Co přinesl týden 1.7. – 31.8.
Témata týdnů: V budoucnu uspějí ti, kteří dokážou dělat diametrálně různé věci. Bob Kartous v rozhovoru pro iDNES vyvrací tvrzení, že větší procento studujících vysokou školu vede k devalvaci titulu, a naopak podporuje delší postsekundární vzdělání. Lepší, když žák odpoví špatně než vůbec. Vyvolávat jen ty, co se hlásí, nemá smysl. Děti se mají cítit ve škole dobře, a to je úkol učitelů. Tak vysvětloval lektor a expert na formativní hodnocení Dylan Wiliam svůj přístup na workshopu v Praze (Rodicevitani.cz). Rodičovská omezení ve výchově dětí? Raději podnětné prostředí a dobrý vzor rodiče. V rozhovoru pro internetovou televizi DVTV hovoří Tomáš Feřtek o tom, kam může vést přehnaná kontrola a strukturování „volného“ času dětí. CERMAT ani letos nezveřejnil užitečná data o maturitě. Které úlohy dělaly problémy nejslabším žákům, jaké pohlaví si vybralo jaký předmět nebo jaká byla úspěšnost na různých typech středních škol. To vše nám CERMAT neříká. Pro spoustu dětí je škola muzeem. O současném stavu školství a hrozících problémech s nedostatkem pedagogů hovořili s Mirkem Hřebeckým Michaela Michaela Těšínská a Martin Rychlík (Lidové noviny).
Výrok týdnů: „Myslím tedy, že celé české školství by se neuvěřitelně zlepšilo, kdyby každý pedagog „jen“ dobře učil ve své třídě a podporoval filozofii líného učitele: že pracovat ve třídě mají žáci, kteří do školy chodí kvůli sobě. On je „pouze“ dodavatel zajímavých výukových aktivit a mentor na cestě vzděláváním.” Školní psycholog a lektor Robert Čapek v rozhovoru pro server Flowee vydaného pod titulkem Klasická česká výuka demotivuje. Žákům nic nedává a učitele vyčerpává.
Novinky:
EDUin vypracoval návrh potřebných kroků ke zkvalitnění vzdělávání v České republice. Požádal ho o to po společné schůzce premiér Andrej Babiš. V dokumentu think-tank dělí návrhy do šesti kategorií: Jasná vize, Data a informace, Finance, Ředitelé, Učitelé a Kvalita pedagogického procesu a výsledky vzdělávání. Leitmotivem doporučení je snaha přimět vládu se k rozvoji školství postavit zodpovědně a koncepčně. To znamená například ustavení Národní rady pro vzdělávání, vypracování dlouhodobé strategie rozvoje vzdělávání, větší promyšlenost změn v systému a jejich založení na předchozím ověřování nebo výrazné zvýšení investic do rozpočtu školství, a sice o 2 % HDP. Neméně pozornosti věnuje EDUin, stejně jako ve svém nedávném Auditu vzdělávacího systému, podpoře kvality učitelů zvýšením jejich platů, zavedením školských superintendantů či reformou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků do modelu kontinuální přípravy, podobně jako u lékařů. Z pohledu systémových opatření je klíčové řešit silnou vzdělanostní reprodukci pramenící z úrovně rodinného zázemí žáka, a to důrazem na společné vzdělávání a omezením procenta dětí studujících mimo hlavní proud. V neposlední řadě je třeba pracovat na zlepšení odborných středních škol, které mají na dnešní dobu výrazně nízkou složku všeobecně vzdělávacích předmětů oproti těm odborným, na což mimo jiné upozorňuje ve své studii akademička Jana Straková z Ústavu pro rozvoj a výzkum vzdělávání PedF UK. To učňům paradoxně znesnadňuje pracovní uplatnění.
