Mají v maturitních testech výhodu gymnazisté oproti žákům odborných škol?

Co přinesl týden 23.5. – 29.5. 2016

Témata týdne: Prezidentské veto novely školského zákona bylo přehlasováno (iDNES.cz). Jednotné přijímací zkoušky (příští školní rok), povinné státní maturity z matematiky (2020/21) a povinný rok předškolního vzdělávání (2017) nabývají platnosti. Nejslabším místem vzdělávacího systému v ČR jsou střední školy, tvrdí reportáž LN. Vyznění: neřešitelné… Státní maturitu jako kladivo na studenty vidí Tomáš Feřtek (Reportér). Inspirace z Iráku: kvůli podvádění u závěrečných zkoušek byl na 3 hodiny deaktivován internet v celé zemi… (Živě.cz)

Výrok týdne: 

„Procento neúspěšných řešení této úlohy přesně kopíruje poměr mezi gymnazisty a negymnazisty; při jednoúrovňové maturitě ovšem musí existovat limitovaný počet rozlišovacích úloh, které dají šanci poučeným maturantům dosáhnout lepšího výsledku..“ Jiří Kostečka z Asociace češtinářů na obhajobu úloh typu „epizeuxis“ ve státních maturitách.

 Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• CO PROZRADILA ZVEŘEJNĚNÁ MATURITNÍ DATA: POZVÁNKA NA TISKOVOU KONFERENCI DO SKAUTSKÉHO INSTITUTU (31. 5. v 10:30)  

Díky iniciativě Maturitní data – odtajněno se podařilo po letech neúspěšných snah přimět tvůrce maturitních testů Cermat, aby zveřejnil statistická data o úspěšnosti maturantů za jednotlivé úlohy v testech. Stáhnout doposud zveřejněné informace je možné na webu iniciativy. Cermat ovšem data zveřejnil ve strojově nečitelné podobě a ze zveřejněných dat není možné jednoznačně určit příslušnost studentů k typům škol. Jak upozorňuje Oldřich Botlík z iniciativy, ředitel Cermat dlouhodobě zveřejnění dat bránil, mimo jiné s poukazem na to, že by „data mohla být dezinterpretována“ (Novinky.cz). Ze zveřejněných dat lze ale přeci jen zjistit velmi podstatné informace. Testy jsou konstruovány tak, aby v některých úlohách rozlišovaly mezi gymnazisty a negymnazisty. Dále je patrné, že v českém jazyce dělají maturantům problémy zejména otázky literárně vědního charakteru, zatímco v matematice jsou to úlohy zkoumající dovednost aplikace. Analýzu a komentář k ní poskytne Oldřich Botlík a zástupci EDUin na tiskové konferenci v úterý 31. 5. v 10:30 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí 4.  Prostor je omezen, doporučujeme novinářům přijít včas. Souhrn dosavadních mediálních výstupů k maturitám…

• DOPORUČENÍ OD EVROPSKÉ KOMISE: ZAMĚŘTE SE NA ROZVOJ UČITELŮ A INKLUZI

“Posílit řízení systému výzkumu a vývoje a usnadnit propojení akademické sféry se sférou podnikatelskou. Zvýšit atraktivnost učitelského povolání a přijmout opatření zvyšující začlenění znevýhodněných dětí (včetně romských) do vzdělávání v rámci běžných škol a předškolního vzdělávání. Odstranit překážky, jež brání větší účasti nedostatečně zastoupených skupin (zejména žen) na trhu práce.“ Tak zní jedno ze tří doporučení Evropské komise České republice pro období let 2016 – 2017. Důraz na inkluzi není s ohledem na rozsudek D. H. a tlak ze strany EU na proinkluzivní opatření překvapením, vedle toho se ale dostává do centra pozornosti rozvoj učitelů jako zásadního předpokladu pro pozitivní vývoj vzdělávání. Evropská komise si mimo jiné všímá nízkých platů (studie think- tanku IDEA), stárnoucí učitelské populace (už před 2 lety na to upozorňovala OECD, Týden.cz) a odkládání kariérního řádu. Výrazné navýšení platů, které by umožnilo kultivovat učitelskou obec a zvýšit nároky na učitele, doporučuje i závěrečné komuniké setkání osobností každoročně pořádané EDUinem.

• LEPŠÍ UČITELE DO ŠKOL BY MOHLA PŘIVÉST… EKONOMICKÁ KRIZE 

V návaznosti na předchozí novinku si dovolujeme rozvést dále téma kvality učitelů. Velmi podstatná je preselekce uchazečů o kariéru učitelů. Jak upozornil nedávný průzkum společnosti Scio mezi uchazeči o studium, volba učitelství nepatří mezi volby primární. Ti, kteří pedagogiku studují, často nechtějí učit, přitom jiní by rádi učili, ale pedagogickou fakultu studovat nechtějí. Daniel Münich z CERGE-EI upozornil v týdnu na zajímavou studii, která ukazuje, že v době ekonomické recese začínají kariéru učitelé, kteří mají následně lepší výsledky (The National Bureau of Economic Research, Aj). Ekonomická krize není řešení, ale pokud by stát dokázal dostatečně zvýšit atraktivitu učitelství podobným způsobem, dalo by se očekávat podobné zlepšení i v ČR. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu učitelů je jejich příprava. Nedostatek praxe, nízká míra soustředění na žáka a vysoká na předmět patří mezi častou kritiku pedagogických fakult. Právě tyto dva údajné mýty vyvrací Jiří Němec, děkan Pedagogické fakulty MU v Brně. Právě na jeho fakultě přitom vznikla iniciativa Otevřeno, která požaduje smysluplnější studium.  Za zvýšení atraktivity se chce brát i připravovaná kampaň Učitelství jako povolání snů?, k níž EDUin hledá partnery.

• DEMOTIVACE VELKÉ ČÁSTI ŽÁKŮ NA STARTU JEJICH ŽIVOTA: NA CO ČEKÁME?

Naprostá demotivace na začátku života. Článek Práva upozorňuje na případy dětí, které jsou údajně podněcovány svými rodiči k tomu, aby hned po základní škole ukončily studium a hlásily se o sociální dávky. Žel, v podobné demotivaci dospívají i ty děti, které po základní škole nastoupí na učiliště. Stejný deník v lednu přinesl článek o tom, že vybraný učební obor nedokončí třetina učňů. Tímto způsobem dochází k zaručené reprodukci něčeho, co obecný jazyk adoptoval jako „společenskou nepřizpůsobivost“. V současnosti čerstvě platná novela školského zákona přitom zavádí povinné přijímací zkoušky, které největší měrou postihnou už tak málo motivované děti ze slabých socioekonomických vrstev a dovedou je na učiliště…

Inspirace z (a do) praxe

• 13 info zdrojů pro osobní rozvoj… … podle projektu Mimo školu
•  Grant V pohybu. Pro mladé sociální inovátory
•  Edunomád. Nový cestovatelsko – vzdělávací blog

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 31. 5., 10.30, Skautský institut, Praha – Tisková konference iniciativy Maturitní data – odtajněno a EDUin
• 31. 5., 17.00, EDUpoint, Praha – Profese, které před deseti lety nebyly
• 3. 6., 9.00 – 15.00, Praha – Fenomén migrace jako téma výuky občanské výchovy a společenských věd – pokračování
• 9. 6., 9.00 – 16.00, Plzeň – Seminář pro pedagogy: Architektura ve vzdělávacích programech