Ministerstvo školství jedná s ministerstvem financí o podobě rozpočtu. Existuje obava, že by se mohlo jednat o rušení nebo omezení základních uměleckých škol. V textu pro zpravodajský web Lidovky.cz to uvedla Iveta Křížová.
EDUin 17. 7. 2023
Ilustrační foto (c) Katerina Lánská
Rozpočtové škrty se mohou dotknout i základních uměleckých škol, na něž šlo loni z veřejných peněz sedm miliard korun. Resort školství (MŠMT) nyní o podobě rozpočtu jedná s ministerstvem financí (MF).
Zastánci statu quo tvrdí, že „zušky jsou český unikát, na nějž si nemáme nechat sáhnout. Kritici naopak oponují, že jsou zbytné a drahé. „Co se týče rozpočtu, ten je aktuálně předmětem jednání mezi MŠMT a MF, a nelze tedy zatím předjímat, jaká bude jeho finální podoba na rok 2024,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí resortu Aneta Lednová.
Byť je kritika systému tradičních „lidušek“ zatím menšinová a spíše nesmělá, honba za ušetřenými miliardami ji může posílit. „V politických kuloárech se sem tam narážka na seškrtání peněz pro zušky objevuje. Zatím si ale nikdo nedovolí vypustit tuto myšlenku ven,“ řekl serveru Lidovky.cz dobře informovaný sněmovní zdroj.
Prezident Asociace základních uměleckých škol ČR Tomáš Kolafa pro Lidovky.cz uvedl, že o škrtech, či dokonce rušení některých ZUŠ nic neví. „Celkové škrty s námi zatím ani v rámci tripartity nikdo neřešil. Jsme navíc ukotveni ve školském zákoně, takže by to ani nebylo jednoduše možné,“ podotkl s tím, že celý koncept ZUŠ je české rodinné stříbro, na které by se nemělo sahat.
Pokud by přece jen politici zamýšleli systém ZUŠ nabourat, žáky, jejich rodiče a celebrity z řad absolventů by to jistě nenechalo chladnými. „Určitě bychom to rozjeli. Pak už by nám o nic nešlo, to by bylo buď hop, anebo trop. Politicky by to pro ně bylo neúnosné,“ zdůrazňuje Kolafa. A pokračuje: „Ale to je varianta, až když nebude zbytí, na to vůbec nechceme pomyslet. My jako Asociace chceme hledat řešení, chceme se domlouvat.“
Podobně to vidí i Radek Sárközi ze spolku Pedagogická komora. V České republice se podařilo vybudovat unikátní systém ZUŠ a bylo by velkou chybou ho omezovat. „Nový ministr školství Mikuláš Bek je muzikolog, proto si myslím, že by se za ZUŠ postavil,“ vzkázal a zároveň zopakoval, že doufá, že vláda splní své programové prohlášení a školství nakonec žádné další škrty nepostihnou. V opačném případě očekávám, že pracovníci škol budou stávkovat,“ shrnul.
Podle Kolafy zrovna ZUŠ nejsou takovým segmentem, který ubírá v celkovém vzdělávacím systému tolik peněz. „Vzhledem k tomu, co produkujeme, jsme velice levní,“ ujistil. Do celkového rozpočtu školám přispívá ministerstvo školství osmdesáti procenty. „Dává nám finance na platy zaměstnanců. Na nic víc. Zbylých dvacet procent, zejména pak na provoz škol, je z úplaty za vzdělávání, tedy ze školného. To hradí zákonní zástupci žáků, případně někdy i malými procenty přispívají někteří zřizovatelé,“ vysvětlil Kolafa a připomněl, že pokud MŠMT chce dodržet 130 procent průměrné mzdy pedagogických pracovníků, na platy sahat nemůže, a nemá tedy kde škrtat.
S výjimkou období covidové pandemie, kdy ZUŠ zaznamenaly odhlašování dětí, zájem o umělecké vzdělávání narůstá. Tradičně největší nával je na hudební obory, nejvíce je láká klavír, následuje kytara či třeba saxofon nebo akordeon. Zástupy dětí mnohde stojí frontu i na výtvarný obor, který je seznámí s celou škálou výtvarných technik.
Dostat se na ZUŠ není mnohde jednoduché. Dítě musí projít přijímacím řízením, kde se potvrdí jeho předpoklady k uměleckému vzdělávání. „Jsme škola, nejsme zájmový kroužek, kde si děti jen tak něco vyzkouší. U nás je klíčová kontinuita uměleckého vzdělání,“ řekl Kolafa. Kromě samotné umělecké disciplíny ZUŠ podle něho děti naučí i řádu a pravidelnosti. „Je to dřina, ale výsledek stojí za to,“ potvrdila serveru Lidovky.cz matka patnáctiletého Lukáše, který navštěvuje hodiny klavíru od svých pěti let. „Nejhorší bylo prokousat se začátky. Není to dřina jen pro žáky, ale vydržet musí i rodiče. Syn chtěl několikrát s hraním skončit, ale vydrželi jsme. A dnes je za to vděčný a hraje pro radost,“ dodala.
Ani školné podle ní není žádné drama, ročně za klavírní hodiny zaplatí kolem čtyř tisíc. V příštím roce většina ZUŠ sice chystá zdražení, to ale bude ve výši stokorun na rok, pro většinu rodin to tedy nadále zůstane únosné. „Komerční kroužky jsou mnohonásobně dražší. Bylo by špatné, kdyby stát systém zušek neudržel. Přece jen máme slavné heslo ,Co Čech, to muzikant’. A toho bychom se měli držet,“ uzavřela.
Text vyšel na zpravodajském webu Lidovky.cz.
Autor článku:
EDUin
