Anna Brzybohatá 16. 9. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
9. – 15. 9.
Locika připravila infografiku, jak s dětmi mluvit o povodních
chybějící školní psychologové jsou problém od základních po vysoké školy
podcasty, které by vám neměly uniknout, se věnují rozpočtu, duševnímu zdraví či inkluzi
Týden stručně
Zvednuté hladiny řek na většině republiky, záběry padajících domů a vrtulníků zachraňujících lidi ze zaplavených domů nebo zvuk burácející řeky zblízka. V náročných dnech, které Česko zažívá, je třeba myslet i na to, jak o nich mluvit s dětmi. „Děti se totiž s mimořádnou událostí lépe vyrovnají, když mají pocit, že rozumí tomu, co se děje a co mohou udělat, aby pomohly ochránit sebe, rodinu a přátele. Abychom mohli být dětem oporou, musíme se na prvním místě postarat sami o sebe,” vysvětluje centrum Locika, které připravilo balíček infografik, který pomůže s dětmi o situaci komunikovat před, při i po povodních.
Stala se poměrně málo vídaná věc, a to že se vládní i opoziční poslanci shodli a společně podávají návrh na změnu přístupu k odkladům školní docházky. Jak píší Seznam Zprávy, přechod mezi školkou a školou by měl být postupnější a odkladů by mělo výrazně ubýt. Proč? Takovým mottem nutnosti snížení vysokého počtu odkladů se stal výrok „děti nemají být připravené na školu, ale škola na děti”. Cílem změny odkladů je zcela změnit jejich systém. Zatímco dnes dostává odklad čtvrtina ročníku, do budoucna by to mělo být jen pět procent dětí. „Systém, který odklady zneužívá, není systémem. Odklady dnes dostávají i děti, které je nepotřebují nebo jim nic nepřinesou,“ upozorňuje pro Seznam Zprávy Pavel Klíma, který za poslaneckým návrhem stojí.
Umělé inteligenci se část populace stále brání. Do českých škol se její využívání pomalu dostává, například v rámci nepřímé pedagogické činnosti, jak řekl Novinkám Ondřej Neumajer z Národního pedagogického institutu. Uplatnění pro AI nachází například učitel IT a biologie na ZŠ Bakalka v Brně Pavel Hodál. „Ušetří mi to neskutečně času, skoro si myslím, že až polovinu. Každý učitel vytváří dokumenty, pracovní listy a AI je výborná v tom, že z toho vyhmátne to důležité. Zeptám se: Co mi chybí v této aktivitě? A ona mi nabídne deset věcí, z nichž osm je banálních a ty dvě jsou naprosto perfektní. Otevřou se mi oči a je mi jasné, že to tam musím ještě dát,“ řekl Novinkám Hodál.
Psychologové ve školách mohou zásadně pomoci při řešení duševních problémů mladých lidí. Chybí ale na většině škol. Duševních problémů žáků a studentů v posledních letech prudce přibylo, jak popisuje v reportáži Deník referendum. Školní psychologové řeší například kyberšikanu nebo sebepoškozování a veřejnost je vnímá jako ty první, kdo mohou pomoci dětem řešit problémy a pomáhat předcházet jejich vzniku. Pokud by ve škole byli psychologové dostupní, využívalo by jejich služby více studentů, ukázal dřívější průzkum. „Psycholog přitom představuje oporu i pro ostatní podpůrné pracovníky ve škole: dítě nemusí přijít rovnou přímo za ním, ale člen pedagogického sboru, na nějž se dítě obrátí, potom může svoji reakci s psychologem konzultovat,“ říká pro Deník referendum Barbora Pšenicová z organizace Nevypusť duši, pro kterou průzkum vznikl.
Od začátku školního roku chodí do mailových schránek ředitelům výhružné zprávy. Policie na síti X uvedla, že výhružný e-mail obdrželo opět přes 2500 škol, závažnost hrozby je podle ní ale nadále velmi nízká. Ministerstvo školství (MŠMT) ve spolupráci s ministerstvem vnitra pro tyto případy připravilo pro školská zařízení metodiku, jak mají postupovat v případě výhružných zpráv. Úřad ji ředitelům škol zaslal na začátku týdne (ČTK). V manuálu jsou doporučení pro případy, že škola obdrží jak výhružný telefonát, tak i elektronickou výhružnou zprávu.
Výrok týdne
„Celá osobnostní výchova je plná příkladů ze života. Vezměme kupříkladu komunikační techniku asertivního odmítání. Někdo po vás žádá něco, co není vaše povinnost. Není to ani ve vašem zájmu a neplánovanou činností byste si přivodili jen stres. „Ne“ lze říci slušně, nezraňujícím způsobem, krátce a jasně. Jenže naučit se tuto dovednost a dobře ji umět použít je pro leckoho hodně obtížné. A právě tady se hodí samostatný čas na postupné zkoušení si dovednosti v různých cvičných situacích. Vždycky mi přišlo divné, proč se tomu všeobecné vzdělání u nás náležitě nevěnovalo. Sociální dovednosti si dospělí u nás desítky let opatřují v různých agenturách za peníze,” více zde:
říká v rozhovoru pro EDUin Josef Valenta.
