Markéta Majerová: Dnešní povijany pro žáky

Než se ve Francii začaly šířit myšlenky Jeana- Jacquese Rousseaua, bývalo zvykem znehybňovat novorozence v povijanu. Dětem tak byl znemožněn jakýkoliv pohyb, a přestože se tak dělo s dobrým úmyslem, který vyplýval ze strachu o sebezmrzačení dítěte, způsobil nárůst dětské úmrtnosti. Důsledkem této „mumifikace“ byla pouze mizerná hygiena a bakterie, které se vesele množily, zatímco rodiny žily v blaženém pocitu, že pro svoji ratolest učinili to nejlepší.

Tato praktika se z dnešního pohledu jeví jako důsledek nehumánní a na manipulaci založené výchovy nerespektující práva dítěte. Uvedený případ ukazuje pouze jednu z jejích podob, která se vyskytovala v osmnáctém století. O to smutnější je skutečnost, že bychom její mírnější verzi v podobě „imobilizace“ dětí mohli najít i v dnešním školním prostředí.

Školní třída i organizace výuky často počítá s tím, že děti budou během průběhu hodiny mlčky a bez hnutí sedět ve svých lavicích a pasivně přijímat informace, které jim učitelé sdělují. V řadě případů je situace na školách taková, že kdyby se žák opovážil vstát ze svého místa a třeba se jen přemístil v rámci třídy během výuky, už by to bylo vnímáno jako vyrušení a následoval by trest.

Automaticky se předpokládá, že je zcela normální, aby žáci během učení nehybně seděli a naslouchali, bez ohledu na to, že řadu let víme o existenci kinestetického učebního stylu, který pohyb vyloženě vyžaduje. A bez ohledu na individuální potřeby jedince, které by měly být v rámci výuky zohledněny.

Dokonce i ve chvílích, které přímo vybízejí k poskytnutí více svobody, jakým můžou být například přestávky, bývají žáci pod stálým dozorem, který se snaží předcházet úrazům u žáků tím, že je opět v jejich volnosti omezuje. Na školních chodbách tak vidíte v lepším případě korzovat žáky v přiměřeném tempu za dohledu učitelů, nebo zejí prázdnotou, jelikož rezignovaní žáci raději tráví volné chvíle se svými smartphony, které jim umožňují volný pohyb alespoň ve virtuálním prostředí.

A tak se mnohdy učitelé chovají podobně jako tehdy matky balící děti do povijanu a odchází z výuky s pocitem, že je vše v naprostém pořádku a činí tak s dobrým úmyslem.

Markéta Majerová pracuje ve společnosti Scio.