Lidovky.cz: Neznámkovalo by se, ale bodovalo bez nebezpečí propadnutí, rozvádí poslanec převratný pirátský návrh maturit

Přečtěte si rozhovor Radky Kvačkové s Lukášem Bartoněm ze strany Pirátů o jejich návrhu novely školského zákona. Ten by měl přinést návrat hodnocení písemných prací z češtiny do škol a reformu podmínek pro absolvování středoškolského studia. Text vyšel 10. 9. na zpravodajském webu Lidovky.cz.

Odložit matematiku nestačí, tvrdí poslanec a místopředseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Lukáš Bartoň (Piráti). Naráží přitom na prohlášení ministra školství Roberta Plagy, který nedávno oznámil, že upouští od záměru zavést ve společné části maturity povinný test z tohoto předmětu. Podle Bartoně je třeba zevrubnější reforma zkoušky, kterou dnes podstupuje skoro sedmdesát procent populačního ročníku.

Takže jste se rozhodli pro vlastní návrh?
Ano, vypracovali jsme vlastní novelu, kterou už jsme předložili. Je de facto reakcí na vládní návrh.

Co jste přinesli nového?
Náš návrh obsahuje tři části. Jedna je ta, v němž se s vládním návrhem shodujeme, tedy návrat hodnocení písemek z češtiny na školu. To jsme de facto opsali. Navíc jsme ale předložili další část, která se zabývá středním vzděláním zevrubněji. Jmenovitě odchody ze studia. Dosud platí, že student, který úspěšně absolvoval všechny čtyři ročníky maturitního oboru, má z nich vysvědčení, ale neudělal maturitu, odchází ze studia jen se základním vzděláním. To my považujeme za nesmysl. Vycházíme z toho, že v zákoně jsou tři kategorie středního vzdělání: střední vzdělání – to jsou jedno- až dvouleté obory typu zubní instrumentářka –, dále střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitou. A říkáme, že ten, kdo absolvuje všechny čtyři ročníky maturitního oboru a může se vykázat vysvědčeními, bude mít v curriculu střední vzdělání bez maturity, i když maturitu nezvládne. Pro vstup na VŠ ale podmínka úspěšně složené maturity zůstává.

Čili jde o to, aby po čtyřech letech neskončili jen se základním vzděláním.
Tak. Přitom jsme jen využili všechny tři škatulky, které už existují. Dále jsme navrhli, aby maturantům zůstala možnost výběru povinného předmětu společné části maturity.

Což je ale taky totožné se současným postojem ministra.
Víceméně. My si ale myslíme, že současný model maturity má systémové nedostatky, které se dlouhodobě neřeší.

Pokud vím, chcete spustit zásadnější debatu. Jaké jsou vaše nápady?
Jsme přesvědčeni, že je potřeba klást si otázku, jakou má maturita vypovídací hodnotu. K čemu má vlastně sloužit? Proč má být společná část maturity kvalifikační zkouškou? Jak ovlivňuje maturitní testování celý proces vzdělávání?

Podle nás negativně, protože vzdělávání se soustřeďuje hlavně na úspěch v závěrečném testu, což pro život nestačí.

S kým o tom chcete diskutovat?
Jistě s ministerstvem školství, ale nejen s ním, hlavně by se mělo debatovat napříč politickými stranami, aby se neprosazovalo něco, co následná politická reprezentace zase zruší.

Ale máte nějakou ideu.
Ano, a upřímně, už jsme ji diskutovat trochu začali.

Ohlas?
Nikde jsme zatím nenarazili na jednoznačné „ne“.

Tak sem s tou ideou.
Začnu tím závěrečným testováním. Pokud by nemělo ovlivňovat vzdělávání, tak by to znamenalo netestovat nic, nebo naopak skoro všechno. My bychom dávali přednost spíš tomu druhému, ale pozor – aby to nebylo brané jako kvalifikační zkouška.

Co to konkrétně znamená?
Že by tam nebyla státem nastavená ta laťka, kterou musí student přeskočit, aby získal maturitu.

Známkovalo by se?
Neznámkovalo. Bodovalo. Výsledkem by bylo, že na maturitním vysvědčení by měl absolvent uvedený seznam všech testů a jejich bodové hodnocení.

Takže kdyby se ucházel o přijetí na vysokou školu, nebo i do zaměstnání, ti, kdo by rozhodovali, by si mohli říct – aha, v matematice je slabý, ale to u nás moc nebude potřebovat, zato jazyky mu jdou…
Čili širší zkouška, ale bez nebezpečí propadnutí.

Něco takového ve světě existuje. Pokud vím, tak například v USA.
My jsme se zajímali, jak to dělají jinde, a ano, v USA něco takového funguje a ani ve Velké Británii není maturita jednorázová akce jako u nás.

