Lidové noviny: Pro bezpečné prostředí ve školách nestačí pouze zvyšovat bezpečnostní opatření

Střelba na Filozofické fakultě UK, která se odehrála krátce před vánočními svátky, patří mezi ten typ událostí, jež od základu naruší pocit bezpečí a samozřejmosti, s jakou běžně navštěvujeme nejrůznější veřejná místa a instituce. Během okamžiku se totiž změní z prostor pro setkávání, nakupování či přepravu v místa označovaná bezpečnostními experty jako tzv. měkké cíle, které je třeba systematicky chránit.

Jakou ochranu pro školy chystá ministerstvo školství ve spolupráci s dalšími subjekty? A může nám stačit pro vytvoření bezpečného prostředí v našich školách pouze ochrana před potenciálními útočníky?

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) zahájil s vysokými školami bezprostředně po novém roce jednání o bezpečnostních opatřeních, která by měla snížit pravděpodobnost dalšího podobného útoku. Byla ustavena pracovní skupina, jež se má zevrubně zabývat tématem bezpečnosti ve školách. Ta se sešla poprvé 10. ledna a tvoří ji zástupci MŠMT, ministerstva vnitra, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru a vysokých škol. „Všechny vysoké školy, a to jak ty veřejné, tak i soukromé, mají za úkol navázat kontakt s krajskými pracovišti Policie ČR a diskutovat možnosti zvýšení své bezpečnosti,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Dále se podle jejích slov na pracovním setkání řešilo školení zaměstnanců univerzit, k němuž by mělo dojít ve spolupráci s ministerstvem vnitra tak, aby tito byli schopni dále proškolit své kolegy a studenty na fakultách.

„Vysoké školy si vzaly také za úkol ve spolupráci s ministerstvem vnitra a Policií ČR kriticky zhodnotit své stávající bezpečnostní předpisy, případně je doplnit a rozšířit tak, aby byly platné a odpovídaly aktuálním potřebám a situacím. Jedním z bodů byla i psychologická pomoc, která se především zaměřuje na studenty a zaměstnance Univerzity Karlovy, ale také na ostatní vysoké školy,“ dodává Fojtová. Vysoké školy by vedle toho měly provést analýzu současného stavu bezpečnostních opatření a informovat MŠMT o tom, zda je v tomto ohledu potřeba provést nějaké legislativní změny. Pracovní skupina by se opět měla sejít, až budou tyto úkoly zpracovány.

Vstupní karty, kamery či bezpečnostní rámy?

Revize bezpečnostní situace by se ale podle záměru ministerstva školství neměla týkat pouze vysokých škol. V únoru plánuje k tématu svolat kulatý stůl a zaměřit se společně se zástupci resortu vnitra, policie, hasičů, ale i dalších zainteresovaných institucí, jako jsou Národní pedagogický institut, školské odbory nebo Státní úřad inspekce práce, na bezpečnost v mateřských, základních a středních školách.

Právě pro ně vznikl v roce 2015 tzv. minimální standard bezpečnosti, na jehož základě byl do většiny škol například zaveden u vstupu kamerový systém. Důvodem vytvoření tohoto metodického doporučení, které chce ministerstvo v souvislosti s aktuální situací aktualizovat, byl útok psychicky narušené ženy na střední odborné škole ve Žďáře nad Sázavou, který se odehrál v roce 2014. Žena tehdy pronikla do školní budovy, zaútočila nožem na studenty v šatně školy a jeden z nich její útok nepřežil. Instrukce ze strany ministerstva školství pod vedením tehdejšího ministra Marcela Chládka směřovaly především k bezpečnostním opatřením, jež měla zamezit jakémukoli nekontrolovanému vstupu do budovy školy. Základní a střední školy tehdy začaly důsledně zamykat vchody, zavádět recepce a kamerové systémy.

