Anna Brzybohatá 22. 4. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
15. – 21. 4.
odbřemenění ředitelů škol jako priorita, která se nedaří
tým středoškoláků je absolutním vítězem Evropské olympiády experimentálních věd
ministerstvo školství podepsalo memorandum s PAQ Research
Týden stručně
Bez chytáků a díky tomu férové, ale zato lehčí. Tak hodnotí testy Cermatu během přijímacích zkoušek na střední školy učitelé matematiky, které oslovily Novinky. Vzhledem k tomu, že podle nich byly testové úlohy jednodušší než ty z loňského roku, bude úspěšnost uchazečů v porovnání s předchozími roky vyšší. Jenže dětem, kterým by stačilo k přijetí 20 bodů, si nemusí vystačit ani s 30 body. „Mám ale obavu, že děti, které si napočítaly hodně bodů, mají teď trošku pocit falešné naděje,“ řekla Novinkám matikářka Rebeka Vadasová ze ZŠ Lyčkovo náměstí. Podobné pocity má i vítěz ankety Zlatý Ámos 2022 Marek Valášek, který popularizuje matematiku na YouTube. Na jeho streamu se sešlo asi 500 lidí a děti se ho ptaly, jestli jim nedali testy pro páťáky. Na reakce dětí a rodičů se ptal také Deník N a podle většiny byl těžší test z českého jazyka.
Česká věda je plná mladých talentů a razítkem jsou na tom výsledky z nedávného evropské klání. V konkurenci 45 týmů vyhrála středoškolskou soutěž trojice složená z gymnazistů z Prahy a Českých Budějovic, druhý český tým skončil hned za nimi se stříbrnou medailí. V Evropské olympiádě experimentálních věd se přitom střetávají ty nejlepší týmy mladých středoškoláků z Evropské unie a Ukrajiny a triumf v ní je prestižní. Letos proběhla v Lucembursku a čeští zástupci v ní zazářili: domů přivezli zlatou a stříbrnou medaili. „Zlatí“ Češi se stali dokonce absolutními vítězi celé soutěže (Česká televize).
V současnosti probíhá debata o tom, jak by se mělo změnit učivo na základních školách. Jak ho provzdušnit, přiblížit 21. století, zaměřit se na dovednosti, a ne jen na memorování. V komentáři pro Český rozhlas se Petr Šabata zastavuje nad tím, že samotná revize rámcového vzdělávacího programu není to hlavní. „Zásadní proměna učiva, dnes tak důležitá pro úspěšnou budoucnost země, se může opravdu podařit, jen když si ji za svou vezmou učitelé a ředitelé škol. Tedy ti lidé, jimž vláda slíbila ve svém programu hory doly a nesplnila takřka nic,” popisuje v komentáři. Kritici navíc upozorňují na to, že na debatu je málo času, protože končí 31. května. Následně ministerstvo připomínky do dokumentu zanese a školy revidované RVP mohou začít zavádět dobrovolně od září 2025, povinně pak bude od září 2027. „To znamená, že ministerstvo školství má oproti plánu dva roky zpoždění. Anebo ještě víc,” dodává Šabata.
Služební byt Mikuláše Beka na pražském Břevnově je podle MF DNES nejdražším bydlením člena vlády. Ministerstvo školství proplácí šéfovi resortu náhradu na přechodné ubytování v Praze ve výši 57 105 korun, kdy jde o třípokojový byt o velikosti 80 m2 s garážovým stáním na Praze 6. Cenu vysvětluje tím, že bydlí s rodinou a byt tak potřebuje větší. „Kdybych byl v Praze sám, tak mi stačí garsonka,“ řekl ministr Bek.
Nezisková organizace Člověk v tísni rozšiřuje sérii online kurzů pro učitele a asistenty pedagoga o práci s žáky se sociálním znevýhodněním s názvem „Příběh Jany – case management“. Účastníkům v něm chce přiblížit, jak je možné se z pozice pedagogického pracovníka zapojit do řešení náročného chování nebo složitých rodinných situací dětí pomocí metody case managementu.
Nová spolupráce vychází z rozsudku D. H. z konce roku 2023 k otázce segregace romských dětí ve školách, který musí Česko plnit. Memorandum podepsali zástupci ministerstva, Národního pedagogického institutu i výzkumné organizace s tím, že budou společně pro zřizovatele vytvářet metodiky, jak se segregací skoncovat. „Metodiku pak jednotlivé regiony, města a obce podpoří vzdělávacími, konzultačními a analytickými aktivitami,” píše na svém webu ministerstvo školství. Spolupráce je naplánována do konce příštího roku.
