Lidové noviny: Když si žáci hrají na poslance EU

Publikujeme reportáž Šárky Vlasákové z průběhu mezinárodního projektu Erasmian European Youth Parliament, který simulací jednání evropského parlamentu učí středoškoláky, jak fungují demokratické legislativní procesy. Text vyšel 13. 11. v příloze Akdemie Lidových novin.

V prvním listopadovém týdnu se v ulicích pražského Smíchova objevovali mladí lidé v oblecích a šatech hovořící rozličnými cizími jazyky. S viditelně upevněnými jmenovkami mířili každé ráno do hlavní budovy gymnázia Na Zatlance, kde od 2. do 7. listopadu probíhal 11. ročník mezinárodního projektu Erasmian European Youth Parliament (EEYP).

Projekt je studentskou simulací Evropského parlamentu převzatou z originálního formátu Erasmus, vzniklého v roce 2007 v nizozemském Rotterdamu. Gymnázium Na Zatlance, nacházející se ve stejnojmenné ulici v Praze 5, se do projektu zapojuje již od roku 2009 a v letošním roce přijalo po čtyřech letech znovu roli organizátora a hostitele celého zasedání. Akce, zajišťované primárně žáky a profesory gymnázia, se letos zúčastnilo zhruba 105 delegátů z devíti míst Evropy – Slovenska, Německa, Švýcarska, Rumunska, Irska, Katalánska, Velké Británie, Nizozemska a České republiky. Studenti se rozdělili do osmi komisí. V čele každé z nich jsou dva předsedové z řad zkušenějších studentů, kteří mají za úkol řídit diskuse a v případě většího konfliktu uklidnit situaci.

Každá komise čítá zhruba třináct členů a má přidělené jedno specifické téma z oblasti ekonomiky, evropské kultury, vzdělávání, občanské ochrany, urbanizace nebo životního prostředí. Na jeho prostudování mají účastníci čtyři dny. Diskutují pak o svých předem vyhledaných informacích a vyjadřují se k nim – to vše probíhá v angličtině. Výsledkem jednání je takzvaná rezoluce čili návrh zákona. Studenti ji přednášejí na závěrečném zasedání parlamentu, které vyvrcholí hlasováním o jejím přijetí.

Práce na půl roku 

Všemu ale předchází zhruba půlroční příprava. „Snažíme se vést studenty k tomu, aby si mnoho věcí zorganizovali sami. Skupina učitelů jim dělá pouze takové tutory. Studenti sami zařizují vše – od programu přes komunikaci s veřejností, novináři, akademiky a politiky až po ubytování zahraničních delegací,“ vysvětluje ředitelka gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová. Nejcennější podle ní je, že si studenti zlepší své argumentační, rétorické a organizační dovednosti, k čemuž při klasické výuce nemívají běžně příležitost. „Mohou používat aktivně angličtinu, vylepšují komunikační schopnosti, ale také se učí řešit krizové situace, když například přednášející na poslední chvíli napíše, že nemůže dorazit. A nakonec se učí jednat jednotlivé národy mezi sebou, respektovat se. Což je v dnešní době velmi důležité,“ dodává ředitelka.

Rezervování míst a objednávání jídel pro návštěvníky v hotelu, obepisování potenciálních přednášejících nebo sestavování časového harmonogramu – všechny tyto zkušenosti mohou studentští organizátoři zhodnotit v budoucím životě. Nabitý program zahrnuje kromě samotné práce v komisích, přípravy, večerních programů a procházek po Praze také jednu výjimečnou akci. Nazývá se „Meet the Boss“ a je podstatnou součástí celého projektu. Členové komise se při ní totiž mají šanci setkat s odborníkem („bossem“) z daného odvětví a prodiskutovat s ním rezoluce.