Po poslední nešťastné události se současný ministr školství nechal slyšet, že v tomto smyslu bude třeba pohled na bezpečnost přehodnotit a vzít v potaz také možnost, že zaútočit může i někdo zevnitř. „Dosud jsme se připravovali na situace, které předpokládaly ohrožení ze strany cizí osoby, nově je třeba počítat i s tím, že nebezpečí může přijít od člověka, který ve škole pracuje či studuje,“ řekl po jednání s rektory vysokých škol, jež proběhlo hned zkraje ledna, Mikuláš Bek.

Ministerstvo školství poskytne vysokým školám na zavádění bezpečnostních opatření z evropských peněz 200 milionů korun. Další peníze uvolní z rozvojových programů ministerstva. Jak ministr Mikuláš Bek, tak i většina odborníků se shodují, že jít cestou plošného zavedení bezpečnostních rámů není příliš efektivní. Zato je žádoucí, aby zaměstnanci škol i studenti prošli intenzivním bezpečnostním školením, a vzniknout by měl také informační systém pro varování. Školy aktualizují bezpečnostní plány, některé zvažují vstupy na kartu a do budoucna také řada z nich chystá těsnější spolupráci s krajskými policejními ředitelstvími.

Jak ale zajistit bezpečnost v místech, kde se denně potkávají lidé, aniž bychom se stali otroky monitorovacích systémů a bezpečnostních opatření a uchovali si pokud možno svobodný komunitní prostor a život? Mezi takzvané měkké cíle totiž nepatří pouze školská zařízení. Metodika Ministerstva vnitra Základy ochrany měkkých cílů mezi ně řadí také knihovny, církevní památky, nákupní centra, kina, divadla, zábavní centra, hotely, kluby, restaurace, muzea, galerie, sportovní haly a stadiony, ale i parky, náměstí, turistické památky, významné dopravní uzly, nádraží, letiště nebo veřejná shromáždění a průvody.

Rychlá komunikace je základ

V zásadě je třeba si klást dva typy otázek: co dělat, aby k takovéto situaci pokud možno nedošlo, a jestliže k ní už dojde, jak se zachovat tak, aby její bezprostřední následky byly co nejmenší? Jde-li o to, jak reagovat v situaci bezprostředního ohrožení, je možné se inspirovat třeba ve zmíněné metodice ministerstva vnitra. Tyto instrukce z velké části souvisí se způsoby a systémy komunikace. Jak například nejrychleji a nejefektivněji informovat okolí o bezprostřední hrozbě a instruovat k účelnému chování, které je ochrání? Ideální je mít nějaký vnitřní systém krizové komunikace, v uzavřených budovách například rozhlas. „Vnitřní rozhlas je mimořádně funkčním nástrojem pro komunikaci v případě nebezpečných situací. Vhodným je nastavení dvou poplachových hlášení – pro evakuaci ven (požární evakuaci) a pro povel k uzamčení se v místnostech (lockdown),“ uvádí se v metodice ministerstva vnitra.

Právě rozhlas by jako svůj primární komunikační systém aktuálně využila soukromá Vysoká škola CEVRO. „V případě jakýchkoliv krizových situací je k dispozici školní rozhlasový systém, prostřednictvím kterého jsme schopni oslovit všechny přítomné osoby v budově. Souběžně s tím vyvíjíme i aplikaci, která by automaticky informovala všechny přítomné osoby o krizové situaci ve škole prostřednictvím jejich mobilního telefonu,“ uvedla Ludmila Habadová, ředitelka Vysoké školy CEVRO.

Elektronickou komunikaci se chystá pro komunikaci využívat i Masarykova univerzita v Brně, jež v rámci preventivních opatření oslovila v lednu všechny své studenty, studentky a zaměstnance s žádostí o krizový kontakt, aby je mohla v nutném případě bezprostředně informovat a instruovat prostřednictvím SMS. „Součástí krizové komunikace pro události tohoto typu je i systém včasného varování pro naše studenty a zaměstnance, který bychom chtěli mít zprovozněn se začátkem jarního semestru a který by měl formou rychlé SMS upozornit všechny, jichž se to týká, že se něco děje. Připravujeme také doporučující informace pro studující a zaměstnance, jak se chovat v situacích, když se něco skutečně vážného děje,“ říká Radim Sajbot, tiskový mluvčí Masarykovy univerzity.