Ovšem existují tam i externí testy.
Ano, v Británii se dělá už v šestnácti letech zkouška GCE, v osmnácti pak A-level, v USA mají SAT testy studijních předpokladů, s jejichž výsledkem se studenti ucházejí o místa na univerzitách. Ale když neděláte externí SAT, ještě to neznamená, že nemáte střední školu. U Britů jsme se inspirovali v tom, že zkouška nemusí být až na závěr studia, že může být i v jeho průběhu, a že je možno si ji průběžně opravovat.

To ale mluvíme o všeobecně vzdělávacích předmětech, které se učí na gymnáziích a taky lyceích. Jak byste si ale maturitu představovali u středních odborných škol?
Tam předpokládáme, že by student dělal kvalifikační zkoušku z profilového předmětu nebo předmětů. Třeba i s tím, že by ji mohl dostat taky na základě nějakého portfolia, tedy třeba projektu vypracovaného dřív. No a společná část, která je i teď stejná pro všechny školy, by byla zase jakýmsi průřezovým testem s body.

Takže z odborného profilového předmětu by student mohl propadnout?
Ano, mohl. Ze všeobecně vzdělávacích předmětů by se vykazoval jenom počtem získaných bodů. Takže by se nestalo, že by třeba dobrý elektrotechnik propadl z češtiny a nemohl se pak živit jako elektrotechnik. Prostě by jen získal ve všeobecně zaměřeném předmětu, v němž je slabý, nízké hodnocení.

A kdyby dostal nula bodů?
I výsledek nula je výsledek. Ať to ale není stát, kdo říká, že si nezaslouží jít na technickou VŠ. Ať výsledek jeho testů hodnotí vysoká škola nebo příští zaměstnavatel. Ani já ovšem nepochybuju, že nula bodů z češtiny by trochu nezarazila i někoho, kdo potřebuje elektrotechnika.

A co na gymnáziích?
Vzhledem k tomu, že tam jde o všeobecné vzdělání, tak by profilová část byla stejná jako společná. Ale to ponecháváme k diskusi. Je samozřejmé, že na medicíně se budou zajímat, kolik bodů dosáhl uchazeč v biologii nebo chemii, možná i ve fyzice a matematice. A přijmou ty s největším počtem. Změna spočívá v tom, že zatímco teď říkáme – nemá minimální úroveň vědomostí v matematice, nesmí pokračovat ve studiu a odchází do života jen se základním vzděláním, nově by to byla technická vysoká škola, kdo řekne, že nebude brát nikoho, kdo má matematiku dejme tomu pod sedmdesát.

Na fakultě zdravotnických studií, kde je obor záchranář, ale možná řeknou, že jim na matematice zas tak nezáleží. Proč by člověk, který pohořel v jednom předmětu, nemohl uspět v jiném směru? Ono nejde jen o studenta, ale i o společnost. Jestliže neuspěje dvacet nebo víc procent maturantů dejme tomu z matematiky, znamená to, že jsme vytvořili umělou bariéru v ekonomice. A bariéry se mají odstraňovat. Proto by bylo dobré vzdělávání co nejvíc otevřít, aby každý měl maximální možnosti rozvoje.

Možná se začne říkat, že Piráti jsou proti matematice…
Já jako strojař vím, jak je matematika důležitá. Ale to, že zavedeme povinnou maturitu z matematiky, rozhodně neznamená, že máme kvalitní výuku tohoto předmětu.

On je možná problém i v tom, že je ta maturitní matematika poměrně náročná a pokud se dělá nějaké odstupňování, tak vždycky směrem nahoru. Matematika a matematika plus. Není matematika minus.
Fakt je, že dnes maturuje sedmdesát procent populačního ročníku, což je něco jiného, než když to bývalo dvacet procent. Já bych chtěl test, který třeba začne obyčejnou trojčlenkou nebo jednoduchou rovnicí, ale končí někde u derivací, aby bylo možné zjistit, kam až ten člověk dosáhl, ale zároveň aby mu nízké hodnocení nezavřelo všechny cesty v dalším rozvoji.

Mimochodem, vy Piráti pořád zdůrazňujete informační technologie, ale je vůbec potřeba je zdůrazňovat? Vždyť s tabletem nebo telefonem si hrají dvouleté děti. Za deset let přitom nedokážou pořádně formulovat ani jednoduchou myšlenku nebo story.
Na tom něco bude, i když k formulování a argumentování jsou přece diskuse na sociálních sítích dobré, ne? Fakt ale je, že nejrychleji se naučíte jednoduše a srozumitelně formulovat v politice. Nic jiného vám nezbude.