Ludmila Holbíková: Digitální bezpečnost v knihovně

Česká republika se pyšní jedním unikátem – máme nejhustší síť veřejných knihoven na světě. Knihovny přitom hledají své nové místo ve společnosti, která je přesycená informacemi. Přizpůsobují se požadavkům doby a přestávají být místem, které primárně slouží k půjčování knih. Knihovny představují velmi zajímavý veřejný prostor, který podněcuje vzdělávání. I proto jsou v rámci neformálního vzdělávání stále hlasitější. Nabízí řadu kurzů, workshopů a vzdělávacích lekcí, které mohou být stabilně zařazeny i do školního vzdělávacího programu. Možná se podivujete nad tím, co může knihovna nabízet školám v oblasti digitální bezpečnosti. Pojďme se dnešním rozhovoru společně podívat za paní Ludmilou Holbíkovou, která působí v Masarykově veřejné knihovně Vsetín.

Vaše vsetínská knihovna nabízí místním školám řadu zajímavých lekcí. Které to jsou?

Vsetínským školám nabízíme řadu lekcí. Nejsou to přitom jen lekce literární, kdy se žák seznamuje s knihami, se spisovateli, ilustrátory, ale také lekce, které se týkají bezpečí na internetu, jak si poradit v dnešní době s přemírou informací. Školy si mohou vybrat z nabídky, kterou máme na stránkách, ale také hodně záleží na individuální domluvě s vyučujícím.

Zmiňujete i lekce zaměřené na bezpečný internet. Zajímalo by mě, kterým tématům se věnujete.

Lekce zaměřené na bezpečný internet naše knihovna nabízí již řadu let. Domnívám se, že je to důležité téma a je potřeba je s žáky procházet. Věnujeme se tématům kyberšikany, kybergroomingu, sextingu apod. Ale taky tomu, jak se mají na internetu chovat, zda i zde existují nějaká pravidla a jaká.                                                                                                                                             

Zajímalo by mě, jak dlouho vsetínská knihovna tyto lekce nabízí.

Knihovna tyto lekce nabízí asi od roku 2014.

A dokázala byste říct, jak často témata bezpečného internetu realizujete?

Snažíme se, aby lekcemi bezpečného internetu prošly všechny třídy druhého stupně všech základních škol, které jsou ve Vsetíně (je jich sedm) a myslím, že se nám to v celku daří. Školy se samy hlásí na tato témata, už si na to zvykly.

Jak probíhá komunikace se školami, kdo je ten aktivní?

Na začátku školního roku se do škol posílá aktuální nabídka lekcí pro školy na daný školní rok. Naše paní ředitelka se zástupkyní chodí do škol i osobně, jednají s řediteli škol a lákají je na naše akce do knihovny. Takže ta první iniciativa vychází z knihovny. Ale máme i dobrou spolupráci s učiteli, kteří se naučili do knihovny chodit, hlásí se sami již na konci prázdnin.

Prozradíte, jak obvykle lekce v knihovně probíhají?

První je seznámení s kolektivem, pokud je třída v knihovně poprvé, potom se seznámíme s tématem, o čem si vlastně budeme povídat, co budeme dělat. V další části se tématem zabýváme do hloubky. Větší část je na knihovníkovi, který žáky vede nebo se nějakým způsobem snaží, aby na jisté věci mohli žáci přijít sami. K tomu využíváme metody a nástroje kritického myšlení jako například myšlenkové mapy, volné psaní a další. Důležitá je závěrečná reflexe, tedy nějaké aktivní opakování a ukotvení naučeného ze strany žáků. Vzdělávací lekce jsou většinou na dvě vyučovaní hodiny.

Řada učitelů si v tématech spojených s internetem nevěří. Jak jsou na tom knihovníci?

To je různé. U nás v knihovně se snažíme na toto téma vzdělávat, absolvovat různá školení a kurzy. Ale nikdy nebudeme znát a umět vše, to je v dnešním světě nereálné.

Přináší žákům lekce v knihovně něco navíc oproti klasické školní výuce?

V knihovně můžeme pracovat trochu jinak než ve škole, není zde takový tlak, co všechno musíme stihnout. Žáky nikdo neznámkuje, je znát, že u nich odpadá „stres“, jsou více uvolnění. Můžeme se napříč lekcemi zaměřit i na práci s informačními zdroji, které se ve školách věnují spíše okrajově.

Ptají se někdy žáci na věci, na které neznáte odpovědi?

Samozřejmě. Někdy se stane, že se žáci zeptají na něco, co neznáme nebo v čem si nejsme jistí. Ale v dnešní době se dá na takové otázky dobře reagovat. Třeba tím, že si na danou otázku zkusíme najít odpověď společně a rovnou můžeme potrénovat i tu práci s informačními zdroji.

Jaká je vlastně motivace knihovny nabízet lekce tohoto druhu?

Knihovna je mimo jiné i vzdělávací instituce, a podle toho k tomu i přistupujeme. Úloha knihovny je v tomto ohledu důležitá. Snažíme se některá témata trošku vzít na sebe, i když samozřejmě třeba s bezpečností na internetu pracují i ve školách. Chceme tím trošku „ulehčit“ práci učitelům. My to umíme a po učitelích se toho chce až příliš. Proč si nevyhovět? Je pro nás také důležité, aby žáci s učiteli do knihovny chodili rádi a našli si k nám cestu i v mimoškolním životě.

Znáte nějaké další knihovny, které se podobným lekcí věnují?

Řekla bych a ze zkušeností vím, že v dnešní době se podobným lekcím věnuje většina knihoven. Hlavně ty, ve větších městech.

——————– 

Věříme, že se nám spolu se vsetínskou knihovnou podařilo ukázat, že knihovny mají školám co nabídnout i v tématech digitální bezpečnosti. Knihovny bychom neměli podceňovat, často dělají mnoho progresivních a užitečných činností, které mohou školy dobře využít. Je ale škoda, že se o nich často příliš neví. Byli bychom rádi, kdyby si školy našly svou pravidelnou cestu do knihoven i v dalších regionech. A co knihovna ve vašem okolí? Jakým způsobem spolupracuje se školou? Neváhejte a sdílejte v komentářích.

David Kudrna

Zabývá se integrací digitálních technologií do edukačních procesů a designuje e-learningové kurzy i další interaktivní edukační aktivity v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vnímá potenciál knihoven pro vzdělávání veřejnosti a přemýšlí o nich jako o bezpečném místě pro život v informačním věku.