Mají přijímací testy určovat, co se má ve školách učit?

Jednotné přijímačky na střední školy škodí tam, kde jsme to nečekali.

„Jednotné přijímačky přinášejí ještě větší soustředění na pseudoakademické znalosti, stačí se podívat na vzorové testy Cermatu. Tyto testy budou v dalších letech určovat, co se bude na základních školách učit. (…) Jakkoli jsou testy Cermatu po obsahové stránce problematické, testy předkládané některými agenturami jsou o několik pater horší.“

Citace pochází z rozhovoru autora tohoto blogu pro Lidové noviny a souvisejícího článku o obchodování s rodičovským strachem z přijímaček na střední školy. Co přesně se myslí tvrzením, že testy jsou problematické?

Zkusme si projít ilustrační test z češtiny pro čtyřleté maturitní studium, protože podobný bude skládat nejširší spektrum zájemců, od učilišť po gymnázia. Má třicet jedna úloh a podúloh. Pokud se podrobněji podíváte, co jednotlivé úlohy ověřují, zjistíte, že mluvnici v tom nejširším slova smyslu (několikanásobné větné členy, druhy zájmen, hláskosloví, trpný rod, slovní druhy) je věnováno 16 úloh, porozumění textu 6 úloh, pravopisu 5 úloh, větné skladbě 3 úlohy, a literární teorii 1 úloha. Ty počty jsou orientační, protože některé úlohy ověřují více znalostí najednou. Na testu je dobré, že věnuje relativně dost prostoru porozumění a práci s textem a že vynechává literární historii. Horší už je, že se často soustřeďuje na znalost oborové terminologie. Například ověřuje, jestli rozeznáte vztažné zájmeno nebo vedlejší větu doplňkovou.

Nepřipadá vám na tom nic závadného? U části uchazečů o maturitní studium, u těch, kteří směřují na gymnázia a lycea, v tom opravdu problém není, ale u těch ostatních stojí učitelky a učitelé před nemilým dilematem. Mají se snažit, aby jejich žáci odcházeli z devítiletky se schopností přemýšlet nad textem a umět napsat, o čem přemýšlejí? To jsou věci, které se v životě hodí opravdu každému. Ať už z něj bude kuchař nebo strojař. Jenže takovým dovednostem je věnována v testu spíše menší, případně žádná pozornost. Tedy pokud budou deváťáci takové věci ovládat, samo o sobě jim to vstup na maturitní studium nezaručí.

Převaha úloh je totiž postavená na znalosti terminologie a určování toho či onoho, což pravděpodobně skoro nikdo z nich v praxi nepoužije, ale ztratí tím čas, který mohli věnovat těm výše vyjmenovaným důležitým věcem. To učitelé vědí, ale samozřejmě cítí zodpovědnost za to, že své žáky na zkoušky připraví. Proto se už v minulých letech, když se objevily první ukázkové testy, začala výuka na mnoha základních školách přinejmenším v osmé a deváté třídě orientovat na to, co testy ověřují.

Přijímačky tedy nebudou škodit přímo. Rozdělení žáků na jednotlivé školy a obory pravděpodobně zůstane víceméně stejné. Učitelé se ale soustředí především na to, co budou testy zkoušet, a na ty žáky, kteří směřují na školy s maturitou. Těm ostatním budou moci věnovat ještě méně pozornosti než dnes.

Tento nežádoucí efekt ještě posiluje rok od roku sílící byznys s rodičovskými obavami ze státních přijímaček. Pokud lze soudit z publikovaných testů některých agentur poskytujících placenou přípravu, jsou v důrazu na jalové znalosti výrazně horší než ukázkové testy Cermatu. Příklad: Zatímco test Cermatu obsahuje například úlohu, kde musíte rozlišit vedlejší větu podmětnou, doplňkovou, předmětnou, přísudkovou a přívlastkovou, agenturní úloha už požaduje rozlišovat věty příslovečné účelové, měrové, důvodové a přípustkové. Nesmysl, který v tomhle věku běžnému středoškolákovi k ničemu není? Asi ano. Ale dá se zaručit, že se už letos na jaře nebo v některém příštím roce taková úloha ve státních přijímačkách nevyskytne? Bohužel ne.

Ocitli jsme se v paradoxní situaci. Za posledních dvacet let postupně mezi češtináři převážil názor, že důležitější než morfologie a větný rozbor je schopnost naučit děti vztahu ke knihám, ke čtení, každému se bude hodit dovednost mluvit, prezentovat, vyjadřovat se písemně. Ale ještě se to učitelé nenaučili opravdu spolehlivě dělat a už jejich snahu torpédujeme testováním, které jim vzkazuje: Nezabývejte se zbytečnostmi. Tady těch třicet vzorových úloh říká, co máte děti naučit!

Je přípustné a rozumné, aby přijímací testy určovaly, co se bude na základních školách učit?  I když víme, že to ve skutečnosti škodí? Nezbývá než s údivem konstatovat, že jako společnost na tuto otázku odpovídáme: Ano!

Co by měl umět deváťák k přijímačkám upřesnil Cermat. Doporučuji k přečtení a posouzení, kolik z toho ovládáte vy. Samozřejmě pokud je vám víc než patnáct.

Testy z loňského ověřování přijímacích zkoušek, kterého se účastnila zhruba polovina středních škol. V testu z češtiny je poměr otázek z jednotlivých oblastí zhruba stejný, lehce přibylo práce s textem na úkor mluvnice.

Text vyšel původně na stránkách Týdeníku Respekt (ZDE).