Lidové noviny: Čas na změnu maturity

Publikujeme text Barbory Cihelkové, který vyšel 25. 9. pod názvem Čas na změnu maturity v příloze Akademie Lidových novin. Výsledky podzimních opravných termínů potvrdily, že v současné podobě maturita zůstat nemůže. Jak by se měla změnit?

Listí to jistí, říkávalo se před zavedením jednotných státních maturit a vlastně i krátce po jejich startu v roce 2011, kdy testy ještě neobsahovaly tak zapeklitá zadání jako dnes. Udělat maturitu, když už se k ní člověk roky strávenými na střední škole dopracoval, se považovalo za samozřejmé. A když ne na jaře, tak na podzim určitě. „Hvězdy září v září,“ ujišťovalo se těch několik málo červnových propadlíků bezstarostně. Není divu. Víte snad o někom, kdo před rokem 2011 neudělal maturitu ani na druhý pokus? Pokud ano, je to výjimka. Váš neúspěšný známý bude nejspíš opravdový hlupák, nebo aspoň neurotik, který před maturitní komisí strachy omdlel a snaživí kantoři z něj nedostali ani slovo. Pryč jsou časy, kdy se u maturit na nějakou tu chybu z nervozity nehledělo a třídním loserům napovídal ten jindy nejpřísnější matikář. Dnes lehko propadne i šprt.

Straší už i angličtina 

Podívejme se na výsledky studentů, kteří k maturitním zadáním zasedli na počátku tohoto měsíce. Z matematiky jich propadlo téměř šedesát procent, což je podobný výsledek jako loni na podzim. Nijak zvlášť nepřekvapil ani test z češtiny – nezvládlo ho 29 procent podzimních maturantů. Horší to bylo s angličtinou, v níž tentokrát neobstála zhruba polovina. Studenti si ji volí místo matematiky a obvykle jsou v ní výrazně úspěšnější. Letos se z ní ale stalo téma podzimních maturit.

Jakmile studenti opustili zkušební místnosti, začali si právě na didaktický test z angličtiny stěžovat. Nejvíc vadila jeho poslechová část – nahrávce prý bylo obtížně rozumět, záznam řeči se zdál rychlý jako kulomet a přízvuk mluvčích evokoval široké spektrum národností. Rozlícení studenti podali podnět k prošetření ministerstvu školství s požadavkem nového termínu. O pár dní později se na MŠMT sešla speciální komise, která test, a především inkriminovanou nahrávku, posoudila ještě před tím, než studenti dostali výsledky svých testů. Verdikt nepotěšil: „Všechny úlohy v didaktickém testu z anglického jazyka v podzimním zkušebním období 2018 i didaktický test jako celek odpovídají Katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z anglického jazyka platného od školního roku 2015/2016. Nahrávky také nevykazují žádné nedostatky,“ stojí v oficiálním vyjádření Cermatu a ministerstva. Žádný mimořádný náhradní termín se nekoná. Kdo neuspěl, může to zkusit znovu až na jaře. (Pokud ovšem za sebou nemá kromě řádného už druhý opravný pokus.)

Pro pořádek připomeňme, že podzimní termíny jsou vysokou propadovostí pověstné. Z větší části v září maturují ti, kteří na jaře neuspěli, případně je zářijový termín prvním možným pokusem pro studenty, které jejich učitelé v předzvěsti špatného výkonu napoprvé k maturitě raději nepustili. Ani poslední jarní termín ale nedopadl nijak slavně. Z matematiky propadlo 22 procent studentů (přičemž další čtvrtina si odnesla čtyřku), z didaktického testu z češtiny deset procent, z angličtiny šest procent. Tedy zase o něco víc propadlíků než v roce 2017. Tehdy ministr školství Robert Plaga poprvé řekl, že je ochotný o podobě státních maturit debatovat. A že se jejich koncepce, jak se čím dál zřetelněji ukazuje, tak trochu vymkla.

