Lidové noviny: Jednotné přijímací zkoušky jsou bizarní a neodpovídají tomu, co by měla učit moderní škola

10. 6. 2020
EDUin
IMG_6515-scaled

Publikujeme zprávu ČTK, která shrnuje námitky Miroslava Hřebeckého (EDUin) vůči jednotné přijímací zkoušce na střední školy. Text vyšel 9. června na zpravodajském webu Lidovky.cz. Aktuální tiskové zprávy EDUin k jednotným přijímacím zkouškám najdete ZDEZDE.

Zadání testů jednotných přijímacích zkoušek neodpovídají tomu, co by měla učit moderní škola. V úterý to řekl programový ředitel obecně prospěšné společnosti EDUin Miroslav Hřebecký. Podle něj se děti při přípravě na testy často drilují věci, které v životě nebudou potřebovat. Jednotné přijímací zkoušky označil za bizarní.

Podle něj byly smysluplnější přijímací zkoušky, které si dříve organizovaly samotné školy. Domnívá se, že letos se měly plošné zkoušky kvůli koronavirové krizi vynechat. Zrušení letošních plošných zkoušek navrhoval i spolek Pedagogická komora.

V pondělí se konala jednotná přijímací zkouška na čtyřleté maturitní obory a v úterý na víceletá gymnázia. Přihlášky ke zkouškám letos podalo 93 908 uchazečů.

Podle Hřebeckého by přijímací testy z češtiny a matematiky sice měly odpovídat tomu, co se učí ve škole, nicméně nejde to splnit stoprocentně, protože školy již neučí podle jednotných osnov. „Je tam spousta úloh, které jsou skutečně drilovací a neověřují to, co bychom chtěli, aby děti škola vzdělávala,“ řekl. Problém je podle něj v zadání testů. „Když testy Cermat dělá, tak na to pustí češtináře lingvisty, pro které je to každodenní chleba a vůbec si neumí představit, že děti to takto dělat nebudou. Cvičíme tam jazykové kategorie, které děti nikdy nepoužijí, nebo (je použijí) maximálně ty děti, které budou pokračovat na filologii,“ řekl.

Podle něj testy negativně ovlivňují i výuku v základních školách. „To, co se testuje, tak češtináři a matikáři zohledňují, i když jim to přijde kolikrát naprosto bizarní,“ řekl. Kriticky se vyjádřil i k tomu, že pro splnění úloh by nemělo záležet tolik na časovém limitu testů, který je podle něj hodně přísný. „Je otázka, zda opravdu potřebujeme, aby to každý splnil hlavně co nejrychleji,“ řekl. I kdyby na to byl neomezený limit, tak podle něj ale některé otázky mohou mít potíže zvládnout i vysokoškolsky vzdělaní lidé mimo obor lingvistiky.

Hřebecký se domnívá, že by bylo lepší, kdyby si školy tak jako dřív vybíraly uchazeče samy. „Myslím si, že to bylo lepší, protože si to každá škola mohla ušít na míru struktuře svých žáků a oboru,“ uvedl. „Tak, jak je to nyní, tak to má dopad na nerovnosti, které díky jednotnému přijímacímu řízení rostou,“ dodal. Vhodné by podle něj bylo, kdyby si školy děti vybíraly na základě takzvaného portfolia, tedy souboru prací z dosavadního vzdělávání.

Podle něj se plošné zkoušky letos kvůli koronavirové krizi měly zrušit. Podobně se vyjádřili i zástupci spolku Pedagogická komora. Hřebecký i spolek upozornili, že ne na všech školách je převis přihlášených. Mohlo se podle nich tedy nechat na rozhodnutí ředitele, zda chce připravených testů od Cermatu využít.

Hřebecký doplnil, že se v ČR často zapomíná na 30 procent žáků, kteří nejdou na maturitní obory. Důkazem bylo podle něj i to, že po uzavření škol kvůli koronaviru se do základních škol jako první mohli vrátit deváťáci připravující se na jednotné přijímací zkoušky. Podle něj se pak není možné divit rodičům, kteří se brání tomu dát dítě na učební obor.

 

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články