V souvislostech
Jak pomáhají dějiny porozumět současnosti, problematika inkluze nebo psychické rozpoložení učitelů. Řada podcastů se přes prázdniny věnovala aktuálním tématům, jako je například rozpočet pro resort školství nebo strasti prvních školních dnů, kdy do škol chodily výhružné maily. Jak to působí na děti? Jak to působí na učitele? V podcastech se tomu věnoval například Český rozhlas.
Jak prostřednictvím moderní historie lépe porozumět současným událostem
Jedno přísloví říká, že kdo se z historie nepoučí, je odsouzený ji opakovat. Podcast pro soudobé dějiny ukazuje, že historie je nejen klíčovou součástí vzdělání, ale také nástrojem pro pochopení současného světa – jeho výzev a hrozeb. V poslední epizodě podcastu byli hosty Martin Štefek, historik a zástupce ředitelky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, didaktik a historik Jaroslav Pinkas z Pedagogické fakulty UK a Národního pedagogického institutu a Matěj Andrýs, pedagog ze Základní školy Liberec, ulice 5. května, kde se zaměřili na to, jak prostřednictvím moderní historie lépe porozumět současným událostem a jak efektivně vyučovat soudobé dějiny na základních a středních školách. Tématu dějin a jejich výuky se podcast Reparát věnoval také o prázdninách s Jaroslavem Najbertem, podle kterého jde vzít propagandistický leták, LEGO stavebnici s koncentračním táborem nebo kousek dobového filmu a vysvětlit na tom deváťákům, jaké bylo určité období ve 20. století a jaké otázky lidé řešili. Snaží se o to učebnice Soudobé dějiny, na které Najbert spolupracoval. Ta obsahuje tematický plán pro 9. ročník dějepisu na základní škole. „Jsou tam mozaiky příběhů a situací, které jsou zachyceny různými žánry,“ přibližuje učitel z Gymnázia Přírodní škola.
Na školství peníze nejsou, řeší se pouze naléhavé problémy
Každoroční kolorit se opakuje i letos – peněz je pro školství v návrhu státního rozpočtu málo. Jak ukazuje současný návrh, jde o „ucpávání děr, aby do lodi nezatékalo”. A podle střednědobého výhledu ministerstva financí reálně hrozí, že za další rok se tato situace bude opakovat znovu. A znovu. Nad výhledem rozpočtu českého školství s Michalem Kaderkou v podcastu 9 let natvrdo diskutovali Petra Mazancová z Učitelské platformy, analytik PAQ Research Karel Gargulák a ekonom CERGE-EI Daniel Münich. V průběhu léta byli mezi hosty podcastu 9 let natvrdo také ministři – současný šéf resortu Mikuláš Bek se rozpovídal například o výuce cizích jazyků, bývalý ministr Petr Gazdík o tom, jak přesedlal na pozici ředitele školy.
K lepšímu fungování inkluze je třeba odborná podpora
Inkluzi se věnuje další díl podcastu Reparát z dílny Českého rozhlasu Plus, konkrétně z pohledu rodičů dětí, které potřebují při vzdělávání podporu. Už od roku 2016 totiž platí zákon, který měl v českých školách podpořit systém proinkluzivních opatření. Ale i dnes je to především o rodičích, škole a jejich spolupráci, která ovlivní, jak se podaří integrace dítěte dosáhnout. „Některé školy tento systém nevítají. Mají předsudečné přístupy a obavy z toho, jak to bude v praxi fungovat,“ upozorňuje v podcastu Lenka Hečková z organizace Society for All.
Hned první týdny školy byly kvůli výhrůžkám náročné pro děti i učitele
Začátek školy přinesl několik krizových situacích – stovky výhrůžek bombovými útoky nebo incident dívky, která s nožem napadla dva žáky v Domažlicích. Situaci se věnoval podcast Seznam Zpráv 5:59, kde s reportérem Matějem Nejedlým hovoří o tom, odkud maily chodily nebo jak se podobné situace řeší. Jak se podobné události podepíší na mentálním zdraví studentů? Na to soustředil díl Českého rozhlasu Osobnost Plus. „Třeba pro děti, které jdou do prvních tříd nebo nastupují na střední školy, je to další obrovská rána pro psychiku,“ upozorňuje učitel, influencer a popularizátor pedagogiky Daniel Pražák. V podcastu se pozastavil také nad psychikou kantorů. Pokud se podle něj necítí dobře samotný učitel, dopadne to na děti.
Aspoň 200 dětí na školu, jinak se to nevyplatí
Malé školy nejsou efektivní a nevyplatí se. To míní v podcastu Kontext od iDNES statistik Jakub Fischer, profesor hospodářské politiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Školy by podle něj měly mít alespoň 200 žáků. Sloučení malých škol do jednoho celku tak může ušetřit spoustu peněz. Ty by resort mohl lépe využít a docílit toho, aby vzdělávání v Česku bylo efektivnější.
Co trápí uživatele v kyberprostoru? Kdeco, ukazuje letní speciál
KYBcast během léta shromažďoval zkušenosti posluchačů týkající se toho, co je ve virtuálním prostoru trápí. A představil je ve speciálu KYBcast: Letní toulky kyberprostorem. Díl z velké části tvoří historky a postřehy posluchačů, které posílali v průběhu léta – některé technologie potrápily, jiným naopak pomohly.
Z edukalendáře
19. 9. → online → Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak v novém kurikulu smysluplně a efektivně nastavit výuku cizích jazyků
15. 10. → Praha → konference Úspěch pro každého žáka
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
