, uvedu pro jistotu i to, že za svůj posudek nedostávám odnikud žádný honorář.

[2] Pasáže, v nichž cíleně komentuji názory této EDUinské recenze, uvádím vždy heslem JK k EDUin. Místy odkazuji i k první recenzi uvedené na tomto webu.

[3] To se týká i často napadané úlohy č. 23 (rabi Löw): podrobněji k tomu viz pasáž Shrnující hodnocení.

[4] Jsem toho názoru, že kvalifikovaný češtinář musí umět smysl i způsob řešení takových úloh svým studentům vyložit a připravit je na ně. Vyskytují se naprosto běžně v podobných testech i v jiných zemích.

 


Díky ochotě Dr. Kostečky podílet se na odborném posudku maturitních testů a díky Učitelským novinám, které poskytly prostor, uvádím v následujících řádcích vyjádření k některým hodnocením didaktického testu.
K vyrovnanosti úloh z hlediska obtížnosti a obecněji k testu
Při konstrukci testu se respektují určité zásady, kromě výše uváděné specifikace jde mimo jiné i o obtížnost či zachování srovnatelnosti testu. Záměrně se například uplatňují úlohy rozdílné obtížnosti. Zhruba 25 % úloh je méně obtížných a patří mezi ně třeba právě 2, 6, 30 nebo 32, které mají i vysokou úspěšnost. Tyto úlohy se umisťují na začátek testu jako motivační, případně na konec, aby kompenzovaly možné snížené soustředění dané únavou. Naopak úlohy 14, 17, 20 patří mezi obtížnější a takové se obvykle nacházejí uprostřed textu. Tento přístup byl dodržen i v MAG’10 a považujeme za vhodné řídit se jím i v budoucnu. Zároveň je také z důvodu srovnatelnosti v pořádku, že letošní ostrý test nebyl výrazně obtížnější nebo snazší než MAG’10. K obecnější diskusi o obtížnosti testu je nutno uvést, že test by se jistě jevil jako obtížnější, kdyby ho řešila skutečně jen skupina žáků, jíž je primárně určen. To, že test základní úrovně si vybrali i téměř všichni žáci gymnázií, zkresluje pohled na jeho obtížnost a je logické, že se jeví jako snadný. Na tomto místě také považuji za nutné vyjádřit se k připomínce z analýzy EDUinu, která uvádí, že formáty některých úloh jsou v rozporu s Katalogem požadavků. Katalog uvádí příklady testových úloh, nikoliv příklady všech typů testových úloh. V příkladech zadání písemné práce také není uveden například referát nebo popis pracovního postupu a neznamená to, že je nelze zadat. Napadané úlohy jsou svazky dichotomických úloh – každá úloha obsahuje 4 samostatné úlohy (podúlohy) s odpověďmi ANO – NE, z nichž každá má právě jedno správné řešení a samostatné bodování. Správná odpověď na tyto úlohy rozhodně nemusí být uspořádanou čtveřicí jediných dvou prvků nabídky (problematické je i jen porozumět tomuto požadavku).

K úloze 11
Souhlasím, že úloha by byla jasnější, kdyby druhá věta v souvětí obsahovala příslovce , jak navrhuje Dr. Kostečka i EDUin. Ale i tak řešením v kontextu úlohy může být pouze odpověď A). Spojka jenomže připouští jenom výklad, že obsah druhé věty „nějak omezuje dosah toho, co lze očekávat na základě obsahu první věty, obvykle jde o snížení, omezení kladných důsledků, které by měl mít děj vyjádřený v první větě“ (Bauer-Grepl). Spojka jenomže tedy vyjadřuje vztah odporovací. Ve výchozím textu může jít i o vztah slučovací, případně stupňovací, významová nuance je nicméně opravdu velmi jemná. Spojku než nelze uznat, ve významu ale je archaická, a tedy nevhodná s ohledem na styl výchozího textu, který je zdůrazněn uvedeným zdrojem. V rámci nabídnutých alternativ je třeba za jediné řešení považovat spojku a. Řešení A) zvolilo 63 % žáků, řešení D) 30 % žáků.
I přes výše uvedené argumenty jsme respektovali stanovisko oponentů a zkontrolovali výsledky skupiny neúspěšných žáků, kterým chyběl jeden nebo dva body k dosažení hranice úspěšnosti. Žádný z nich nevolil alternativu D, nikdo z nich tedy nebyl touto úlohou poškozen.
K úloze 14
Alternativa D), almanach, je málo pravděpodobná nejen kvůli použitému přítomnému času v textu, ale např. i ne zcela přesnému časovému údaji (V červenci měli zdejší zaměstnanci…), který by v almanachu zabírajícím delší časový úsek byl nejspíše uveden i s rokem. Text do almanachu by se vyznačoval například i těmito rysy: shrnutí za dlouhou dobu, bilance za delší období, než je měsíc, vyzdvižení událostí za celých 50 let. Alternativa A) záměrně kontextualizuje a záměrně neuvádí v textu nic, co by k zábavnému časopisu pro ženy odkazovalo. Podobně by tu mohl být zábavný časopis pro domácí kutily, pro muže, pro kuchařky. Pokud si dovymyslíme předcházející text nebo text, který bude následovat, můžeme si vytvořit jakýkoliv kontext. Pak ale úloha ztrácí smysl.
K úloze 20
Úloha testuje dovednost aplikovat informaci z odborného textu na jiné typy textů, naopak není zaměřena na znalost, v tomto případě na znalost druhů přísudku. To, že předpokládaná strategie řešení se ukázala jako správná, lze podložit údaji o tom, jak žáci úlohu řešili. Úloha vykazuje velmi dobré až výborné hodnoty, pokud jde o rozlišování mezi úspěšnými a méně úspěšnými žáky z hlediska řešení úlohy v rámci celého testu. Celková úspěšnost žáků v této úloze byla 56 %, žáci, kteří volili správnou alternativu, měli výrazně vyšší úspěšnost v testu než žáci, kteří volili distraktory (nesprávné alternativy).
I když z testologického hlediska je úloha v pořádku a žáci se dostali k výsledku správným postupem, připouštím, že nebyl vybrán jednoznačný příklad přísudku jmenného se sponou, což potvrzují i různé názory mezi samotnými diskutujícími k tomuto problému. V každém případě se budeme napříště snažit vybírat příklad tak, aby nevyvolal spor v odborné rovině. Stejně tak přijímám výtku Dr. Kostečky týkající se odchylek, ač autentických, od jazykové normy, i když se nedomnívám, že mohly žáka rušit.
S ohledem na výše uvedené nezasahujeme do výsledku řešení úlohy.

Mgr. Jana Münzbergerová
metodička českého jazyka a literatury
CERMAT

 

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články