Ke každé komisi byli přizváni dva až tři „bossové“, kteří debatovali jak se studenty, tak mezi sebou a snažili se delegátům zprostředkovat hlubší vhled do problematiky. Studenti jim během dvou hodin mohli nastínit svůj pohled a mluvit s nimi o stěžejních bodech připravované rezoluce. Ztratili ostych v komunikaci se společensky významnějšími osobnostmi a procvičili se v rychlé argumentaci. Na základě rad odborníků mohli svá prohlášení ještě upravit či obohatit, než je následujícího dne přednesli před zraky všech ostatních komisí na závěrečné konferenci.
Pozvání na debaty přijali významné osobnosti z různých sfér české společnosti. Psycholog Václav Hampl, zástupce informačního centra o vzdělávání EDUin Bohumil Kartous a bývalá ministryně školství Miroslava Kopicová si vzali pod záštitu debaty na téma kultura a vzdělávání. Člen advokátní komory Ján Kuklinca a bývalá československá politička Soňa Matochová předávali účastníkům zkušenosti z oblasti GDPR.

Čelit expertům z oboru 

„Atmosféra byla skvělá. Studenti byli aktivní a pokládali hodně otázek. Velmi oceňuji, že zpochybnili většinu mých přednesených, lehce kontroverzních návrhů. Museli čelit někomu, kdo je expert v oboru, a obhajovat před ním svůj, v nedávné době utvořený názor. To, jak si stáli za svým, předčilo má očekávání,“ líčí dojmy David Murphy, ředitel Greenpeace v České republice a zároveň jeden z „bossů“, který debatoval s komisí zabývající se problematikou neustále se zvětšujícího množství plastových výrobků. Jeho partnerkou v debatě se stala zástupkyně ministerstva životního prostředí Pavla Vidanová.

Dohromady se sedmnácti experty měli studenti možnost hovořit v anglickém jazyce nejen na zasedáních, ale v případě zájmu se s nimi pobavili i za poněkud uvolněnější atmosféry po skončení oficiální debaty. „Tyto děti jsou velkou inspirací. Obdivuji, jak přesně dokážou vycítit, kde jsou skryté problémy,“ chválila politička Kopicová.

Spolupráce navzdory odlišnostem 

Studenti se shodují, že největším přínosem celého projektu je pro ně zlepšení komunikace v anglickém jazyce a poznání vrstevníků z jiných zemí. „Je úžasné potkávat nové lidi se stejnými zájmy. Každý z nich je nějak politicky orientovaný. Oceňuji, že nás to učí spolupracovat i přes rozdílná mínění. Což se pravděpodobně všem z nás bude hodit v budoucnosti, ať už si zvolíme jakékoliv povolání,“ svěřuje se jeden ze sedmi britských účastníků, patnáctiletý Jonty Yin z Velké Británie. Později vypráví o svém pohledu na Prahu jako na domov svého oblíbeného autora Franze Kafky. „Dnešní setkání s ‚bossy‘ bylo naprosto neuvěřitelné, pro mě osobně velice přínosné. Bylo dobré vidět rozdíl mezi tím, jak oni uchopili problematiku a jak jsme ji naopak zpracovávali my,“ komentuje nadšeně na závěr dopolední program.

Gymnázium Na Zatlance bylo po několik let jedinou českou školou, která se tohoto zajímavého projektu účastnila. Letos se ale poprvé přidalo i pět studentů z partnerské školy v Mladé Boleslavi. Další spolupráci na tomto projektu potvrzuje jeden z organizátorů a zároveň předseda komise pro občanskou ochranu Jáchym Valeš: „V této akci jako škola plánujeme pokračovat. Baví nás její organizace, přináší nám spousty nových zkušeností a hlavně v ní vidíme smysl.“ Student třetího ročníku ještě vysvětluje, v čem shledává největší přínos: „Na prvním místě je to procvičení angličtiny a soft skills, učíme se sebekritice, spolupráci, řešit konflikty a vyjednávat. Samotnou rezoluci bych klidně postavil až na poslední místo.“

Projekt simulací jednání evropského parlamentu má ale ještě jednu důležitou funkci – kromě toho, že rozvíjí mladé studenty a dává jim nahlédnout do odlišných kultur, také zajímavým způsobem podněcuje jejich zájem o politiku, učí je nebýt lhostejnými. A také vydat ze sebe během několika málo dní a hodin to nejlepší ve spolupráci s ostatními. Zdravé sebevědomí může růst. Slovy mladého Brita: „It is incredible.“