Výrok týdne
„I na Vysočině jsme čelili demografickému nárůstu počtu deváťáků. Z analýzy, kterou jsme si nechali zpracovat, nám vyplynulo, že na některých školách je skutečně vyšší zájem o konkrétní obory, a tím pádem je těžší se na ně dostat. Z toho důvodu jsme navyšovali kapacitu gymnázia v krajském městě Jihlavě. Jihlavský okres patří v rámci kraje mezi ty, kde je podíl přijatých nejnižší, ačkoliv jeho kapacity jsou zcela naplněny. Jediným řešením, jak zvýšit dostupnost, tak bylo otevření nových tříd. Kromě převisu uchazečů hodnotíme také uplatnitelnost absolventů. Nemá cenu navyšovat kapacity oborů, jejichž absolventi končí na úřadech práce nebo pracují v jiném oboru, než jaký vystudovali. Navyšovali jsme proto kapacity gymnaziálního a všeobecného vzdělávání, současně jsme ale také zřizovali některé zcela nové perspektivní technické obory, jako je energetika na Střední průmyslové škole Třebíč,”
říká krajský radní pro školství z Vysočiny Jan Břížďala v rozhovoru pro Deník Referendum k otázce, jak kraj zasáhl proti nedostatku míst na středních školách po letošní i loňské krizi.
V souvislostech
Tabulky, výkazy nebo faktury. Ředitelé mateřských a základních škol tráví většinu své pracovní doby administrativou a nezbývá jim tak čas na pedagogické vedení sboru, ač by to měla být jejich hlavní činnost. Vychází to ze studie Partnerství pro vzdělávání 2030+ spolu s Vysokou školou ekonomickou pod vedením Jakuba Fischera a Petra Mazoucha. Oslovili na 7000 mateřských a základních škol, ze kterých jim na dotazník odpovědělo téměř 30 procent z nich, tedy zhruba 2000 škol. Výsledky ukazují, že nepedagogickými činnostmi, které se netýkají vlastní výuky a pedagogického vedení školy či učitelů, ředitelé tráví v průměru 30 hodin svého týdenního papírového úvazku, což je zhruba třetina.
„V průměru jsme se dostali na zhruba 53 hodin týdně, které ředitelé reálně odpracují, což považujeme za velmi realistické číslo, možná spíš na dolní hranici,” vysvětluje spoluautor studie a děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Fischer. A nad čím konkrétně tráví nejvíce času?
„Pokud bych to seřadil sestupně, tak nejvíce času tráví přípravou školních dokumentů, to je přes pět hodin týdně. Hodně zatěžující je finanční účetnictví, které také vychází na pět hodin týdně. Čtyři hodiny týdně řeší právní agendu, necelé čtyři hodiny mzdové účetnictví, přes tři hodiny týdně výkazy a statistiky a takhle bych mohl pokračovat dál,” vysvětluje pro EDUin Jakub Fischer s tím, že nejméně času z nepedagogických činností, na které se ve studii ptali, zabere ředitelům úklid.
Ve studii se autoři zabývají také návrhy řešení, jak práci ředitelů v otázce nepedagogické činnosti zefektivnit a přináší celkem čtyři varianty. „Jednou z nich, která je administrativně nejjednodušší a nevyžaduje administrativně vlastně vůbec žádný zásah, je varianta sdílení služeb,” vysvětluje Fischer s příkladem, že už to některé školy praktikují. „Třeba v Jindřichově Hradci školy sdílejí finanční či mzdové účetnictví,” vyjmenovává spoluautor studie.
Druhou variantou je administrativní sloučení škol pod jednoho zřizovatele, tedy více škol by spadalo pod jedno město či obec, na což upozorňuje například i výzkumná sociologická společnost PAQ Research. Třetí možnost vychází z toho, že by se školy v malých obcích sloučily do svazkové školy. Nově vzniklé svazkové školy by tak měly minimálně 250 žáků. Na základě podobných úprav by podle autorů studie mohlo dojít i k vysokým úsporám. Na příkladu jednoho obvodu ORP, kde je 39 škol s 6000 žáky, by podle autorů studie šlo při organizačním sloučení škol ušetřit měsíčně až 1,54 milionu korun.
Z edukalendáře
20.–28. 4. → Praha/regiony → FUK – Festival umění a kreativity ve vzdělávání
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