K čemu to všechno 

Po zavedení jednotné státní maturity se zdálo, že její úspěšné složení bude jen nepodkročitelnou hranicí, stvrzující základní znalosti a dovednosti středoškoláka. Studenti si mohli volit mezi její lehčí a těžší variantou. Když ale rychle pochopili, že potvrzení o zvládnutí té těžší by si mohli tak maximálně zarámovat a pověsit nad postel v pokojíčku, protože dohoda s vysokými školami, které by ji dokázaly akceptovat jako vstupenku na akademickou půdu, se jaksi nezdařila, vybírali si v drtivé většině lehkou verzi. Těžší odpadla a lehká byla hlavně intelektuální veřejností vysmívána, na což Cermat zareagoval s pružností sobě vlastní. Testy ztížil natolik, že je na mnoha učilištích a jejich maturitních nástavbách nezvládá více než padesát procent žáků, do jejichž vzdělání stát investoval. „Neúnosné,“ shodli se víceméně všichni odborníci z oblasti školství. Když ministr Robert Plaga před prázdninami prohlásil, že maturity čeká revize, a vykopl tak záměrně celospolečenskou debatu o tom, jak by měly nově vypadat, objevilo se několik návrhů. Tak například zástupci Asociace ředitelů gymnázií by byli pro návrat ke dvěma úrovním – těžší a lehčí. Vyšší by nebyla jen potvrzením o absolvování úplného středoškolského vzdělání, ale plnila by i další účel – opravňovala by ke vstupu na vysokou školu. Tak, jak se na počátku desátých let předpokládalo. Kdo by ve studiu pokračovat nechtěl, ale maturitu potřebuje třeba proto, že chce pracovat jako mistr, tomu by stačila úroveň nižší a lehčí.

Proti povinné maturitě z matematiky, která by měla být podle původních plánů zavedena v roce 2021 na gymnáziích a lyceích a o rok později na ostatních školách, ředitelé gymnázií, zdá se, nejsou. „Testovat by se ale měla spíš základní matematická a finanční gramotnost,“ myslí si předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. V souznění s jejími výroky jsou, zdá se, i zástupci učilišť. Od nich ale vzešel ještě jeden návrh – zavést na učebních oborech místo lehčí varianty maturity takzvanou mistrovskou zkoušku.

Co vy na to, pane ministře? 

Další podněty se týkají písemné slohové práce z mateřštiny. Její centrální hodnocení je komplikované a studenti se proti verdiktu hodnotitelů často odvolávají. Na rozdíl od zřetelně bodovatelných didaktických testů vyžaduje „měkčí“ přístup. Hranice mezi slohovými útvary jsou ale někdy tenké a podobné je to s posouzením vhodnosti výrazových prostředků. A právě tato dvě kritéria přitom mohou vést k výsledku „neprospěl“, i když má student sloh bez jediné pravopisné chyby, píše svižně a věty na sebe navazují. Stačí se při psaní úvahy trochu odvázat, vtipkovat nebo zároveň vylíčit nějaké ty krásy přírody. Ze slohového útvaru úvaha máte rázem slohový útvar fejeton, nebo nedej bože slohový útvar zvaný líčení. Všechno špatně, na podzim nebo na jaře si to můžete zkusit znovu. Češtináři ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury volají po tom, aby se opravy slohových prací vrátily do kompetence škol.

Robert Plaga o změnách v maturitě nyní jedná s odborníky a žádné oficiální vyjádření zatím nevydal, některé jeho postoje jsou ale z nedávných mediálních výstupů zřejmé. Maturita by podle něj mohla mít dvě úrovně, slohové práce by se daly vrátit do rukou školním hodnotitelům (kteří podle něj celkem správně tu a tam přimhouří oko) a nadšen je myšlenkou takzvaných adaptivních testů, které otestují minimum, ale ukážou i vysokou úroveň znalostí. Ani s chystanou povinnou maturitou z matematiky by to nemuselo být tak horké, jak se původně zdálo. I když ministr možná nepřistoupí k jejímu úplnému zrušení, uvědomuje si, že její plošné zavedení v současné podobě a náročnosti by bylo debaklem českého školství.