Když ministerstvo školství před časem oznámilo, že prozatím odstupuje od zavedení školného, rozhodlo se vyvážit tento „lidumilný“ krok zápisným a také zpoplatněním každého roku studia navíc. Zatímco nad zápisným se studenti pohoršovali dostatečně hlasitě, myšlenka plného zpoplatnění studia zatím prošla bez většího komentáře. Přitom to je nápad, který má sice více logiky, ale ještě větší rizika.
Proč by školy neměly platit za věčné studenty, vysvětluje v článku v Hospodářských novinách z minulého týdne Daniel Münich (čtěte ZDE). Argumenty jsou to věcné, ale jedno tu podle mého chybí. Jasné varování před příliš drastickým zpoplatněním těch, kteří studují déle.
Hlavní problém totiž je, že ministerstvo uvažuje o tom, že by student, který překročí standardní délku studia, tedy nejčastěji tři roky u bakaláře a pět let u magistra, zaplatil studium v plné výši. V každém případě by šlo o výrazně vyšší částku, než bylo v současnosti uvažované školné. Mluví se o padesáti, sedmdesáti i více tisících za rok studia. To je pro naprostou většinu studentů likvidační částka, zvláště ve chvíli, kdy se systém finanční pomoci studentům nerozběhl a v dohledné době ani nerozběhne.
Motivačně by mohlo fungovat zpoplatnění delšího studia na úrovni školného (zhruba deset tisíc za semestr). I to je dost a Damoklův meč v podobě až stotisícového dluhu k ničemu lepšímu nepomůže.
Důvodů, proč se může stát, že si někdo studium prodlouží, je mnoho (zahraniční stáž, nemoc, rodinné záležitosti, souběh s jinými projekty a zájmy) a jak patrno z výčtu, nejsou vždy jen opovrženíhodné. Chápu, že každý máme nést následky za své konání a případnou lenost, ale neměla by následovat existenční poprava. A tou plné zpoplatnění studia rozhodně pro větší část studentů je. Jediným výsledkem by bylo radikální zvýšení počtu těch, kteří studia nedokončí. Už dnes je to na některých školách až třetina, celkově 15% z těch, kteří ke studiu nastoupí. Důvody jsou v tuhle chvíli obvykle jiné než finanční. Největší úmrtnost je na technikách, kam přichází hodně studentů, jsou tu poměrně vysoké nároky a přijímá se bez předchozího vyběru, bez zkoušek. Po prvním semestru jich odpadne nejvíc, ale ani pak není snadné prodrat se k diplomu, takže prodloužení studia je běžná věc. Pravděpodobně právě tady by drastické zpoplatnění napáchalo nejvíc škody.
To, co vypadá jako nekompromisní, leč spravedlivá přísnost, se pak stane jen faktickým plýtváním. Za řádnou dobu studia bude platit stát, pokud student nebude mít na uhrazení nadlimitního ročníku, skončí a všechny ty peníze vyletí komínem. Na tomhle nápadu nic ekonomicky racionálního a společensky výhodného nevidím. Pokud už ho případný nový ministr nevytáhne na světlo, žádná škoda.