Vedle toho univerzita dokončuje výměnu relevantních kontaktů mezi policií a odpovědnými osobami na univerzitě a předávání podkladů pro tzv. zásahové karty pro policii, aby ta už při příjezdu na místo zásahu měla k dispozici základní informace, mj. kolik má daná budova pater a kudy vedou únikové cesty. „Rychlá a efektivní komunikace v případě tohoto typu událostí je naprosto klíčová,“ uvědomuje si Radim Sajbot a dodává: „Systém krizového řízení máme na univerzitě nastaven dlouhodobě, ale samozřejmě se průběžně vyvíjí a zdokonaluje, neboť každá krizová situace je jiná a odhaluje nové poznatky.“

Psychologická péče a všímavost

Bezpečné prostředí ve školách ale není jen o tom, že do nich nepronikne osoba s úmyslem škodit, či dokonce zabíjet. Školské prostředí je v tomto ohledu specifické, školy totiž nemají své žáky a studenty pouze vzdělávat, měly by je také vychovávat, respektive rozvíjet po stránce osobnostního růstu, duševního rozvoje, ale i etických hodnot a postojů. A také by měly být připraveny pomoci, pokud zaznamenají u svých studentů psychické problémy (což může mj. fungovat i jako prevence případů, kdy by chtěl někdo ze studentů ublížit sobě nebo někomu jinému). Čím dál častěji se v této souvislosti také skloňuje slovo wellbeing jako důraz na kvalitu života. Toto téma rezonuje obzvlášť v situaci, kdy podle nedávného šetření Národního ústavu pro duševní zdraví vykazuje více než třetina dětí na základních školách známky středních až těžkých depresivních stavů. Při nedostatku dětských psychologů se má péče o duševní rozvoj, ale i celkový osobnostní rozvoj a psychickou odolnost stát předmětem, na který se mají zaměřit už pedagogové ve školách.

V souvislosti s tím byla v rámci probíhající revize kurikula připravována nová komplexní vzdělávací oblast, která měla propojit osobnostní, sociální, etickou a kariérovou výchovu. Podle posledních informací ale ministerstvo školství od tohoto záměru upustilo a rozhodlo se ponechat tato témata na okraji v rámci jednoho z takzvaných průřezových témat, případně je rozpustit napříč kurikulem. „Témata osobnostní a sociální výchovy budou samozřejmě součástí revidovaného RVP ZV. Ale s největší pravděpodobností nikoliv jako samostatný vzdělávací obor, nýbrž jako vzdělávací obsah vhodně integrovaný do ideálně všech vzdělávacích předmětů, které jsou na úrovni školy realizovány, včetně všech činností, které škola v rámci naplňování svého školního vzdělávacího programu koná,“ uvedla mluvčí ministerstva Tereza Fojtová. Bude tedy záležet opět jen na školách, zda budou klást na osobnostní rozvoj dětí důraz a zaměří na něj svou pozornost, či ne.

Prozatím se musíme spolehnout na bezpečnostní opatření, jež budou mít dostatečně odstrašující charakter, a všímavost a ostražitost kohokoliv z nás. Jako memento nám může sloužit aktuální případ z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kdy pedagožka svou duchapřítomností odhalila mladého muže, jenž se přišel s pistolí za pasem podívat na den otevřených dveří. Podle dosavadního vyšetřování se sice držitel sedmi střelných zbraní choval během přednášky poněkud nestandardně, ale neměl v úmyslu útočit.

Text vyšel v příloze Akademie Lidových novin.