Nechvalné platy učitelů i nepedagogických pracovníků se staly rezonujícím tématem parlamentních voleb, nicméně ani bezmála rok po obsazení sněmovny není důvod slavit. Přestože v absolutních číslech platy rostou, studie vědců z institutu IDEA ukazuje (Novinky.cz), že jde jen o malé zvýšení v porovnání s růstem platů v jiných oborech, kde pracují vysokoškoláci. Poslední navýšení proběhlo v listopadu (Ceskatelevize.cz), kdy učitelé dostali o 15 % více na své výplatní pásce. Další má přijít začátkem příštího roku (Ceskenoviny.cz), a sice o stejná procenta: deset by mělo putovat do tarifní složky a pět na odměny. Nepedagogičtí pracovníci dostanou od ledna více o 10 %. Školské odbory i opozice se ale zlobí, že zvýšení přichází pozdě a že podle usnesení sněmovny k němu mělo dojít už v září. Celé téma ohodnocení učitelů má klíčový dopad na kvalitu vzdělávání ve školách i jeho praktickou udržitelnost. Školské asociace společně koncem července uvedly, že školy čelí čím dál těžšímu boji o učitele (Ceskenoviny.cz) – do důchodu jich odchází více, než přichází, a pro některé aprobace je hledání nových pedagogů extrémně náročné. Neobsazená místa tak školy někdy zalepují učiteli-penzisty (Novinky.cz). EDUin proto v doporučeních premiérovi mimo jiné navrhuje, aby zvyšování platů, které má do profese přilákat více kvalitních zájemců, nebylo vázané na absolutní částky, nýbrž na 150 % průměrného platu.
Ministr školství Robert Plaga v posledních měsících otevírá diskusi o podobě závěrečných zkoušek na středních školách (iDnes.cz) – pravděpodobně také v souvislosti s blížící se povinnou maturitou z matematiky, která mezi studenty i odbornou veřejností způsobila důvodné obavy o výši propadlíků (Novinky.cz). Plaga hovoří o možné adaptivní verzi maturitní zkoušky, která by flexibilně reagovala na žákovské odpovědi, přičemž by držel nastavenou nejnižší hranici, ale mohla úspěšnějším maturantům pokládat náročnější otázky. Od toho by se také odvíjel počet bodů, které by žák obdržel. Ministr s cílem dosáhnout původního záměru, tedy připravit maturitu tak, aby se jejími výsledky řídilo přijímací řízení na VŠ, chce mluvit o změnách se všemi aktéry ve vzdělávání. Poslední roky přípravě a komunikaci o zkoušce dominoval její realizátor CERMAT, což nešťastně omezovalo šíři a hloubku diskuse. Mimo debatu o maturitách má Plaga zájem obnovit mistrovskou zkoušku, která by zakončovala studium na odborných učilištích. O její vzkříšení se neúspěšně naposledy pokoušel exministr školství Marcel Chládek (Novinky.cz). Eduin jako součást doporučení pro premiéra Babiše navrhuje, aby maturitní zkouška plnila úlohu nepodkročitelného minima pro všechny typy škol, aby do doby zlepšení výuky matematiky z ní nebyla zkouška povinná nebo aby školy místo testů více využívali jiné formy ověřování, jakými jsou například dlouhodobé projekty, seminární práce a podobně.
Letošní rok přináší stovky konkurzů na posty ředitelů škol ve všech krajích (iDnes.cz), které se znovu po 6 letech mohou soutěžit. Řada ředitelů, zejména pokročilejšího věku, má pochybnosti, zda se do řízení hlásit. Považují to za nedůstojné, ale často dodávají, že nechtějí opouštět nedokončenou práci (iDnes.cz). Problémy korupce a manipulace ve výběru nových ředitelů, které konkurzy doprovázejí dlouhodobě, jsou vlivem vysokého počtu letošních řízení mnohem viditelnější. MF Dnes již v březnu informovala o nezávislých svědectvích současných ředitelů i členů výběrových komisí, které vysvětlovaly pozadí „předem vybraných kandidátů“ v hradeckém kraji (iDnes.cz). Mediálně známé jsou i případy ředitelských míst jako trafik pro vysloužilé radní (iDnes.cz) nebo přátele předních krajských politiků. Častou příčinou sporu je zákonná úprava celého procesu výběru ředitele: odborná komise sděluje politikům, který z uchazečů je podle ní nejlepší pro výkon funkce. Zřizovatelé se ale doporučením nemusejí řídit a mohou vybrat kohokoliv, kdo konkurzem projde. Odvolat se nelze. Školský ombudsman Ladislav Hrzal tak ve shodě s náměstkem ústředního inspektora ČŠI Ondřejem Andrysem navrhuje, aby posudky odborných komisí byly pro zřizovatele závazné (Msmt.cz).
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: